Historie
Obecná historie:
Listina darovaného Darenova mlýna v roce 1240 dokladuje stáří mlýna snad i před založením kláštera premonstrátů roku 1209, což by znamenalo, že tento Darenův mlýn s využitím určité délky vodního bohatě meandrujícího toku Svitavy a místa poblíž kláštera, patří mezi nejstarší písemně doložené zaznamenané vodní mlýny u nás.
(na mlýn upozornila a veškeré podklady dodala Miroslava Zemanová)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1211 klášteru Zábrdovskému potvrzen mlýn někdy jakémus Dařenovi náležitý (Cod. Mor. II. 57)
16.5.1240 Král Václav I. daruje klášteru v Zábrdovicích mlýn zvaný Darenův i s řekou a polnostmi sahajícími až k mlýnu Mikulášovu.
Před rokem 1209 vlastnil zakladatel Kláštera premonstrátů v Zábrdovicích u Brna Lev z Klobouk ve vsi Zábrdovice dvůr (cca 1205), proto mlýny zapsané v listině MZAB_12400516_E59-5_r mohou být oba ještě staršího data.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1.7.1621 Zábrdovická matrika: kmotra Kateřina Králíková, mlynářka Horní
18.3.1622 Daniel Králík, mlynář Horní
možná poté zničili Švédové, obléhající Brno, kteří si v Zábrdovickém klášteře zřídili hlavní stan
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Králík
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
přepis výtahu:
.....molenium quoddam eidem claustro continuum, quod aliquando Darenonis extiterat cum omnibus attinentiis, agris, pisctione et aqua, usque ad alium molemdium cuiusdam Mikul nomine
překlad:
.....určitý mlýn, souvislý se stejnou hrází, která kdysi existovala v Darenoni se vším příslušenstvím, poli, rybami a vodou, až do dalšího mlýna jménem Mikulův ......
Mlýn je vyobrazen na:
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: