Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Vodní provoz je poprvé zmiňován v archiváliích obce Dolní Prysk k roku 1789 jako brusírna skla, kterou založil Andreas Fischer, majitel o něco výše položené brusírny skla čp. 39 na stejném náhonu. Nová brusírna dostala čp. 41. Andreas Fischer ji sám neprovozoval, ale pronajímal. Postupně se zde vystřídalo několik brusičů skla.
V roce 1833 koupil brusírnu Josef Kittel, původní živností kolářský mistr a majitel domu v Dolním Prysku čp. 5. Zavedl zde broušení skleněných perel, tuto živnost provozoval prostřednictvím najatých brusičů a sám vedl obchod s těmito perlami. Současně vykonával úřad rychtáře obce.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
Po roce 1850 byl provoz přestavěn na obilný mlýn. Provozoval ho Josef Kittel ml., syn předchozího. Oženil se s Theresií Löfler, dcerou sedláka z obce Volfartice. U mlýna provozoval také pekárnu. Mlynářskému páru se zde postupně narodily děti Rudolf (1863), Maria (1864), Bertha (1866) a Emilie Theresia (1873). Za Josefa Kittela ml. byl mlýn zapsán do vodní knihy.
Do konce 19. století se zde vystřídali ještě 2 mlynáři. Nejprve mlynář a pekař Vinzenz Langer s manželkou Annou Rosinou, rozenou Wagner, který sem přišel ze mlýna z obce Volfartice. Ve vodní knize je zapsán jako majitel mlýna k roku 1881. Ke konci 19. století provozoval mlýn a pekárnu jeho syn Franz Langer s manželkou Julií, rozenou Görner.
Mlýn ukončil činnost kolem roku 1900. Začátkem 20. století sloužila budova pro ubytování dělníků pracujícím v nedaleké papírně.
Události
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Budova byla zbourána po roce 1954.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1789 Andreas Fischer
1833 Josef Kittel st.
před 1863 Josef Kittel ml.
1881 Vinzenz Langer
90. léta 19. st. Franz Langer
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
