Historie
Obecná historie:
Velký knížecí mlýn zvaný též Zámecký mlýn byl postaven v 15. století u opavského zámku v místech, kde dnes stojí zimní stadión a zanikl v průběhu třicetileté války. Podle urbáře z roku 1586 měl mlýn 10 složení. Mlynář každoročně odváděl na opavský zámek 33 maldrů žita a 8 maldrů pšenice a měl za povinnost vykrmit 40 prasat. V roce 1604 měl Zámecký mlýn již jedenáct složení. Tento mlýn zanikl někdy v průběhu třicetileté války, pravděpodobně během dánského vpádu na Opavsko.
(Pavel Solnický)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1586 urbář: 10 složení, mlynář ročně odvádí na zámek 33 maldrů žita a 8 maldrů pšenice, musí vykrmit 40 prasat
1604: 11 složení
1626-1627 za dánského vpádu na Moravu a do Slezska zanikl
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
