Historie
Obecná historie:
Podhorný mlýn zvaný též „perkmil“ (z německého „Bergmühle“) stával [u nynější vojenské plovárny za opavským parkem, čili výš sv. Trojice u staré Hlubčické cesty.] Roku 1439 Přenechala Kateřina Begiarová Podhorný mlýn Janovi z Vřesiny, po němž mlýn získal Oneš Kyjovec z Lukavce. Ten jej roku 1464 prodal Janu Čapkovi z Valtěřovic. Po něm následovali bratři Oneš, Jan a Václav z Lukavce, kteří jej roku 1496 prodali Janovi Reničkovi z Čermnik. V roce 1504 vložil Jindřich Donát Podhorný mlýn s „ospy, vepři, s řekú, stavem, s lúkami chudým lidem špitále sv. Antonína a bratřím Božího Těla u fary Matky Boží."
(Pavel Solnický)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1439 Kateřina Begiarová přenechala mlýn Janovi z Vřesiny
1464 Oneš Kyjovec z Lukavce prodal mlýn Janu Čapkovi z Valtěřovic
1496 bratři Oneš, Jan a Václav z Lukavce prodali mlýn Janu Reničkovi z Čermník
1504 Jindřich Donát vložil Podhorní mlýn s "ospy, vepři, s řekú, stavem, s lúkami chudým lidem špitále sv. Antonína a bratřím Božího Těla u fary Matky Boží"
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn byl zaniklý již v roce 1871.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
