Uživatel

Hledat

| Sign up

Ve mlýně je nejlepší to, že pytle nemohou mluvit.
(německé přísloví)

Mlýnice

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Mlýnice

Čp.

Bývalé čp.

231

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Mlýnice

PSČ

511 01

Okres

Semily

Katastrální území

Olešnice u Turnova

GPS

50° 31' 58.9'', 15° 7' 15.3''

Mapová značka

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu

Stručný popis

Velká budova mlýna s několika dalšími menšími budovami stojí u vedlejší silničky mezi obcí Skokovy a Olešnicí.

Poloha vůči obci

Vedle několika domků nedaleko obce Skokovy

Vodní tok

Žehrovka

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

konec 16. století - patřil k panství Rohozec a vartenberské Skály (Malá Skála), majitel Karel z Vartenberka

1608 - zmiňován jako součást Žehrovské rychty, mlynář Mikuláš (Mlejnecký?), vrchnosti odvádí ze mlýna 33 grošů, 2 slepice a 18 korců mouky podle sobotecké míry, z 10 klád, které mu přivezou panskými koňmi musí nařezat prkna, z kusu rolí pod Olešnicí odvádí kopu grošů, 2 slepice a 30 vajec a musí odpracovat 2 dni roboty.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1657 - Matouš Náhlovský, 15.4.1657 přijat za mistra cechu mlynářského v Rovensku, mlýn patřil již pod panství Hrubá Skála

1676 - Jiřík Hlaváček

před 1740 - majitel Jan Šantroch

1754 - terziánský katastr uvádí "mlýn o dvou složeních, dvou kolech a 7 stoupách s pilou na stálé vodě"

do r. 1755 - Jan Šantroch syn (+ 1755)

1755 - mlýn koupil za 1211 zl. Prokop Koucký, oženil se s Annou, vdovou po Janu Šantrochovi, po 12 letech má mlýn předat Janu ŠAntrochovi nejml.

1765 - 1795 - mlynářem Jan Šantroch nejml., Kouckému zaplatil 1758 zl. Koucký si pronajal mlýn v Podolí-Svijanech

ze mlýna odvádí hrubosklaské vrchnosti riční nájem 108 zl., k tomu 4 zl. náhrady za vykrmení 2 vepřů a 48 kr. za vykrmení indiána (krocana), na chod kanceláře přispívá 2 zl.

1808 - František Žofka, syn majitele mlýna Vysoké Kolo, přijat za mistra cechu mlynářského v Turnově (za přijetí zaplatil 12 zl.)

1826 - Václav Krauský - obnovena emfyteutická smlouva

1832 mlýn o třech složeních s jahelkou a pilou

1838 - majitel mlýna Preisler, pronajat mlynáři Janu Kabeláčovi a potom Suchardovi

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1852 - emfyteutický dominikální mlýn od Josefa a Barbory Preislerových koupili Josef a Alžběta Zajícovi ze Suhrovic čp. 5 (zároveň až do roku 1860 vlastníci mlýna v Drhlenách) za 17.500 zl., rod Zajíců vlastní mlýn dodnes.

k mlýnu patřilo 11,5 jiter pozemků

1890 - Václav Zajíc, živnost pecnářská - odebrána 1950 Jaroslavu Zajícovi, na jalové strouze slupi na ryby

1907 - mlýn vyhořel, byl postaven do dnešní podoby, před požárem byla ve mlýně 4 kola, nahrazena turbínou s ležatým hřídlelem

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

První republika (1919–1938)

1922 - instalace dynama, které sloužilo k osvětlení mlýna a dvou domů v obci Mlýnice, využití vodní energie k pohonu obilní mlátičky

1926 - Francisova kašnová turbína

1930 - mlynářem Jaroslav Zajíc

ve mlýně zaměstnáni stárek, mládek, pekař, 2 kočí a služka

výkon 200 q za týden, z 1 q pšenice se vyrobilo 30 kg hrubé mouky, 30 kg hladké mouky, 10 kg krmné černé mouky, 26 kg otrub, promelek 4 kg

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1951 - mlýn znárodněn

do 1959 - mlel pro Liberecké mlýny

1959 - uzavřen a přeměněn na výrobnu krmných směsí - ZZn Turnov a později JZD Všeň na šrotování a skladování obilí

Vývoj po roce 1989

majitel Zdeněk Zajíc - šrotuje obilí a oves pro soukromníky

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Náhlovský
Hlaváček
Šantroch
Koucký
Žofka
Krauský
Preisler
Kabeláč
Sucharda
Zajíc

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1608 - mlynář Mikuláš

1657 - Matouš Náhlovský

1676 - Jiřík Hlaváček

1740 - Jan Šantroch

do r. 1755 - Jan Šantroch syn

1755 - Prokop Koucký, oženil se s vdovou po Janu Šantrochovi

1765 - 1795 - Jan Šantroch nejml.

1808 - František Žofka, syn majitele mlýna Vysoké Kolo

1826 - Václav Krauský

1838 - Preisler, dále mlynáři Jan Kabeláč, Sucharda

1852 - Josef a Alžběta Zajícovi, rod Zajíců vlastní mlýn dodnes.

1890 - Václav Zajíc

1930 - mlynářem Jaroslav Zajíc

do 1959 - Liberecké mlýny

současnost - Zdeněk Zajíc

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

výuční list
živnostenský list

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

08 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Obytný dům přízemní, mlýnice jednopatrová
1880: budova mlýna je jednopatrová z tvrdé hmoty, krytá šindelem.
1907 mlýn od komína vyhořel a ještě v témže roce přestavěn do současné podoby, zachováno pouze sklepení, které bylo ohněm nedotčeno. Mlýn postavil stavitel Kobosil z Doubravy.

Na průčelí obytné budovy je letopočet znovupostavení mlýna v roce 1907

Historické stavební prvky – exteriér

dveře
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
vyskladňovací otvor

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující umělecké složení

Stav mlýnské technologie – popis

Ve mlýně je zachovalé a funkční veškeré technologické zařízení z 1. poloviny 20. století.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1754: 2 složení, 7 stoup a pila
1832: 3 složení, jahelka a pila
1880: 3 česká složení s jahelkou, přistrkování a pilu
1930: rovinný vysévač, reforma, loupačka, 2 stolice na žito, šrotovací stolice na pšenici, stolice s hladkými válci na pšenici. Celková mlecí plocha 2 m2.

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
pekárna
stoupa
jahelka
pohon zemědělských strojů

Dochovaný

výroba elektrické energie
mletí surovin

Doplňkové a další provozy – popis

1754: 7 stoup a pila
1832, 1880: jahelka a pila
1907 pila jednuška zachráněna před požárem
1890 Václavu Zajícovu udělena živnost pecnářství
1950 jeho synu Jaroslavu odebrána
Peklo se 6 dní v týdnu, 4 - 5 pecí denně po 33 bochnících po 3 kg. Kočí rozvážel chléb po okolí, ve mlýně byl obchod chlebem a moukou.
U mlýna byla pila,malá elektrárna a vodní energií byly poháněny zemědělské stroje.
Od hlavní transmise plochým řetězem, ocelovým lanem a opět plochým řemenem poháněna mlátička.
Od 50. let minulého století mlýn šrotoval a vyráběl krmné směsi. Po r, 1989 mlýn šrotuje obilí a oves pro soukomníky.

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
jalový žlab
turbínový domek

Popis cesty vody ke mlýnu

Náhon je veden od mlýna Vysoké Kolo, cca 2 km dlouhý.
1880 náhon je v majetku velkostatku Hrubá Skála a přichází od mlýna Vysoké Kolo, mezi oběma mlýny je dostatečný spád, řádnou regulací Žehrovky by se však dosáhlo ještě lepších poměrů, horní by netrpěl zpáteční vodou a Mlýnice by měl silnější a pravidelnější přítok.
Splav kamenný, náhon od splavu je zděný 3,4 m široký.

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavDochovaný

Popis1907 po požáru instalována turbína s ležatým hřídelem a jedním oběžným kolem, při max. průtoku 400 l/s a 225 ot./min. výkon 14 HP
1926 vyměněna za Francisovu kašnovou kolenovou, hltnost 300 l/s, spád 3,6 m, 250 ot.min, výkon 9,2 kW
V roce 1930 byly ve mlýně 2 Francisovy turbíny,
1) hltnost 0,2 m3/s, spád 3,60 m, výkon 7,20 HP
2) hltnost 0,219 m3/s, spád 3,60, výkon 7,71 HP.
1942 instalována 2. Francisova turbína, menší, hltnost 190 l/s, spád 3,6 m, 290 ot./min, výkon 5,8 kw
Celk. výkon turbín 15 kW při účinnosti 0,767
Celk. hltnost 490 l/s, což činí 42330 m3/den

Typturbína Francisova

StavDochovaný

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis1754: 2 kola
1832: 3 kola
1880: 4 vodní kola, kolo 1. a 3. složení prům. 3,84 m, kolo 2. složení 3,89 m, kolo pily 3,76 m. Všechna kola široká 71 cm.