Historie
Obecná historie:
Přehled známých majitelů: 1710 Pavel Dařílek, koupil od obce pozemek a vystavěl na něm mlýn 1712 – 1739 František Kazil 1739 – 1763 Josef Kazílek, zdědil po otci 1763 – 1772 vdova Rozálie 1772 – 1805 František Kazílek, syn 1805 – 1843 František Kazílek, nezletilý syn, proto tu mlynařil Hynek Koráb 1843 – 1847 Vojtěch Stehno 1847 – 1856 Ignác a Matylda Aisenerovi z Dolních Libchav 1856 – 1862 Bauer 1862 – 1870 František a Františka Dostálkovi 1870 – 1875 Karel Perllufter 1875 – 1783 Alois a Anna Radešínský z Rychnova nad Kněžnou 1883 – 1893 Vilém a Otto Booms - zrušili mlýn 1893 Adolf Jandera
Roku 1893 zakoupil Adolf Jandera (1836–1910) tzv. Mlejnek, malý mlýn na Třebovce, který tehdy sloužil jako snovárna podniku bratrů Boomsových v Hylvátech. Instaloval tam čtyři mechanické stavy a začal vyrábět plátno a kanafas. Roku 1900 pro něj místní stavitel Josef Hernych vybudoval na pozemku domu čp. 349 velký šedový sál o kapacitě dvou set stavů, hnaných parním strojem 120 HP, s vlastní úpravnou a šlichtovnou. Téhož roku postavil první dělnický domek při Třebovské ulici čp. 542, později rozšířený na trojdomek (čp. 583 a 584). Roku 1906 tkalcovnu rozšířil o něco vyšší přístavbou, instaloval první turbínu a rozšířil sortiment o bavlněné košiloviny. Tehdy se již na vedení podniku podílel syn Jaroslav Jandera (1874–1933), který podnik roku 1910 převzal a po roce 1918 spolu s bratrem Bohuslavem Janderou (1886–?) orientoval na produkci jemného módního zboží, zejména pestře tkaných makopopelínů na pánské košile a pyžama, které úspěšně exportovali. Během regulace Třebovky v letech 1926–1927 postavili jez a vodní elektrárnu. Roku 1928 přestavěli kotelnu a instalovali nový parní stroj 400 HP, tkalcovnu postupně elektrifikovali a později také automatizovali nákupem stavů značky Roscher a Hrdina. Od dvacátých let pracoval na výstavbě areálu stavitel Josef Tošovský (1880–?), který roku 1939 zvýšil kotelnu, přistavěl ke tkalcovně směrem do ulice budovu kanceláří a expedice a v roce 1940 provedl novou budovu přípravny s jižně připojenou barevnou čp. 111 na místě někdejšího mlýna a první tkalcovny. Svůj podíl na jejich funkcionalistickém architektonickém řešení měl nejspíše Tošovského syn Zdeněk, který roku 1934 v Praze zakončil studia architektury a pozemního stavitelství. Roku 1946 byla továrna znárodněna a Bohuslav Jandera a Jaroslav Jandera ml. (1917) emigrovali. Jako závod Perla 02 však již areál neprošel většími stavebními změnami, kromě dostavby přípravny směrem k řece. Dnes je bez údržby pronajímán několika menším firmám pro kovovýrobu a skladování, nedávno byl snesen komín.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Adolf Jandera, tkalcovna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Dařílek
- Kazil
- Kazílek
- Koráb
- Stehno
- Aisener
- Bauer
- Dostálek
- Perllufter
- Radešínský
- Booms
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Matyldě Bauerové (4.1.1833 až 23.10.1904 Tišnov) a Janu Bauerovi, se 1.12.1857 v Ústí nad Orlicí narodil syn Jan Bauer ( 1938, Tišnov, Jan Bauer zemřel jako mlynář na odpočinku)
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: