Nový mlýn; Neumühle, Kunstmühle und Dampfsägewerk

Třetí bezděkovský mlýn s čp. 5 je zmiňován již v polovině 18. století.

V roce 1817 zde byl uváděn mlynář Johann Schottenbauer s manželkou Elisabeth, rozenou Goblirsch. 

Mlýn převzal Johannův syn Michael (Michl) Schottenbauer. V listopadu 1833 při narození syna Georga byl v matričním zápise uváděn jako mlynářství mistr. Jeho manželkou byla Barbara, rozená Warta. Po synu Georgovi se manželům narodily další 4 děti, Katharina (1835), Johann (1838), Johann Georg (1840) a Maria Anna (1841).

Na mapě II. vojenského mapování je vodní provoz zakreslen jako mlýn s pilou.

Michael Schottenbauer zemřel před rokem 1850, nejstarší syn a dědic mlýna Georg byl ještě nezletilý. Vdova Barbara se znovu provdala, a to za mlynáře Georga Roitha, který byl synem mlynáře Andrease Roitha z Engelmühle v Újezdě Sv. Kříže č. 87. Společně provozovali mlýn do dospělosti Georga Schottenbauera. Ten je jako mlynářský mistr na zdejším mlýně zmiňován v matričním zápise o narození syna Georga (†) v září 1860 společně s manželkou Magdalenou Scheinkönig, dcerou sedláka z Málkova. Z manželství vzešlo dalších dětí, Margaretha (1861), Katharina (1863), Georg (*10.9. 1865 - † 4. 3. 1866), Anna (1868), Maria (1870) a Josef (1876).

V roce 1884 hospodařil na mlýně čp. 5 jiný rod. Mlynářem zde byl Georg Gorblisch s manželkou Barbarou, rozenou Warta. V listopadu 1874 zde pokřtili syna Wenzela.

Před první světovou válkou i v průběhu války byla u mlýna pila. Majitel Josef Goblirsch provoz pily zmodernizoval a přestavěl na parní pohon. Na pile pracovalo 25 až 30 dělníků.

Dle sčítání z roku 1921 byl majitelem čp. 5 Josef Goblirsch (narozen 1878). S ním zde žila manželka Anna (1875) a dcery Franziska (1901) a Anna (1912). S nimi zde žily dvě švagrové Marie a Fanny Schlöglové. Na mlýně pracovali knechti Michael Bäuml a Wenzl Schmidt, kteří se starali o dobytek, dále záměčník Anton Hanslik a mlynářský pomocník Anton Säckl. V samostatném bytě bydlel stavební technik a zaměstnanec Goblirschovi firmy Johann Martinka s manželkou Marií. Zaměstnanci pily sem docházeli za prací ze svých domovů.

V roce 1929 mlýnice a pila vyhořely, jejich majitelem byl tehdy Hugo Poltz (narozen 1903). Ten vyhořelé provozy neobnovil a soustředil se na zemědělskou výrobu. O práci zde přišli všichni zaměstnanci mlýna i pily.

Soupis vodních provozů z roku 1930 zde ze setrvačnosti uvádí provozovnu Huga Poltze s čp. 5, který obsahovala mlýn, pilu a elektrárnu s Francisovou turbínou.

Hugo Poltz vlastnil usedlost až do odsunu v roce 1945.

Dvoupatrová obytná vila byla zbořen v roce 2018. Na místě bývalé usedlost stojí pouze rozlehlý hospodářský objekt z neomítaného cihlového zdiva, který postavil patrně Hugo Poltz.