Člověk nezbohatne pouze prací,
jinak by musel být osel bohatší než mlynář.
(německé přísloví)

mlýn Krkavec, Jelínků mlýn

mlýn Krkavec, Jelínků mlýn
94
Veselí nad Lužnicí
391 81
Tábor
Veselí nad Lužnicí
49° 10' 18.2'', 14° 43' 56.4''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Kromě samotného mlýna je zde obytný dům a katr, kde se řeže dřevo na prkna. Při náhonu je turbínka. Celý areál je typem soběstačného hospodářství.
východně od města
Nežárka
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Mlýn zde stál již za Rožmberků. Před poslední mlynářskou rodinou Pechů, vlastnila mlýn rodina Waldsteinů, ale pro dluhy jej musela dát do dražby. Mlynář Josef Pech jej koupil v roce 1910. Od té doby začal mlýn vzkvétat. Investoval do jeho modernizace, jeho syn Vladimír zde hospodařil až do příchodu komunistů. Za druhé světové války byl velmi oblíben, protože pomáhal mnohým lidem v okolí. Pekl se zde chleba, provozovala elektrárnička, pracovala pila. Dnes je mlýn znovu v majetku rodiny Pechů, provozují zde pilu a dávají mlýn do pořádku.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1520  urbář: mlynář Junek

Mlýn na řece Nežárce nedaleko Veselí nad Lužnicí byl majetkem poddanského městečka Mezimostí, které jej pronajímalo jednotlivým mlynářům. Nejstarší zprávy o něm pocházejí z konce 16. století, kdy v r.1586 byl na tzv. Jelínkově mlýně mlynářem Jan Jelínek, syn mlynáře Jiříka Cvikara a poddaný pánů z Hradce, s manželkou Marianou, dcerou mlynáře Jiříka Voneše ze strážského panství.

1590 rajonizační seznam: Jan Jelínek, mlejn na čece Lužnici (!) pod mlejnem Mrzenovým, 2 kola moučná, 1 stoupa, u mlejna 3 jitra gruntů vorných, loučného do 2 for, šacován se vším na 516 kop, ročně platí ouroku 3 kopy 34 gr., berně 1 kopu 30 gr, odvádí 4 strychy žita vejmelného, melivo skoupiti (určen k ukončení mletí za úplatu)

1598 Jan Jelínek - Krkavec platí  ouroku sv. Jiřskýho ze mlejna 30 gr., z řeky 30 gr., z pozemků 58 gr., ouroku sv. Havelského stejné částky, šacuňku k berni 86 kop

 

Autor textu - Zdenka Kociánová

No.666

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1629 Jakub anděl prodal mlýn Josefu Šetkovi, vymínil si ale 3 kusy železa od pily, totiž plech, kliku a hřeben a z polovici osení zimního.

1645 nebyl v provozu

1682 od obce prodán Tobiáši Robovi

Kolem roku 1670 byl Jelínkův mlýn uváděn jako zrušený a pustý, ale v roce 1696 už byl znovu obnoven a mlynářem na něm byl Tobiáš Rab. Díky tomuto mlynáři zřejmě získal mlýn svoje nové jméno, poněvadž německé jméno "Rabe" označovalo havrana či krkavce a za jeho nástupců na mlýně se poprvé objevuje označení mlýna jako "Krkavcový".

17.2.1699 syn Jan Rob oo Monika dc. Kašpara Procházky, primátora městyse Mezimostí, u mlýna dvoje složení, stoupy a pila a k tomu patřila řeka  z obojí strany.

1704 koupil Jiřík Zeman, mlynář Veselský za 759 kop míš.

1720 syn Jiřík

mlýn obsluhoval Mezimostí, Zlukov a Drahov a statek Dehetník

Na mlýně se v dalších letech vystřídala celá řada nájemců, kteří po kratší či delší dobu na mlýně hospodařili.

1800-1828 větší přestavba

1825-1869 rodina Rochů

1828 Jan Roch z mlynářské rodiny z Kojčic u Pelhřimova

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1869 kupuje Rosa Waldstein, vdova po Leopoldu Waldsteinovi, obchodnice s obilím a hospodářskými nemovitostmi

pachtýři:

1873 Jan Honsa

1880 Hugo Josef Tůma

26.8.1889 na Leopolda Waldsteina vydán exekuční příkaz, mlýn byl součástí konkursní podstaty, měl 5 obyčejných složení a pilu, odhad 41.549 zl. 70 kr. Mlýn zakoupil českobudějivický úvěrní spolek "Biene" (Včela) za 17.600 zl.

1898 výroba betonových dlaždic a stavebních doplňků, k čemuž se zde těžil písek z řeky Nežárky

1901 od úvěrního spolku Včela získali mlýn v ceně 67.000 K manželé Honsovi výměnou za domy čp. 444  a 448 v Českých Budějovicích v ceně 42.000 K. Přeložili sem svůj závod na zlatolisty a rámy.

Na přelomu 19. a 20. století, kdy byl mlýn v majetku rodiny Honsových, se zde vyráběly betonové dlaždice a tvarovky, přičemž vlastní mlýn chátral, mlýnská kola se rozpadala a nakonec došlo k nucenému prodeji mlýna.

V r. 1910 zadlužený mlýn koupil jako zástavu u bankovního ústavu za 20.000 zl. Josef Pech (25.6.1876), syn mlynáře z Těchonic u Klatov s manželkou Annou, který okamžitě zahájil obnovu mlýna.

Ještě téhož roku nechal odstranit nefunkční vodní kola a nahradil je Francisovou turbínou (od firmy Jan Kohout a syn Praha Smíchov); turbína poháněla celý mlýn a dynamo (od firmy Křižík, údajně teprve páté v Čechách)  pro výrobu stejnosměrného proudu na osvětlení objektu.

1910 mlýn sice několikrát navštívil konstruktér Viktor Kaplan, nakonec však instalována turbína Francis.

Po výměně dynama za generátor na střídavý proud a provedení distribučních rozvodů (1920-1921) dodával mlýn elektřinu i do Drahova, na samotu Dehetník a do blízkého lomu.

 

 

 

V roce 1919 byla vybudována u mlýna nová pila, která je dodnes funkční.

Mlýn s pilou a elektrárnou uveden v Seznamu vodních děl Republiky československé z r. 1932, majitel J. Pech.

Další velkou investicí byla stavba parní pekárny na 300 kg chleba. 

Pode mlýnem se nadále těžil kámen a písek, zřízena úzkolokolejná dráha, kterou se přivážel na dvůr mlýna, kde se překládal na nákladní auta.

Na letní byt sem zajížděla rodina prvorepublikového chirurga primáře MUDr. Bedrny.

1941 Josef Pech předal synu Vladimíru Pechovi, ve mlýně se mlelo a peklo na černo. (Jindřich Řeřab: "Vzpomínky na život v Krkaveckém mlýně v letech 1942 a 1943")

Za války se osvědčila zejména pekárna, která mohla zásobovat chlebem i okolní vesnice.
V peci se topilo uhlím a ta se musela udržovat stále horká. Proto celý mlýn dokázal vyrábět vetší množství chleba, než bylo povoleno, a tak mohl „na černo“ zásobovat obyvatele v přilehlých obcí. Pekárna měla kapacitu 60 bochníků chleba/den.
A vzhledem k tomu, že ve mlýně měli jeden z prvních telefonů, mohli být během války varováni před kontrolou z německých úřadů. (TM)

Na letní byt sem zajížděl operní pěvec Eduard Haken.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

1949 mlýn znárodněn a zastaven

1955 uzavřena pekárna, nahrazena novou pekárnou v Drahově

1955 Vladimír Pech označen za kulaka a odsouzen za rozvracení republiky, byl mu odebrán majetek a zakázán pobyt v okrese Soběslav. Na mlýně směl zůstat jeho otec Josef Pech (†19.5.1962) na výminku.

Vladimíru Pechovi hrozilo i vězení, ale zachránila ho amnestie po úmrtí prezidenta Zápotockého. Byl tedy „pouze“ vystěhován do Černé v Pošumaví, ale zakrátko byl „povolán“ zpět, protože bez jeho znalostí obsluhy turbíny nešla zprovoznit pila na dřevo, kterou v té době Státní lesy potřebovaly. (TM)

1956 ONV Soběslav

 1960 n.p. Lesní závod Kardašova Řečice znovu zprovoznil pilu, jako pilař sem přijat Vladimír Pech (pracoval zde až do důchodu).

Na letní byt sem v 60. letech zajížděl spisovatel Ota Pavel, napsal o tom povídku "Jak jsme zahynuli na rybách".

1972 syn Vladimír Pech odkoupil zpět polovinu zestátněného (a zanedbaného!) mlýna, spolumajitelka Anna Pechová. Mlýn předali svým potomkům, kteří zde hospodaří dodnes.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

1990 Vladimír Pech rehabilitován (†31.12.1998)

Dnes je mlýn znovu v majetku rodiny Pechů, kteří na mlýně provozují penzion, malou vodní elektrárnu a pilu a postupně mlýn rekonstruují.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Jelínek
  • Anděl
  • Šetek
  • Rob
  • Zeman
  • Kučera
  • Eichler
  • Moravec
  • Sezemský
  • Hrdlička
  • Hraše
  • Ritter
  • Roch
  • Fara
  • Honsa
  • Pech
  • Junek
  • Šatek
  • Šadka
  • Raab
  • Planer
  • Vodička
  • Dvořák
  • Menšík
  • Kromšabl
  • Tůma

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
  • mlynářské účelové známky
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • předbělohorské období do roku 1620
    • baroko do roku 1800
    • klasicismus do roku 1850
    zděná
    jednopatrový
    1764-68: 3 budovy na břehu, pila na ostrově
    1800: 3 zděné budovy a 1 dřevěná (zřejmě chlévy)
    1800-1828 velká přestavba, dvůr uzavřený budovami
    1867 nová zdobná fasáda
    Původní budova mlýna byla jednopatrová s kamennými mlecími stolicemi a třemi vodními koly na spodní vodu. Postupně vystavěné chlévy se sýpkami a stodolou uzavíraly kameny vydlážděný dvůr a na druhé straně náhonu vyrostla pila na vodní pohon. 
    1910-1911 po instalaci turbín a uměleckého složení vnitřní prostor mlýna přerozdělen na 3 nová podlaží, která v některých případech zasahují do stavebních otvorů oken.
    Budova mlýna navazuje na původní mlýn. Podlaha mlýnice je zřetelně výš než původně, o čemž svědčí zazděné původní klenby vedle vchodu a zbytky rámu původního mlecího složení. Otvory pro průchod hřídelů mlýnských kol jsou rovněž zazděné pod podlahou dnešního mlýna.
    Ve mlýnici stavební pozůstatky původního českého složení - řada kamenných sloupů, tvořících základ mlýnské hranice.
    • zdobený zděný štít
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • existující torzo uměleckého složení
      zachováno.
      V přízemí byl příjem obilí, které se korečkovými výtahy vyzvedlo do nejvyššího podlaží, kde se zrno čistilo a odkud samospádem procházelo do jednotlivých strojů a k pytlování..
      mlýnská hranice s nápisem "Tomas Pudil PST"
      dvoje kamenné šrotovací složení
      2 válcové stolice Josef Kohout Praha-Smíchov a Ganz Budapešť
      1947: další 2 stolice Union České Budějovice
      VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
      Popis
      VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
      Popis
      1590: 2 složení
      1800-1828 mlýnská hrance s nápisem "Tomas Pudil PST"
      1889: 5 obyčejných složení
      1910: 3 kamenná složení
      1910-1911 instalováno umělecké složení s elektrickým pohonem
      Dochovaný
      • pila
      • výroba elektrické energie
      Nezjištěn
      • pekárna
      Zaniklý
      • stoupa
      • jiné
      1590 stoupa
      1764 původní pila na ostrově (základy patrné do povodně 1961)
      1898 výroba betonových dlaždic
      1910 dynamo pro vlastní osvětlení
      1919 vybudována nová pilnice v severovýchodní části areálu, elektricky poháněný katr od firmy R. Kratochvíl Kostelec nad Ohří (dochován)
      1920 generátor na střídavý proud, zásobuje Drahov (1921), samotu Dehetník a blízký lom
      1930 mlýn, pila a elektrárna
      parní pekárna na 300 kg chleba (100-150 bochníků) denně, měla vlastní generátor horké páry, vyráběné v parním uhelném kotli, z hygienických důvodů byly pekárna a prostor kotle odděleny. Měla dva pečící prostory - první s vysokou teplotou a druhý pro dopékání. O vánočních svátcích se zde pekly i vánočky.
      1955 uzavřena pekárna
      1960 znovu zprovozněna pila
      • jez
      • náhon
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      • turbínový domek
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
      Popis1910 instalována
      1930: 1 turbína Francis, hltnost 2,8 m3/s, spád 1,6 HP, výkon 37 HP
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
      Popis1910 instalována
      1930: 1 turbína Francis, hltnost 2,8 m3/s, spád 1,6 HP, výkon 37 HP
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Popis1590: 2 kola
      1889: 6 kol, samostatné kolo pro pilu
      1910: 3 kola
      Typdynamo
      StavZaniklý
      VýrobceFrantišek Křižík, Praha
      Popis1910 dynamo Křižík na stejnosměrný proud pro vlastní osvětlení (teprve páté na území Čech)
      1920 generátor na střídavý proud, zásobuje Drahov (1921), samotu Dehetník a blízký lom
      Typdynamo
      StavZaniklý
      VýrobceFrantišek Křižík, Praha
      Popis1910 dynamo Křižík na stejnosměrný proud pro vlastní osvětlení (teprve páté na území Čech)
      1920 generátor na střídavý proud, zásobuje Drahov (1921), samotu Dehetník a blízký lom
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Popisstejnosměrný, poháněl hlavní transmisi
      Historické technologické prvky
      • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
      • kapsový výtah | Počet:
      • AutorAug. Sedláček
        NázevStarý místopis městečka Mezimostí
        Rok vydání1878
        Místo vydání
        Další upřesněníČESKÝ JIH, Roč.VI, číslo 36 z 7.6.1878
        OdkazSokA Tábor, inv.č. 854/VI, sign. E2 1877/1878
        Datum citace internetového zdroje3.5.2020
        AutorAug. Sedláček
        NázevStarý místopis městečka Mezimostí
        Rok vydání1878
        Místo vydání
        Další upřesněníČESKÝ JIH, Roč.VI, číslo 36 z 7.6.1878
        OdkazSokA Tábor, inv.č. 854/VI, sign. E2 1877/1878
        Datum citace internetového zdroje3.5.2020
        AutorMinisterstvo veřejných prací
        NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníSešit 2, s. 43
        Datum citace internetového zdroje3.5.2020
        AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
        NázevMatriky fary Veselí nad Lužnicí
        Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Matriky-Rimskokatolicka-cirkev-V-Veseli-nad-Luznici
        Datum citace internetového zdroje14.2.2021
        AutorJan Mach
        NázevMlýn Krkavec na Nežárce nedaleko Veselí n.L. ve světle dokumentů SOA v Třeboni
        Rok vydání2016
        Další upřesněníSborník SokA v Táboře r. 2016, č. 17
        OdkazSignatura B1244/17 SokA Tábor
        AutorIvan Jinda a Eva Jindová
        NázevZmizelé Veselí - Veselské a mezimostské mlýny (procházka č. 14)
        Místo vydáníVeselí nad Lužnicí
        Další upřesněnís. 53-74
        Odkazhttps://drive.google.com/file/d/1aqVHmwgJURyV5Y8lKqF5-IK-yWsEn-HP/view
        Datum citace internetového zdroje10 2024

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        24.5.2013 12:23 uživatelem veselikim (Václav Jelínek)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 1.6.2021 19:11
        doxa (Jan Škoda) 6.10.2024 20:41
        pepino 22.5.2024 13:22
        No.666 31.8.2016 21:01
        třeboňský molinolog (TM) (Renata Nováková) 14.10.2024 16:15