Vzácnou Bibli pražskou Východočeské muzeum v Pardubicích vystavuje v expozici s názvem Věci vyprávějí, která je věnovaná 140. výročí založení muzea. Bible se do sbírek dostala hned v prvních letech jeho existence. V roce 1883 bibli muzeu věnoval výrovský mlynář Jan Macháček.
Bible pražská byla vytištěna v roce 1488. Jedná se o vůbec první tisk staročeského překladu bible (tzv. čtvrté redakce). Kniha má 612 stran, text je vytištěný na ručním papíru. V bibli, která má opravovanou celokoženou vazbu, samozřejmě nechybí iluminace, některé iniciály jsou zlacené. Velmi zajímavé jsou také osobní poznámky uvnitř knihy, bibli se předaly desítky generací.
Kdo byli první majitelé?
Dodnes nevíme, kdo Pražskou bibli vytiskl. „Vytištěna byla na Starém Městě pražském, ale jméno tiskaře skutečně neznáme,“ vysvětluje historik Východočeského muzea v Pardubicích Ladislav Nekvapil. „V odborné literatuře se proto tato osoba uvádí jako Tiskař Pražské bible. Známe ale jména těch, kteří si bibli nechali pořídit.“
Bible vznikla na přání a za peníze pražských měšťanů. „Byli to Jan Pytlík, Severin Kramář, Jan Bílý od Čápů a Matěj od Bílého Lva. V té době bylo obvyklé, že se na tisku vzácných knih podílela určitá komunita. Ostatně to platí také v případě o něco mladší Bible benátské, kterou návštěvníci v naší expozici také uvidí. Výstava Věci vyprávějí je prodloužena do konce roku 2021,“ dodává Ladislav Nekvapil.
Jak se kniha dostala do východních Čech, to stále zůstává otázkou. Každopádně posledním majitelem Bible pražské byl výrovský mlynář Jan Macháček. Jak dlouho se bible v jeho rodině předávala jako rodinné stříbro, spíše možná jako rodinné zlato, je ale také nejisté. Výrovský mlýn se nachází v katastru obce Břehy u Přelouče a má velmi dlouhou historii. Mlýn založil už v roce 1513 Vilém z Pernštejna, a přestože několikrát vyhořel, mouka se v něm mlela až do poloviny 20. století.
Rodina Macháčkových byla bohatá. Kromě mlynářského řemesla a pily vedla také vlastní hostinec, nabízela ubytování i prodej vína. Předpokládáme, že bible původně patřila k přísně střeženému rodinnému majetku, který se na venkově dědil z generace na generaci. „V muzeu máme několik exemplářů biblí a náboženských tisků, které pocházejí z rodin mlynářů, což vyvolává otázku, jestli toto prostředí bylo nějakým způsobem bohaté na rodinné dědictví,“ dodává Nekvapil.
Je zajímavé sledovat osudy starých biblí, ať už v měšťanském nebo venkovském prostředí. „Bible patřila od pozdního středověku a zejména potom v raném novověku k velice důležitému rodinnému dědictví, jak v katolických, tak zejména v nekatolických vrstvách obyvatelstva. Pro nekatolíky to byla v podstatě jediná možnost uchování víry a také jediný přístup ke vzdělání ve víře v době perzekuce nekatolíků. Bible byla součástí životů celých rodin, lidé si do ní často ručně zaznamenávali církevní svátky, data výroční trhů, stejně jako narození a úmrtí. Díky tomu někdy dokážeme identifikovat původní majitele a zčásti nahlédnout do jejich života,“ uzavírá historik Ladislav Nekvapil.
xxx
Historie mlýna se pojí s Opatovickým kanálem a Vilémem z Pernštejna, který mlýn zřídil již v roce 1513.
„V základech se dochovaly pískovcové bloky a pozdně gotické ostění. První objekt moučného mlýna na tomto místě totiž vznikl ke konci 15. století jako náhrada za nedaleký mlýn na pravém břehu Labe, který pod tíhou záplav zanikl. Mlýn, původně označovaný jako Břežský, byl proto vystavěn na malém vodním toku, v současnosti známém jako Opatovický kanál. Objekt spadal do velkolepého hospodářství mocného rodu Pernštejnů, který navázal na středověká díla a využil přírodních poměrů pro vybudování rozsáhlé rybniční soustavy s přivaděči,“ popsal bohatou historii místa kronikář Ladislav Kulhánek.
V roce 1507 se mlýn stal poddanským, ale trvalá klientela bohatých rolníků z okolních vsí z něj postupem času udělala regionálně významný hospodářský objekt, jejž vlastnila i Přelouč.
„Městečko získalo mlýn s povolením hejtmana panství roku 1574 za 1 000 kop grošů míšeňských. Přeloučští vyplatili z městské kasy v hotovosti 400 kop grošů míšeňských a zbytek měli splácet po třiceti kopách ročně do úplného zaplacení,“ doplnil kronikář.
Mezi lety 1883 až 1930 mlýn vlastnil Jan Macháček, jehož jméno se dodnes vyjímá na průčelí budovy. Významný mlynář se do historie zapsal i tím, že v roce 1883 pardubickému muzeu daroval vzácnou rodinnou památku, tzv. Bibli pražskou, vytištěnou v roce 1488, která je prvotiskem staročeského překladu bible.
Zdroj: https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/brehy-mlyn-vyrov-prelouc-vystava.A230421_718580_pardubice-zpravy_mvo?
