Historie
Obecná historie:
Malý mlýn č. 355 v dolní části obce Dolní Dobrouče patříval od svého vzniku k usedlosti č. 147. Usedlost sama stávala a dodnes stojí na úzkém návrší vybíhajícím z okolního terénu. Pod příkrou strání severovýchodní strany odvrácené od vesnice, zvané Lipovec, postavili bývalí majité Chládkové malý mlýn pro osobní potřebu na mletí obilí. Později byl využíván i k pohonu dalšího stroního zařízení.
Doba vzniku mlýna není přesně určena, přesto lze klást jeho počátek do období prvních desetiletí po roce 1800. Jak ukazuje zápis v pozemkové knize, bývala zde původně chalupa, patrně výměnek hospodáře. Nedlouho potom došlo k přestavbě na mlýn. Ke mletí sloužilo jedno mlýnské kamenné složení. Pro jeho pohon bylo využito vodní síly nevelkého rybníka nad mlýnem. Ten byl napájen potůčkem pramenícím ve více než 2 km vzdálených Vápinkách u Kunčických hranic. Při své cestě luční nivou nabíral potůček vodu z dalších pramenů, mokřin a bažin, a doplňoval tak soustavně vodní nádrž. Jednu stranu rybníka tvořila přirozená bariéra, stráň zvaná Lipovec, druhou stranu rybníka a hráz bylo nutné navršit uměle. Již za majitelů usedlosti č. 147 Chládkových zde býval na mlýně č. 355 nájemný mlynář Anton Šeibl a manželkou Marií Annou a synem Antonínem. Po nich rodina mlynáře Sontáka, jehož žena Sidonie pocházela z rodiny mlynářů Aplů. Po Chládkových zdědila statek i mlýn č. 355 dcera Josefa, provdaná za rolníka Františka Špinlera z Dolní Dobrouče. Ten měl svůj grunt č. 72 na Malé straně a vedlejší dvě chalupy č. 69 a č. 71. Sedlák a mlynář František Špinler měl se svojí ženou Josefou pět synů a dvě dcery. Malý mlýn byl patrně využíván víceméně jen pro potřeby obou Špinlerových usedlostí. Nedaleko mlýna byl postaven další dům s cihelnou č. 379.
Po první světové válce Maixnerovi v č. 147 pronajímají malý mlýnek na rybníčku pod statkem.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: