Vysoké Kolo

Mlýn stál v době předbělohorské.

1620 od Jiřího Žežulky zakoupil za 200 kop grošů Matouš Janatka

Za třicetileté války mlýn a okolí mlýna zpustlo, mlynář mlýn opustil. Mlýn stál na panství kosteckém.

1682 - za 40 kop gr. koupil mlynář Jiří Žofka (syn Adama Žofky ze Střehomi, 7.4.1665 přijat za mistra cechu mlynářského v Sobotce), opravil zpustlý mlýn

1699 - původní mlýn opuštěn a postaven nedaleko mlýn nový, nový splávek a nový náhon, využití výhody nedalekého silného pramene, který v zimě zpomaloval zamrzání vod v náhonu

1699 - stížnosti sousedních mlynářů z panstvi hruboskalského (Podvyskeřský a Mlýnice) na mlynáře Žofku ohledně nového náhonu a splávku, Žofkovi se proti panským úředníkům z hruboskalského panství uhájili, spor byl řešen mezi vrchostmi  - Hrubou Skálou a Kostí. Žofka mlýn dobudoval a vybavil zařízením.

Poddaní hruboskalští (především z Vyskře) však měli zakázáno v tomto mlýně mlít pod pokutou 3 kop gr. českých

1709 - koupil Matěj Žofka za 300 kop grošů, mlýn měl 1 složení na nestálé vodě

1709 - převzal Jan Žofka, 1723 přijat za mistra mlynářského cechu v Sobotce

1720 ve mlýně chovají 2 koně, 2 krávy a 1 jalovici. Role byly špatné ve 4 kusech (2 strychy na Kopaninách, 2 str. na Dolině, 1 str. ve 2 kusech u mlýna), louka u mlýna.

1754 - Tereziánský katastr mlýn měl 2 kola a stoupu

1755 - od otce koupil syn Jiřík Žofka za 290 zl. (+ 1774)

1774 - syn Václav Žofka (*1748), manž. Alžběta, dc. bohatého rychtáře Vojtěcha Šorejše z Vyskře čp. 1, s pomocího jejího věna vystavěl nový mlýn a značně ho zdokonalil

ve mlýně chovají 3 krávy, 1 jalovici a 1 tele

dále Václav Žofka, syn

1805 - koupil syn Josef Žofka za 2000 zl.

u mlýna 2 ha polí, zahrada, louka a les

1828 - mlýn pronajat Ambroži Fikarovi

1830 - mlýn koupil Ignác Vagenknecht ze mlýna ve Splavu čp. 24 (jeho sestra Terezie se provdala do Semil za mlynáře Václava Riegra a stala se matkou Františka Ladislava Riegra)

1841 - Vagenknecht si koupil dům v Kopidlně a přestěhobval se tam, mlýn od něho koupil Josef Kubín z Budčevse u Kopidlna

1842 - mlýn koupil František Kozák

1844 - majitel Josef Maršan, tragicky umírá 1846 pádem z okna v Mnichově Hradišti

1847 - vdova prodala mlýn Josefu Vondrákovi z Roztok u Jilemnice

1848 - majitelem Martin Kvapil z Rokytnice, propachtoval ho Janu Ronovi, později Antonínu Stračkovi

1851 - majitelem Hochman, po něm další mlynáři Tůma a Sameš z Frýdštejna, později další mlynáři v krátkých časových intervalech

za 15 let 9 majitelů a nájemců

1860 - zchátralý mlýn koupil Jan Rýgel

do r. 1864 veden jako Meziluží čp. 15, od tohoto roku jako Poddoubí čp. 12

před 1870 - majitel František Rieger, příbuzný F.L.Riegra, zavedena živnost pecnářství, 1882 založil hasičský sbor, člen místní školní rtady a obcní radní, před volbou starosty se však odstěhoval do Prahy (+v Praze 1896)

převzal syn  Jaroslav Rieger s Marií roz. Beranovou z Ohrazenic, mlýn však začal upadat

1902 - veřejná dražba mlýna u Okresního soudu v Turnově, odhadní cena 30.656 K, nejnižší podání 16.333 K, 4 zájemci, nakonec koupili manželé Mendlíkovi ze Sobotky čp. 160 za 26.500 K.

1902 - Josef Mendlík

1914 - Josef Mendlík, syn

po 1. svět. válce mlýn pronajat Josefu Kulštejnovi

1919 mlýn pronajat Josefu Kulštejnovi z Hraštice u Rychnova nad Kněžnou

1930 - majitel Josef Mendlík, nájemce Josef Kulštejn

1931 - Kulštejn zemřel, mlýn od J.M. koupil Josef Pleiner z Manětína u Plzně za 200.000 Kč.

do 1945 - provoz pecnářství

1953 - ukončení provozu mlýna

60. léta 20. století - přestavba obytné části mlýna

1960 - v provozu generátor na výrobu střídavého elektrického proudu

Potomci posledního mlynáře vlastní mlýn dodnes, slouží k obytným a hostpodářským účelům