Mlýn viděti - zamilovaným láska, jiným nemoc.
(Štorchův snář)

Kalousův mlýn

Kalousův mlýn
50
Slatina nad Zdobnicí
517 56
Rychnov nad Kněžnou
Slatina nad Zdobnicí
50° 8' 18.8'', 16° 23' 9.5''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Bývalý Kalousův mlýn, v současnosti "Kalousova pila".
severně od centra obce
Zdobnice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1676 Vít Bílek

1677 Václav Mlynář s manž. Annou

1679 Jan Mlynář s manž. Zuzanou

1682 Václav Mlynář s manž. Dorotou

1685-1696 Jan Mlynář - Khyn (též Khyndle) s manž. Zuzanou

Kdy byl na tomto místě postaven první mlýn a pila, můžeme dnes už těžko zjistit. Jako první věrohodný doklad, že už mlýn existoval, pochází z roku 1721, kdy 5. března podepsal mlynář Jan Křen kupní smlouvu o prodeji mlýna s tehdejším majitelem panství Antonínem Hynkem hrabětem z Bubna a Litic, který byl do tohoto dne jeho vlastníkem.

Smlouva určovala řadu povinností, ke kterým se nový majitel zavazoval, ale na druhé straně zde bylo řečeno, že se bude jednat o svobodný mlýn, který nebude zatížen kontribucemi a robotou (tedy obdoba mlýna z Jiráskovy Lucerny, až na tu lucernu). Mlynář se musel zavázat že bude odevzdávat poctivou práci a za to mu vrchnost zajišťovala že obyvatelé Slatiny a Pěčína musí mlít pouze v tomto mlýně.

Důležitý je ale údaj o tom, jak tehdy mlýn vypadal. Byl od kamene vystavěný o trojím složení a dvěma stoupami. Další údaj potvrzuje, že tu byla i pila -  Jsouce při mlejně pila k řezání klád vystavěná, ta k užívání vrchnosti zůstane.

Pak mlýn prošel řadou stavebních změn, jejichž rozsah se nedochoval a také se měnili jeho majitelé. Já mám údaje až od roku 1815 a tak se ví, že zde byl mlynářem František Ehl (*1750), po jehož smrti tu už v roce 1827 hospodařila vdova Dorota Ehlová (*1758).

1840 Josef Treitnar, Antonín Kalous

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

V roce 1857 už měl mlýn nového majitele a byl jím Jan Eixner (*1803) z Velkého Uhřínova. Asi v roce 1862 se do mlýna přiženil Antonín Kalous (*31.3.1838 +29.9.1918), který pocházel z č.p. 52 (dnes Josef Linhart), 1862 se oženil s Marií Eixnerovou (*8.12.1838 +25.5.1916)

S největšími úpravami procházela pila a vodní dílo za hospodaření jeho nejstaršího syna Antonína.

syn Antonín Kalous ml. (*26.4.1868 + 18.7.1929), 16.8.1892 se oženil s industriální učitelkou Boženou Vítečkovou (*1.5.1871 +6.1.1947), dcerou řídícího učitele z Nekoře

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1930 mlýn, pila a elektrárna Antonín Kalous

1930 25 ha, 15 krav a telat, 14 vepřů, 4 koně, 80 slepic

Antonín Kalous, na č.p. 50 toho jména druhý (*26.4.1868 +18.7.1929) začal s prvními rozsáhlými přestavbami v roce 1921, kdy byly instalovány dvě turbíny, byla dokončena elektrárna, na pile byly ustaveny dva katry a v r. 1929 byla instalována parní lokomobila o výkonu 70 koní. Tyto úpravy představovaly investice v hodnotě 550.000 Kč.

Mlýn byl ale ve velmi špatném stavu a noví majitelé,   Antonín Kalous III. (*2.2.1895  +19.6.1970) a jeho bratr Jaroslav Kalous (*5.6.1898 +24.4.1938) se proto museli rozhodnout, zda mlýn zrušit, nebo přestavět. Rozhodnutí o přestavbě bylo velmi riskantní, vzhledem k tomu, že nebyly ještě splaceny půjčky na výstavbu vodního díla a pily. Přesto byl získán další úvěr ve výši 400.000 Kč a v roce 1930 byla zahájena stavba, která byla ukončena v r. 1932.  Mlýn byl osazen, v té době nejmodernějším, zařízením od firmy Prokop a synové Pardubice. V druhé části budovy byly zřízeny tři byty. Náklady na stavbu představovaly 580.000 Kč.

Antonín Kalous III. (*2.2.1895 +19.6.1970), manželka Marie roz. Jakubcová (*4.9.1897 +6.3.1945)

Nejhorší ale bylo, že se brzy po dokončení výroba a obchod téměř zastavily. Nastala hospodářská krize a proto nebylo možné řádně platit úroky a splátky úvěrů. Až do r. 1937 hrozilo nebezpečí, že vše bude peněžními ústavy prodáno v dražbě na splacení dluhů. Záchranou bylo zahájení výstavby opevnění na hřebenech Orlických hor, na níž bylo dodáváno řezivo a tím se rozběhla naplno alespoň pila.

Celý provoz byl pro dnešní dobu vzorem pro výrobu ekologické energie, které zde bylo vyráběno tolik, že ji bylo možné ještě prodávat. Hlavní pohon představovala voda, která poháněla dvěmi turbínami pilu, mlýn a elektrárnu. Při nedostatku vody byly spalovány v parním kotli dřevní odpady a piliny. Parní lokomobila pak mohla pohánět spolu s turbínami zase všechny tři provozy. Z elektrárny byly vedeny dva přímé kabely do Pěčína a do Slatiny. 

1.8.1951 ponechán v provozu jako poslední mlýn ve Slatině

Ještě než stačil majitel mlýna a pily splatit dluhy, kterými jej stavba zatížila, byly oba provozy r. 1948 a 1950 znárodněny. Přišel o majetek, všechny zásoby a peněžní hotovost, ale ne však o dluhy, které se vázaly k znárodněnému majetku. Ty musel splácet nadále. Stal se také nájemníkem ve svém rodném domu. Na splátku dluhu musela posloužil i pozůstalost  ve výši téměř 12.000 Kčs ještě v r. 1970.

Mlýn převzal n.p. Východočeské mlýny Předměřice a pilu České pily n.p. Další osudy pily byly pestré. Už 10.7.1949 změnila majitele, jímž stal n.p. Krkonošské pily Trutnov. Dne 1. března 1956 byla pila uzavřena (po téměř 300 letech provozu) a 20 dělníků, kteří zde pracovali museli hledat práci jinde. Pila byla v r. 1958 předána do péče MNV Slatina a 29.6.1959 přebral objekt do vlastnictví ONV Žamberk. Potom pilu občas používalo místní JZD, aby si tu nařezalo stavební dřevo na prováděnou výstavbu. Pokus využít parní kotel k paření brambor způsobil požár, kterému pila padla za oběť. To bylo 8.10.1959.

Požár pily: Byl teplý podzimní říjnový den, čtvrtek 8.10. Mnoho lidí bylo v práci na polích. Odpoledne ve 14.45 hod. se ozval náhle v místním rozhlase známý vzrušující signál - hoří - hoří - a hlasatelka oznamuje, že hoří pila u Kalousova mlýna. Pila nebyla v provozu, jen občas bylo povoleno místnímu JZD řezat zde prkna na stavbu. Parního kotle bylo v té době používáno k paření brambor na siláž. Tento úkol plnil František Ulrych z č.p. 204. Toho dne začal vařit první dávku. O vzniku požáru uvádí: "Zaslechl jsem podezřelý praskot. Pátral jsem tedy po příčině a zjistil jsem, že strop v okolí komína začíná doutnat. Použil jsem hned hasícího přístroje, ale bez úspěchu. Oheň vznikl uvnitř dvojitého stropu, jímž plechový komín procházel. Na můj poplach přispěchal vedoucí mlýna Bohuslav Vozka rovněž s hasícími přístroji, ale ani jemu se nepodařilo oheň uhasit. Volali jsme proto telefonicky do kanceláře JZD a na poštu. Sám jsem sedl na motocykl a jel do hasičské zbrojnice pro motorovou stříkačku. Cestou jsem svolával pomoc."

V 10 minutách byla stříkačka u ohně. Ten se zatím značně rozšířil, poněvadž na pile bylo mnoho velice hořlavých látek, prach, piliny, pavučiny, hoblovačky a pod. Z počátku se valil pouze mohutný sloup černého dýmu. Chvílemi jej srážel vítr západním směrem na hlavní budovu mlýna. Naštěstí se brzy vítr obrátil k východu. Asi po 20 minutách vyšlehly plameny jako při výbuchu celé pily a ta se proměnila v jediný ohnivý sloup, sálající žár do značné vzdálenosti.

K požáru přijelo 15 požárních sborů. Mezi prvními fekální vůz státního statku z Rokytnice a požární družstvo tamější vojenské posádky. Požár byl v krátké době zlikvidován. Dřevěná budova pily lehla popelem a byl poškozen i větší katr. Značně poškozeni byli i ochotníci, kteří měli většinu kulis uskladněnou v prostoru nad kotelnou.

František Ulrych si dále vzpomněl: "Během požáru jsem si uvědomil, že u parního kotle nefunguje pojišťovací záklopka a je tedy nebezpečí výbuchu kotle. vnikl jsem proto do hořící kotelny a sekerou jsem pojistný ventil urazil a výbuchu snad zabránil" To byl ten zlověstný sykot, který se ozval v jedné chvíli z plamenů, když unikala pára uraženou pojistkou.

Po požáru bylo brzy přikročeno k odklidu trosek a znovu vybudování pily. Menší katr mohl být dán do provozu.

 Tento stav byl důvodem, že budova byla 27.10.1959 převedena do užívání JZD, které pilu v krátké době obnovilo. Po reorganizaci okresů přešla do majetku ONV Rychnov n. Kn., ale už v tomtéž roce byla zapečetěna, aby se znemožnilo její použití ve smyslu s tehdy platnými právními předpisy. V r. 1983 JZD prohlásilo pilu za svůj majetek, aniž na to mělo právní doklady, a nechalo si ji zaregistrovat v evidenci nemovitostí. Po tomto aktu nastala paradoxní situace, pila měla dva vlastníky. Pila sloužila JZD v podnikání až do roku 1992, kdy byla spolu s mlýnem vydána v rámci restituce rodině Kalousových. Ještě před tím, kdy už bylo jednáno o vydání převedl pilu 27.10.1991 ONV do vlastnictví ZD. Letos byla modernizována i s elektrárnou a je v provozu.

Mlýn sloužil svému poslání do začátku šedesátých let, kdy zde bylo ukončeno mletí obilí na mouku. Technologii mlýna pak krátce využíval kostelecký ZNZ k výrobě krmných směsí. Pak byl šest let mimo provoz, aby tu v roce 1970 začal s výrobou krmných směsí družstevní podnik Nutriprogres, později Společný zemědělský podnik pro živočišnou výrobu v Rychnově n. Kn. Na začátku osmdesátých let (1982) byla výroba ve mlýně zastavena a mlýn byl prodán 1.7.1984 do vlastnictví JZD za 86.447 Kčs. (tato částka byla státem družstvu navrácena). ZD jako další majitel, zde zahájilo v r. 1990 výrobu krmných směsí. Po vydání mlýna byla tato výroba v srpnu 1992 přenesena do nové provozovny v hospodářském středisku ZD. Provoz mlýna původní vlastník z důvodu nedostatku finančních prostředků neobnovil.

 

1960 JZD provedlo rekonstrukci pily po loňském požáru. V únoru byla pila zaplombována v rámci nových předpisů hospodaření s řezivem.

1970 V prosinci byla  zřízena mísírna pro přípravu krmných směsí pro dojnice z náhradních krmiv. Tato výrobna byla zřízena v souvislosti s vybudováním sušárny píce v Dlouhé Vsi, kde byla vyráběna senná moučka. Tyto provozy patřily družstevnímu podniku Nutriprogres se sídlem v Rychnově n. Kn., jehož hlavním posláním bylo zpracovávání léčivých rostlin a zeleninových příchutí.Vedoucím mísírny byl Bohumil Štencl. Již předtím zde na přechodnou dobu fungovala mísírna ZZN Kostelec n. O., ale ta byla před několika lety zrušena.

1988 dokončena přestavba sociálního zařízení započatá v roce 1987.

 


 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1992 Od 1.dubna zahájila provoz Kalousova pila s.r.o., která byla v rámci restituce vrácena Zemědělským družstvem původním majitelům.

1997 S úpravami budovy bývalého mlýna pokračovala společnost Kalousova pila. Na jaře bylo firmou Haiva demontováno strojní zařízení mlýna. Potom byly zahájeny vnitřní úpravy všech prostor budovy. Na konci léta byla dokončena nová venkovní omítka a byla položena nová střešní krytina.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kalous
  • Bílek
  • Mlynář
  • Khyn
  • Khyndle
  • Treitnar
  • Ehl
  • Křen
  • Eixner

Historie mlýna také obsahuje:

náemci:

1676 Vít Bílek

1677 Václav Mlynář s manž. Annou

1679 Jan Mlynář s manž. Zuzanou

1682 Václav Mlynář s manž. Dorotou

1685-1696 Jan Mlynář - Khyn (též Khyndle) s manž. Zuzanou

majitelé:

-1721 Antonín Hynek hrabě z Bubna a Litic

1721- Jan Křen

1815-1827 František Ehl

1827 Dorota Ehlová 

1840 Josef Treitnar

1857-1862 Jan Eixner

1862-1892  Antonín Kalous st.

1892-1929 Antonín Kalous ml.

1929-1950 - Antonín nejml. a Jaroslav Kalousovi (RR)


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • visačka na pytel
částečně adaptován
05 2012
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice je součástí dispozice domu
    • moderní 1920 – 1945
    • 1945 – současnost
    zděná
    vícepodlažní
    • pavlač, balkón
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        Žádná položka není vyplněna
        Dochovaný
        • pila
        • výroba elektrické energie
        1930 Mlýn, pila a elektrárna
        Dnes Kalousova pila a MVE, výkon 95 kW
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • turbínový domek
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        PopisV r. 1930 zde byly 2 Francisovy turbíny, průtok 1,785 m3/s, spád 4,12, výkon 73,18 k.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        PopisV r. 1930 zde byly 2 Francisovy turbíny, průtok 1,785 m3/s, spád 4,12, výkon 73,18 k.
        Typdynamo
        StavDochovaný
        Popis2015 MVE výkon 95 kW
        Typdynamo
        StavDochovaný
        Popis2015 MVE výkon 95 kW
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        VýrobceR. Wolf A.G. Magdeburg-Buchau
        PopisVyroben 1914
        Zakoupen 1929 od Staudingerovy vagónky v Butovicích u Nového Jičína
        Historické technologické prvky
        • francouzský kámen | Počet: 1
        • AutorMinistersto financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 30
          AutorMinistersto financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 30
          AutorAntonín Ulrych
          NázevKronika obce Slatiny nad Zdoibnicí

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Ostatní

          Vytvořeno

          30.8.2013 21:57 uživatelem Bohuslav Obst (Bohuslav Obst)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 4.8.2017 15:46
          Radim Urbánek 8.6.2016 20:40
          Radomír Roup 20.6.2018 12:42
          doxa (Jan Škoda) 16.5.2022 09:53