Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn byl založen na začátku 2. poloviny 19. století, byl dodatečně zakreslen do originální mapy stabilního katastru. Zakladatelem byl Franz Kühnel, původní živností brusič skla, po kterém dostal jméno. Zpočátku mlýn pronajímal. Prvním známým nájemcem byl Augustin Hieckel s manželkou Marií Annou, dcerou mlynáře Franze Böhme z Markvartic, kteří byli na mlýně čp. 72 zmiňování v 60. letech 19 st. Po nich následovali další nájemci Josef Renger a Georg Nittel. Následně mlýn provozoval patrně sám Franz Kühnel, neboť v matričním zápise o jeho úmrtí v květnu 1876 ve věku 68 roků je uváděn jako mlynářský mistr v Dolním Prysku čp. 72. Po něm byl majitelem mlýna jeho syn, rovněž Franz Kühnel. Za něj byl mlýn zanesen do vodní knihy.
Dalším majitelem se ke konci 19. století stal Anton Kühnel. Na mlýně hospodařil s manželkou Marií, rozenou Görner. Provozoval zde také pekárnu. V dubnu 1890 se páru narodil syn Franz, budoucí poslední mlynář na tomto mlýně.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Adresář obce z roku 1927 uvádí v čp. 72 stále mlynáře Antona Kühnela, stejně tak Seznam vodních děl z roku 1930.
Posledním mlynářem zde byl Antonův syn Franz Kühnel, kterého zde evidoval Adresář živností pro obce Dolní Prysk v roce 1934. Podle tohoto zdroje provozoval Franz Kühnel v čp. 72 kromě mlýna také lázně.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Hieckel
- Renger
- Nittel
- Kühnel
Historie mlýna také obsahuje:
po roce 1850 Franz Kühnel st.
1876 Franz Fühnel ml.
kolem 1890 Anton Kühnel ml.
1934 Franz Kühnel
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
