Není mlýn bez mouky, není přítel bez chyby.
(německé přísloví)

mlýn a výroba kosišťat v Dlouhém Dole

mlýn a výroba kosišťat v Dlouhém Dole
20
Dlouhý Důl
40747
Děčín
Kyjov u Krásné Lípy
50° 55' 11.6'', 14° 28' 9.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Vodní provoz využívaný původně moučný mlýn byl na začátku 20. století přeměněn na výrobu kosišťat.
severní okraj obce
Dlouhodolský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší zmínka o mlýnu v soupisech poddaných obce Dlouhý Důl je z roku 1750, kdy zde hospodařil mlynář Johann Christoph Henke s manželkou Rosinou a třemi dcerami Marií Annou, Annou Veronikou a Rosalií.

V roce 1766 ho vystřídal Johann Anton Heer. Přišel sem s manželkou Annou Marií, rozenou Heine, a 10 dětmi Johannem Antonem, Johannem Georgem, Johannem Gottfriedem, Johannem Josephem, Johannem Vinzenzem, Johannem Christophem, Annou Marií, Rosalií Veronikou, Annou Barbarou a Marií Magdalenou, ke kterým v roce 1768 přibyla ještě dcera Johanna Franziska. Na mlýně s nimi žila Rosina, vdova po mlynáři Henkem.

Mlýn převzal syn Johann Christoph (narozen 1763). V roce 1789 byl na mlýně uváděn jako mlynářský mistr společně s matkou, vdovou Annou Marií. V lednu 1790 se oženil s devatenáctiletou Veronikou Hofamnn, dcerou sedláka z obce Brtníky. Z manželství vzešli synové Anton, Franz, Augustin a dcery Theresie, Rosalie a Veronika.

Dalším v pořadí byl nejstarší syn Anton Heer. Ten si vybral za manželkou Brigittu Münzel, dceru mlynáře Gottfrieda Münzela z Krásné Lípy čp. 372. V lednu 1815 zde byl tento mlynářský pár zapsán společně s dvouměsíčním synem Antonem a mlynářovými sourozenci Augustinem, Theresií a Veronikou. Do mlynářské rodiny přibyli ještě syn Franz a dcery Karolina, Maria a Anna.

Anton Heer je uváděn jako majitel čp. 20 včetně rybníka nad mlýnem na indikační skice z roku 1843.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Anton Heer provozoval mlýn ještě v 50. letech 19. století.

Mlynářská činnost zde byla ukončena koncem 19. nebo začátkem 20. století.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V adresáři „Adressbuch für den politischen Bezirk Rumburk 1914-1915“ je v čp. 20 uváděn majitel Josef Heinrich, který mlýn přestavěl na výrobu kosišťat.

Josef Heinrich se stejnou živností byl v čp. 20 evidován také v adresáři v roce 1923 a na seznamu vodních provozů v roce 1930.

Nemovitost je využívána k rekreaci.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Henke
  • Heer

Historie mlýna také obsahuje:

1750 Johann Christoph Henke

1766 Johann Anton Heer

1789 Johann Christoph Heer

1815 Anton Heer

1914 Josef Heinrich

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    02 2021
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
        roubená+zděná
        přízemní
        Zděná přízemní obdélníková budova částeně roubená s podstávkou s vysokým podkrovím pod sedlovou střechou a se štítem obloženým břidlicí.
        • okno
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • dřevoobráběcí dílna
          První polovina 20. století - výroba kosišťat.
          • stavidlo
          • náhon
          • rybník
          • odtokový kanál
          Mlýn stál pod hrází rybníka. Stavidlem a krátkým náhonem tekla voda z rybníka k vodnímu kolu. Odpadní strouha byla současně náhonem pro níže položený mlýn čp. 15. Potok má místní název Dlouhodolský, v roce 1930 byl nazýván Langengrunder Grenzflössel, je pravostranným přítokem Křinice.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930 – vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,086 m3/s, spád 5.76 m, výkon 4,31 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930 – vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,086 m3/s, spád 5.76 m, výkon 4,31 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníLiberec, str. 34
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníLiberec, str. 34
          AutorInternet, SOA Litoměřice
          NázevMatriky a další archiválie, obce Dlouhý Důl (Langengrund)
          Rok vydání-
          Místo vydáníStátní oblastní archiv v Litoměřicích
          Další upřesněníe-badatelna, digitalizované archiválie
          Odkazhttp://www.soalitomerice.cz/
          Datum citace internetového zdroje19.2.2021
          AutorInternet
          NázevMístopis České republik
          Rok vydání2009
          Místo vydáníinternet
          Další upřesněníNejsevernější Čechy – Dlouhý Důl (Langengrund)
          Odkazhttp://www.mistopis.eu/mistopiscr/sever/rumbursko/dlouhy_dul/dlouhydul.htm
          Datum citace internetového zdroje19.2.2021

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          19.2.2021 09:02 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 19.2.2021 20:52