Historie
Obecná historie:
Velký rodinný dům č. 265 za autobusovou zastávkou býval mlýnem. Pamětníci jej znají jako Rychlíkův mlýn. Tento fakt dnes připomíná pouze označení zastávky „U mlýna“. Unikátní na tomto nmlýně bylo, že měl neobvyklý motorový pohon.
Podle zprávy z roku 1911 byl jeho majitelem od roku 1909 Bruno Lauterbach. V následujících 20 letech se zde vystřídali tři další majitelé. V roce 1931 koupil mlýn Antonín Rychlík, jehož rodina zde žije doposud. Mlelo se obilí na mouku všeho druhu, šrot a otruby.
Mlýn byl tehdy poháněn plynosacím motorem. Spalováním koksu vznikal plyn, který si výbušný motor odsával. Motorem byla poháněna složitá transmise mlýnského zařízení. Pod mlýnem býval malý rybníček, do něhož odtékala jednak vřelá voda z vodou chlazeného motoru, jednak se ochlazená voda z rybníčku znovu přečerpávala k motoru, pokud nestačila voda z domácí studny. Motor poháněl také dynamo, které dodávalo mlýnu elektřinu.
Po válce byl mlýn přestavěn a zmodernizován. Když byla v roce 1952 mlynářská živnost zakázaná, převzalo mlýn Jednotné zemědělské družstvo Žatčany. To ho ale využívalo pouze ke šrotování. Poté, co si družstvo zřídilo šrotovnu v bývalém mlýně Na hrázi u dvora, mlýn zanikl.
Opuštěné prostory mlýna pronajímali Rychlíkovi jako sklady brněnskému výstavišti. V letech 1979–1980 byl mlýn přestavěn na dva byty. U mlýna býval sraz pro prvomájové průvody (průvod končil na konci obce směrem k Újezdu).
Autobusová zastávka je zde od 60. let 20. století. Současná podoba je z roku 1998. Předtím byla čekárna kovová s prosklenými tabulemi
(www.obeczatcany.cz Naučná stezka „Žatčany včera a dnes“)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Podle zprávy z roku 1911 byl jeho majitelem od roku 1909 Bruno Lauterbach.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
V následujících 20 letech se zde vystřídali tři další majitelé.
V roce 1931 koupil mlýn Antonín Rychlík, jehož rodina zde žije doposud.
Mlelo se obilí na mouku všeho druhu, šrot a otruby. Kapacita 30 q/24 hod.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Po válce byl mlýn přestavěn a zmodernizován.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Když byla v roce 1952 mlynářská živnost zakázaná, převzalo mlýn Jednotné zemědělské družstvo Žatčany. To ho ale využívalo pouze ke šrotování.
do r. 1970 zde Rychlík pracoval jako zaměstnanec JZD
Poté, co si družstvo zřídilo šrotovnu v bývalém mlýně Na hrázi u dvora, mlýn zanikl.
Opuštěné prostory mlýna pronajímali Rychlíkovi jako sklady brněnskému výstavišti.
V letech 1979–1980 byl mlýn přestavěn na dva byty.
U mlýna býval sraz pro prvomájové průvody (průvod končil na konci obce směrem k Újezdu).
1986 zemřel mlynář Rychlík
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1909 Bruno Lauterbach
1930- Antonín Rychlík
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: