Nejstarším mnou vyhledaným mlynářem ve Sloním mlýně ještě před rokem 1715 byl Johann Melchet.
Jedním z dalších zdejších mlynářů byl Nikolas Wrhel, jehož dcera Katharina se provdala v roce 1746 (již po jeho smrti) na Mouřenci za Antona Schwarze (syna Josefa Schwarze z malého mlýna u Bohdašic).
Prokazatelně ve druhé polovině 18.století zde působili mlynáři otec a syn Mathias a Michael Prexlovi.
Mathias Prexl,narozený ještě před rokem 1700, měl s manželkou Annou Marií syny Michaela, Thomase a Mathiase.
- Michael, po otci mlynář ve Sloním mlýně, se oženil v roce 1770 na Mouřenci s Katharinou roz.Engel - zemřelou roku 1796 ve Sloním mlýně (dcerou Georga Engela z Radešova). Ve Sloním mlýně se jim narodilo v letech 1770 - 1792 devět dětí. Jako druhá v pořadí to byla Anna Maria, která se provdala v roce 1796 na Mouřenci Johanna Georga Pennera, chalupníka z Mirkova čp.13 (později nové čp.19 "Honsirglbauer"). Po ní následovala Eva Maria, jež byla oddána v roce 1805 na Mouřenci za mlynářského tovaryše Sebastiana Robla.
-Thomas, pojal za svou choť v roce 1775 v Rejštejně Rozalii Puxkandl roz.Gerhart 1731 v Rejštejně (vdovu po Josefu Georgu Puxkandlovi, mlynáři ve Svojšském mlýně čp.2, dceru Magdaleny a Sebastina Gerharta z Rejštejna).
-Mathias, si vzal v roce 1770 ve Zhůří u Javorné Theresii roz.Stelzl (dceru Kathariny a Thomase Stelzla bydlících v Kriegseisenhofu/ Busilu).
Mlynář Mathias Prexl, zemřel ve Sloním mlýně koncem roku 1772. Jeho žena Anna Maria tamtéž o 21 let později.
Počátkem 19.století je zde uveden mistr mlynářský Franz Seraf Puxkandl (syn výše uvedených rodičů Rosalie a Josefa Georga Puxkandla
ze Svojšského mlýna).
Franz S. Puxkandl,narozený v roce 1763 patrně ve Svojšském mlýně (kde byl mlynářem kromě jeho otce také Franzův mladší bratr a synovec), zemřelý roku 1822 ve Sloním mlýně (ve kterém působil prokaz. již v r. 1808), bydlící v Cechu u Kundratic čp.20, se oženil v roce 1786
na Mouřenci s Annou Marií roz. Ausprung. Po její smrti si Franz S. vzal v roce 1792 ve Kvildě Eufrosinu Müller roz.Paukner 1753 v Srní, se kterou měl čtyři děti narozené v Hor.Kvildě (dceru Martina Pauknera,svobod. sedláka ze Srní čp.118 "Florianhof" nebo také "Florianwenzl" /později nové čp.111/ a Margarethy roz.Schuster z téže obce, vdovu po Johannu Georgu Müllerovi, mlynáři v horskokvildském mlýně čp.19). Po úmrtí druhé manželky Eufrosiny na jaře 1804 byl Franz oddán jako mistr mlynářský v horskokvildském mlýně ještě v polovině téhož roku v Rejštejně s Eleonorou roz.Florian 1774 v Rejštejně (dcerou Ferdinanda Floriana, rejštejnského měšťana z čp.56 /svého času i tamního rychtáře/
a Kathariny roz.Mirwald). Z Franzova třetího manželství vzešlo šest dcer. Jen nejstarší z nich, Mechtilde, jež se provdala počátkem roku 1826 na Mouřenci za mistra tesařského z Palvínova Josefa Landauera, přišla na svět ještě v Horské Kvildě, ostatní již ve Sloním mlýně. Druhá
v pořadí, Theresia, se provdala koncem roku 1826 na Mouřenci za mlynáře Mathiase Prinze, mistra mlynářského v Nickelmühle / Nyklově mlýně. Tímto sňatkem přešlo vlastnictví Sloního mlýna na mlynářský rod Prinz, který jej měl v držení až do roku 1945.
Mathias Prinz, narozený v roce 1793 v Nickelmühle (syn Josefa Prinze, mistra mlynářského v Nickelmühle čp.3 při Janovicích u Dlouhé Vsi
a Barbary roz.Lang), brzy po svatbě přesídlil do Sloního mlýna, kde poté pokračoval v mlynářském řemesle po svém zemřelém tchánu Franzi S. Puxkandlovi a kde také roku 1864 zemřel. Přestože manželství Mathiase a Theresie trvalo jen něco málo přes třináct let, kdy je přerušilo mlynářčino předčasné úmrtí v nedožitých jedenatřiceti letech, narodilo se v něm šest potomků. Pátým v pořadí byl Josef, který se jako mlynářský tovaryš ze Sloního mlýna (po sňatku sedlák v Radešově čp.8) oženil v roce 1860 na Mouřenci s Rosalií roz.Engl 1832 v Radešově čp.8 - zemřelou roku 1870 tamtéž (dcerou Jakoba Engla, sedláka z Radešova čp.8 a Theresie roz.Weber). Nejmladší Karl, po otci mistr mlynářský ve Sloním mlýně, který převzal v roce 1879 (krátký čas také bydlel v radešovské usedlosti čp.8), se oženil v roce 1865 na Mouřenci
s Katharinou roz.Suchy 1844 v Kundraticích - zemřelou roku 1918 v Rejštejně (dcerou Georga Suchyho, sedláka z Kundratic čp.15 a Marie Anny roz.Hofmann, selské dcery z Bezděkova u Hartmanic čp.4). Karlovi a Katharině se narodilo devět dětí. Jako sedmý to byl Michael, po otci mlynář ve Sloním mlýně, který jej vlastnil od roku 1912, jenž byl oddán v roce 1910 na Mouřenci oblíbeným farářem Franzem Andraschkem s Hedwig roz.Weber 1883 ve Štěpanicích (dcerou Jakoba Webera, drobného zemědělce ze Štěpanic čp.42 a Anny roz.Wastl z Pustiny čp.150). Jejich syn Franz, po svých předcích mlynář ve Sloním mlýně ze čtvrtého (a posledního) pokolení rodu Prinz, měl s manželkou Marií dceru Ellu a Ernu . Tato rodina bydlela ve mlýně až do odsunu.
Pro zajímavost ještě doplňuji, že nejmladší dcera mlynáře Franze S. Puxkandla a Eleonory roz. Florian, Elisabeth, se provdala v roce 1841
na Mouřenci za Franze Beywla, narozeného ve Vatěticích, později mistra zednického bydlícího v Mirkově čp.17, poté v Hartmanicích. Jejich potomek Georg, nar. v Mirkově, později zednický polír bydlící v Hartmanicích, např. vystavěl v roce 1898 mariánskou kapli u Karlova nebo roku 1900 školu
na Mouřenci. Tento Georg měl syna Zephyrina, hartmanického stavitele, jenž v roce 1935 zakoupil dvůr Kriegseisenhof/Busil. Zephyrinovi a jeho manželce Theresii roz.Seidl (dceři Franze Seidla, sedláka ze Žežulkova dvora), se narodil v roce 1923 v Kriegseisenhofu syn Zehpyrin ml., pozdější organizátor setkávání hartmanických rodáků (více o něm a jeho rodišti na webu "kohoutikriz.org"/ heslo Zephyrin G.Beywl).
Poznámka: Zda byl Franz Prinz opravdu posledním mlynářem ve Sloním mlýně se mi zatím nepodařilo prokazatelně zjistit. Informaci o tom, že zde byl mlynářem, jsem použil z knihy "Im Lande..."). Je možné, že posledním zdejším mlynářem byl jeho otec Michael, zemřelý před rokem 1918, po jehož úmrtí zde jeho manželka Hedwig a po ní zmíněný Franz již jen vedli hospodářství bez provozu mlýna.
(vyhledal a sepsal "pašerák", hlavní zdroje: web "portafontium.eu" + web "kohoutikriz.org" + kniha Petra Koppa - Kochánov:Místa a lidé + kniha "Im Lande der künischen Freibauern" + M.Zoubek + J.Vlček)
