Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
(české přísloví)

Vysoké Kolo

Vysoké Kolo
12
13, 15 (Meziluží)
Vysoké Kolo
Poddoubí
511 01
Semily
Vyskeř
50° 31' 39.0'', 15° 8' 22.5''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mlýn se nachází u silnice ze Žďáru na Vyskeř. Byl přestavěn z původního mlýna ve 30. letech minulého století. Mlýn má doposud částečně zachované mlýnské zařízení.
Samota
Žehrovka
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn stál na pomezí tří panství - kosteckého, svijanského a skalského


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn stál v době předbělohorské.

1620 od Jiřího Žežulky zakoupil za 200 kop grošů Matouš Janatka

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Za třicetileté války mlýn a okolí mlýna zpustlo, mlynář mlýn opustil. Mlýn stál na panství kosteckém.

1682 - za 40 kop gr. koupil mlynář Jiří Žofka (syn Adama Žofky ze Střehomi, 7.4.1665 přijat za mistra cechu mlynářského v Sobotce), opravil zpustlý mlýn

1699 - původní mlýn opuštěn a postaven nedaleko mlýn nový, nový splávek a nový náhon, využití výhody nedalekého silného pramene, který v zimě zpomaloval zamrzání vod v náhonu

1699 - stížnosti sousedních mlynářů z panstvi hruboskalského (Podvyskeřský a Mlýnice) na mlynáře Žofku ohledně nového náhonu a splávku, Žofkovi se proti panským úředníkům z hruboskalského panství uhájili, spor byl řešen mezi vrchostmi  - Hrubou Skálou a Kostí. Žofka mlýn dobudoval a vybavil zařízením.

Poddaní hruboskalští (především z Vyskře) však měli zakázáno v tomto mlýně mlít pod pokutou 3 kop gr. českých

1709 - koupil Matěj Žofka za 300 kop grošů, mlýn měl 1 složení na nestálé vodě

1709 - převzal Jan Žofka, 1723 přijat za mistra mlynářského cechu v Sobotce

1720 ve mlýně chovají 2 koně, 2 krávy a 1 jalovici. Role byly špatné ve 4 kusech (2 strychy na Kopaninách, 2 str. na Dolině, 1 str. ve 2 kusech u mlýna), louka u mlýna.

1754 - Tereziánský katastr mlýn měl 2 kola a stoupu

1755 - od otce koupil syn Jiřík Žofka za 290 zl. (+ 1774)

1774 - syn Václav Žofka (*1748), manž. Alžběta, dc. bohatého rychtáře Vojtěcha Šorejše z Vyskře čp. 1, s pomocího jejího věna vystavěl nový mlýn a značně ho zdokonalil

ve mlýně chovají 3 krávy, 1 jalovici a 1 tele

dále Václav Žofka, syn

1805 - koupil syn Josef Žofka za 2000 zl.

u mlýna 2 ha polí, zahrada, louka a les

1828 - mlýn pronajat Ambroži Fikarovi

1830 - mlýn koupil Ignác Vagenknecht ze mlýna ve Splavu čp. 24 (jeho sestra Terezie se provdala do Semil za mlynáře Václava Riegra a stala se matkou Františka Ladislava Riegra)

1841 - Vagenknecht si koupil dům v Kopidlně a přestěhobval se tam, mlýn od něho koupil Josef Kubín z Budčevse u Kopidlna

1842 - mlýn koupil František Kozák

1844 - majitel Josef Maršan, tragicky umírá 1846 pádem z okna v Mnichově Hradišti

1847 - vdova prodala mlýn Josefu Vondrákovi z Roztok u Jilemnice

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1848 - majitelem Martin Kvapil z Rokytnice, propachtoval ho Janu Ronovi, později Antonínu Stračkovi

1851 - majitelem Hochman, po něm další mlynáři Tůma a Sameš z Frýdštejna, později další mlynáři v krátkých časových intervalech

za 15 let 9 majitelů a nájemců

1860 - zchátralý mlýn koupil Jan Rýgel

do r. 1864 veden jako Meziluží čp. 15, od tohoto roku jako Poddoubí čp. 12

před 1870 - majitel František Rieger, příbuzný F.L.Riegra, zavedena živnost pecnářství, 1882 založil hasičský sbor, člen místní školní rtady a obcní radní, před volbou starosty se však odstěhoval do Prahy (+v Praze 1896)

převzal syn  Jaroslav Rieger s Marií roz. Beranovou z Ohrazenic, mlýn však začal upadat

1902 - veřejná dražba mlýna u Okresního soudu v Turnově, odhadní cena 30.656 K, nejnižší podání 16.333 K, 4 zájemci, nakonec koupili manželé Mendlíkovi ze Sobotky čp. 160 za 26.500 K.

1902 - Josef Mendlík

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1914 - Josef Mendlík, syn

po 1. svět. válce mlýn pronajat Josefu Kulštejnovi

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1919 mlýn pronajat Josefu Kulštejnovi z Hraštice u Rychnova nad Kněžnou

1930 - majitel Josef Mendlík, nájemce Josef Kulštejn

1931 - Kulštejn zemřel, mlýn od J.M. koupil Josef Pleiner z Manětína u Plzně za 200.000 Kč.

do 1945 - provoz pecnářství

1953 - ukončení provozu mlýna

60. léta 20. století - přestavba obytné části mlýna

1960 - v provozu generátor na výrobu střídavého elektrického proudu

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Potomci posledního mlynáře vlastní mlýn dodnes, slouží k obytným a hostpodářským účelům

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Žofka
  • Fikar
  • Vagnknecht
  • Kubín
  • Kozák
  • Maršan
  • Vondrák
  • Kvapil
  • Ron
  • Straček
  • Tůma
  • Sameš
  • Rýgel
  • Rieger
  • Mendlík
  • Pleiner
  • Kulštejn
  • Žežulka
  • Janatka
  • Vagenknecht

Historie mlýna také obsahuje:

-1620 Jiří Žežulka

1620- Matouš Janatka

1682 - mlynář Jiří Žofka,

 1709 - Matěj Žofka,

          Jan Žofka

1755 - Jiřík Žofka

1774 - Václav Žofka

dále Václav Žofka, syn

1805 - Josef Žofka

1828 - Ambroži Fikarovi

1830 - Ignác Vagenknecht

1841 - Josef Kubín

1842 -  František Kozák

1844 - Josef Maršan

1847 - Josef Vondrák

1848 - Martin Kvapil, propachtoval ho Janu Ronovi, později Antonínu Stračkovi

1851 -  Hochman, po něm další mlynáři Tůma, Sameš

1860 - Jan Rýgel

před 1870 - František Rieger,

      Jaroslav Rieger

1902 - manželé Mendlíkovi ze Sobotky

1902 - Josef Mendlík

1914 - Josef Mendlík, syn

1930 - majitel Josef Mendlík, nájemce Josef Kulštejn

1931 - Josef Pleiner

1939 - Jan Pleiner (RR)


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      vícepodlažní
      Obytná budova je jednopatrová, mlýnice dvoupatrová.
          • existující umělecké složení
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pekárna
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          Od 70. let 19. století byla ve mlýně pekárna - pecnářská živnost, ukončela v r. 1945

          1960 - výroba elektrickéé energie, generátor
          • náhon
          • turbínový domek
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Výrobce
          Popisr. 1930 - ve mlýně 1 Francisova turbína, hltnost 0,32 m3/s, spád 2,60 m, výkon 8,32 HP.
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Výrobce
          Popisr. 1930 - ve mlýně 1 Francisova turbína, hltnost 0,32 m3/s, spád 2,60 m, výkon 8,32 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popispřed instalací turbíny
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          PopisPřed přestavbou Jiřího Žofky pohánělo údajně mlýn kolo na spodní vodu o průměru 4-5 m, podle někož dostal mlýn název Vysoké Kolo.
          Typasynchronní alternátor
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popisr. 1960 - generátor na střídavý proud
          výkon při max. průtoku 10 kW, prům. výkon 8 kW
          Typasynchronní alternátor
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popisr. 1960 - generátor na střídavý proud
          výkon při max. průtoku 10 kW, prům. výkon 8 kW
          Historické technologické prvky
          AutorEgert Jaroslav
          NázevHistorie mlýnů na Žehrovce
          Rok vydání2011
          Místo vydáníModřišice
          Další upřesněnís. 97-101
          Odkazhttp://aleph.nkp.cz/F/?func=find-b&find_code=WRD&local_base=nkc&request=historie+ml%C3%BDn%C5%AF+na+%C5%BEehrovce
          AutorEgert Jaroslav
          NázevHistorie mlýnů na Žehrovce
          Rok vydání2011
          Místo vydáníModřišice
          Další upřesněnís. 97-101
          Odkazhttp://aleph.nkp.cz/F/?func=find-b&find_code=WRD&local_base=nkc&request=historie+ml%C3%BDn%C5%AF+na+%C5%BEehrovce
          AutorInternet, S.Svoboda, svost@post.cz
          NázevMlýn Vysoké Kolo
          Rok vydání2002
          Místo vydání
          Další upřesněnítext, historické fotografie
          Odkazhttp://www.rajnet.cz/web/zobraz.asp?id=327
          Datum citace internetového zdroje21.10.2012
          AutorJosef Pekař
          NázevKniha o Kosti. Kus české historie.
          Rok vydání1942
          Místo vydáníPraha, Melantrich
          Další upřesněníDíl I, II, Třetí vydání, str. 225
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1930
          Místo vydání
          Další upřesněníJičín, str. 40
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaroslav Egert
          NázevHistorie mlýnů na Žehrovce
          Rok vydání2011
          Místo vydáníPressstar Modřišice Turnov
          Další upřesněníMlýn Vysoké Kolo, str. 97-101, histo. fotografie
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Tento kostecký poddanský mlýn ležel až do roku 1848 na hranicích tří panství: kosteckého, svijanského a skalského. Připomínal se už před třicetiletou válkou, ve které byl zničen a opuštěn. Až po r. 1682 mlýn obnovil mlynář Žofka ze Střehomi, kolem r.1700 však tento mlýn opustil a postavil nový mlýn o kus dále, na dnešním místě. Mlýn měl výhodu v silném prameni, který vyvěrá nedaleko a za zimních mrazů zpomaloval zamrznutí vody (předchůdce dnešního mlýna stál podle tradice v rokli, jižně od dnešního stavení a poháněl jej tento pramen). Zároveň postavil i jez na Žehrovce a zřídil nový náhon. Proti tomu protestovali oba sousední skalští mlynáři. Podvyskeřský mlynář si stěžoval, že mu nový jez zdvíhá vodu pod koly. Mlýnický tvrdil, že mu vodu zastavuje. Skalská vrchnost proto poslala v září r.1700 vyskeřského rychtáře, aby jez nechal rozházet. Žofkové se však postavili na odpor s nabitou ručnicí a jez ubránili. Vznikl tak dlouholetý spor mezi oběma vrchnostmi o průběh hranic panství v Mlýn Vysoké koloúdolí. Obě strany použily dokonce padělané dokumenty. Žofkové pak mlýn drželi až do r.1830, kdy jej koupil I.Wagenknecht, který tu hospodařil do r.1841. Potom se tu v rychlém sledu vystřídalo 8 nevýznamných majitelů.Až v r.1860 koupil zchátralý mlýn mlynář Jan Riegr. Riegrové mlýn v následujících 3 generacích značně povznesli. Nejvýznamnějším z nich byl František Riegr, zanícený stoupenec strany Staročechů, vedenou jeho příbuzným F. L. Riegrem. Byl oblíben pro svou povahu a dobročinost vůči vyskeřské škole. Zemřel 19.4.1896 v Praze a jeho pohřbu na Olšanských hřbitovech se zúčastnili i zástupci Vyskře. Jeho syn Jaroslav mlýn v r. 1902 prodal J.Mendlíkovi. V roce 1931 koupil mlýn Jan Pleiner, za něhož byla budova zmodernizována do dnešní podoby. Jeho potomci jej drží dodnes. Po druhé světové válce přestal mlýn sloužit svému účelu. Přibližně do r.1995 neměl mlýn připojenu elektřinu a proud si vyráběl ve vlastní elektrárně. Josef Pekař v Knize o Kosti píše po mlýnu: „... mlýn Vysoké Kolo, ležící právě ve vstupu do malebných skalních roklí dolu Lažanského. Příslušenství jeho tvořilo malý, ven vysunutý ostrůvek Kostecka mezi panstvím svijanským na jedné a hruboskalským na druhé straně. Mlýn ve válce třicetileté byl hospodářem opuštěn a spustl. Roku 1682 postavil si střehomský mlynář Žofka vedle zřícenin mlýna starého mlýn nový a někdy roku 1699 zřídil si nový jízek a náhon naň vedoucí jinak založil. Hoření mlýn Podvyskeřský i dolení Mlejnecký slušely k panství skalskému; oba mlynáři jali se naříkati: prvý, že mu nový jez Vysokokolský zdýmá vodu až po paleční kola, druhý, že za zimních mrazů mu vodu stavuje a tříští. Skalská vrchnost nařídila selskému úřaadu vyskeřskému, t. j. rychtáři a konšelům, aby nový náhon strhli. Rychtář a konšelé tedy přišli, spolu s hajnými. Ale Žofkové, otec a syn, přijali je s nabitými ručnicemi, zapřísahajíce se u všech čertů, že každého zastřelí, kdo se náhonu dotkne. Úřad moudře ustoupil. Byl z toho proces; celý balík akt je o něm v Jindřichově Hradci. ...“ (s. 225)


          Potomci mlynářů Žofků žili donedávna v Sobotce, nyní žijí v Mladé Boleslavi a Praze.

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          22.9.2012 23:00 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 22.8.2017 16:35
          Radomír Roup (Radomír Roup) 24.6.2018 15:05
          doxa (Jan Škoda) 27.4.2024 00:44