Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V 18. století spadal mlýn katastrálně pod obec Úšovice, farně pod obec Pístov. V roce 1771 dostal při číslování domů čp. 51. Po vzniku fary v Úšovicích v roce 1790 byl pak veden ve farních matrikách obce Úšovice.
V 1. polovině 19. století držel a provozoval mlýn mlynář Georg Wenzl. Za manželku měl Rosalii, rozenou Säckl, z Úšovic. Narozeny děti Ferdinand (1815) a Anna (1822).
Georg Wenzl je v čp. 51 uveden rovněž na indikační skice stabilního katastru z roku 1838.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Kolem poloviny 19. století koupil mlýn Wenzl Kroha, který sem přišel z obce Chodovská Huť, kde se narodil jako syn tamního mlynáře Josefa Krohy z čp. 27. Jeho manželkou byla Theresia Zichler, dcera barvíře z Michalových Hor. V matričních zápisech o narození dětí Kathariny Anna (1858), Marie Johanny (1860), Karla Valentina (1862), Leontiny Emilie (1864) a Frederiky Pauliny (1866) je Wenzl Kroha zapsán jako majitel mlýna a mlynář nebo mlynářský mistr. Následně mlýn přebudoval na kavárnu známou pod názvem Kaffee Kroha (pod tímto názvem uvedena na III. vojenském mapování) se zahradní restaurací, kam chodili lázeňští hosté a výletníci. Název Kaffee případně Café Kroha byl užíván asi od roku 1800. Kavárna fungovala až do 1. světové války.
První světová válka (1914–1918)
Seznam vodních děl z roku 1930 uvádí objekt jako mlýn v Úšovicích pod čp. 67, majitelem byla městská obec Mariánské Lázně. Vodní provoz však tehdy již jako mlýn nefungoval, údajně sloužil v době 1. republiky jako městský starobinec. Ještě po roce 1945 se domu říkalo „Ve mlejně“.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1815 Georg Wenzl
kolem 1850 Wenzl Kroha
1930 Městská obec Mariánské Lázně
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Císařský povinný otisk (1824–43)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: