Historie
Obecná historie:
Jan Kouřil a František Jíra provozovali ve Chválkovicích nejprve továrnu na barvy a dehtovou lepenku. Automatický parní mlýn s krupníkem vystavěli dodávkou pardubické strojírny Josefa Prokopa synové a pro jeho provozování založili společnost s r. o., která se však od počátku potýkala s finančními problémy a roku 1913 na ni byl uvalen konkurz. Mlýn roku 1916 zakoupil v dražbě Leopold Fromowitz (1875–?), mlynář z Łodygowic. Postupně jej rozšířil na severovýchodní, žitné straně, a o dvě patra zvýšil, roku 1936 při něm vystavěl šestikomorové železobetonové obilní silo. Před válkou podnik zdědil Ervín Fromowitz (1896–1943), který s celou olomouckou rodinou zahynul v Osvětimi. Mlýn byl roku 1939 arizován a roku 1947 znárodněn, o rok později začleněn pod n. p. Severomoravské mlýny. Bohaté secesní členění, které dal fasádám mlýnice patrně pardubický stavitel Karel Kašpar (1872–1918), jenž tehdy spolupracoval s Prokopovou firmou, bylo časem zničeno, dochovalo se částečně na dvojici pavilonů při původním vjezdu do mlýnského areálu.
Lukáš Beran
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Projekt Nový mlýn Olomouc je přestavení a kompletní revitalizace areálu bývalého mlýna v Olomouci ve Chválkovicích. První dvě etapy jsou rekonstrukce původních industriálních budov v přední části areálu. Další navazující etapy budou zahrnovat nově realizované objekty multifunkčních domů s podzemním parkovištěm, komerčními prostory a rodinnými domy navazující na klidovou zónu s parkem. Součástí areálu jsou sportoviště (víceúčelové hřiště s umělou plochou - tenis, volejbal, nohejbal a workoutové hřiště) a Restaurace U Mlýna.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
-1913 Jan Kouřil a František Jíra
1916 Leopold Fromowitz
-1939 Ervín Fromowitz
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
