Od roku 1849 zde byl uváděn mlynář Josef Pfeifer, který byl synem stejnojmenného mlynář z Golčova Jeníkova. Oženil se s Marií Chvalinovou, dcerou mlynáře Františka Chvaliny. Josef a Marie Pfeiferovi zde hospodařili do konce 50. let 19. st., z jejich manželství se narodilo 5 dětí, Karolina Matilda (1849), Alois Antonín (1851), Maria Viktoria (1853), Rudolf Václav (1855) a Rudolf Karel (1857).
V roce 1859 zde byl evidován další mlynář, a to Antonín Fic. Ten pocházel z mlynářského rodu ze mlýna v obci Štoky čp. 22, kde se narodil jako syn tamního mlynáře Johana Fice. Oženil se s Marií Klementovou, dcerou sedláka ze Štok. Syn Antonín se jim na mlýně ve Smilově narodil v září 1859, v květnu 1861 následovala dcera Anna.
Sčítání obyvatel v roce 1869 zde zaznamenalo mlynáře Jana Šťastníka (narozen 1818), který sem přišel z obce Oudoleň a mlýn ve Smilov měl propachtován. S ním zde žila manželka Anna a 3 děti Josefa (1752), Josef (1853) a Jan (1859). Starší syn Josef již pracoval u otce na mlýně jako mládek. Při sčítání obyvatel v roce 1890 byl na mlýně evidován pouze mlynář Josef Šťastník, který byl svobodný, a jeho sestra Josefa Šťastníková. U mlýna nebylo evidováno velké hospodářství, ani polnosti ani domácí zvířectvo.
V roce 1900 byla mlýnská usedlost rozdělena na dva byty. V prvním bytě bydlel František Hanauer s rodinou, který provozoval kovářskou živnost. Ve druhém bytě žil mlynář Josef Šťastník s manželkou Annou a dcerou Marií.
Mlynářská činnost na tomto mlýně zanikla do roku 1910. V tomto roce byly v čp. 16 jako dočasně bydlící zapsány 2 rodiny, Vojáčkovi a Beneschovi. Všichni se živili zemědělstvím jako zaměstnanci smilovského dvora, který měl v pronájmu Eduard Rössler včetně bývalého mlýna čp. 16. U mlýnské budovy byly přistavěny hospodářské budovy, patrně především stáje, neboť v této době obsahovalo hospodářství usedlosti větší množství chovaného užitkového zvířectva: 4 koně, 51 kusů hovězího dobytka a 57 kusů různé drůbeže.
