Areál mlýna tvořený dnes patrovou obytnou budovou, stodolou a torzem vodní cesty se žlabem, lednicí a náznakem jalového žlabu je poprvé zmiňován v r. 1787, majitelem byl tehdy Josef Haase. V budově je částečně zachováno technologické vybavení mlýnice.
Mlýn je umístěn na severním okraji Litoměřic, resp. Pokratic, na červené turistické stezce do Skalice a Poustevny. Dostupný je smyčkou Mlýnské ulice, nachází se při jejím severním ostrém ohybu. Odtud je přístupný cestou a navazujícím mostkem přes vodoteč. Areál je vystavěn na Pokratickém potoce, na jeho levém břehu. Jako retenční nádrž na vodu slouží malý rybník cca padesát metrů severně nad dvorem s budovami mlýna.
Hlavní položkou areálu je patrová obytná budova s mlýnicí umístěnou v zadní části sklepního podlaží. Osazena je ve svahu přibližně kolmo k vrstevnicím a potoku, ke kterému se obrací štítovým průčelím. Podél jižní podélné fasády je vedena vodní cesta, dnes torzální, která je na povrchu viditelná ukončením náhonu betonovým žlabem, obvodovými zdmi lednice a dále obrubníkem, který naznačuje někdejší linii jalového žlabu. Obytná budova je otevřena do dvora situovaného na severní straně, ten od severu uzavírá menší, jen dvojdílná stodola.
Obdélná patrová obytná budova krytá polovalbou je jádrem areálu někdejšího mlýna. V zadní části sklepního podlaží se dochovalo torzo mlýnské technologie, dvojnásobná mlýnská hranice, kola a hřídele. Přední část sklepa je zaklenuta pruskými plackami.
První zmínka o mlýnu pochází z r. 1787, majitelem byl tehdy Josef Haase, snad šlo vůbec o vznik mlynářské živnosti. V roce 1919 byl majitelem Franz Muller, který provozoval i pilu. V r. 1921 byla majitelkou vdova Anna Müller, pekárnu obsluhoval Eduard Dvořák. V roce 1930 vlastnil mlýn Richard Müller. Tehdy měla mlýnská soustava (zřejmě jako po celou dobu své existence) jedno kolo na vrchní vodu, spád 6,7 metrů a výkon 3,2 HP. Národním správcem mlýna a pekárny se stal po 2. sv. válce Miloš Krejčí. Vlastnický dekret z r. 1947 je na jméno Miloš Mach, v tomto roce byla mlynářská živnost zrušena.
Dnešní hmota domu pochází patrně z konce 18. či zač. 19. století. Ve svém dnešním půdorysu je areál zakreslen už na mapách stabilního katastru z r. 1843, kde jsou obě budovy značeny červeně jako nespalné. K celkovému „zjednodušení“ vzhledu došlo ve 2. pol. 20. stol. Zbořen byl navíc přístavek (snad pila?) na východním okraji dvora a altán zahradní restaurace na okraji západním, mezi vjezdovou branou a stodolou. Plastová okna, zvenku hnědá, pocházejí zřejmě ze zač. 21. stol.
Hlavní budova areálu mlýna, obytné stavení, je umístěno na jižní straně dvora, přístupného po mostku přes Pokratický potok. K potoku a Mlýnské ulici se obrací kolmo, štítovým průčelím. Z přístupové cesty a mostku, za vjezdovou bránou, se pohledově uplatňuje patrová severní podélná fasáda budovy s protáhlým přízemním pultovým přístavkem zádveří, obrácená do dvora.
Jde o obdélný jednopatrový cele podsklepený dům čtyřdílné pravé dispozice, završený sedlovou střechou s polovalbami. K hlavní hmotě je přistavěno po celé délce severní fasády polootevřené přízemní zádveří vynesené na omítaných pilířích. Při prvním dílu budovy jde o užší stříšku, která se dále rozšiřuje a je přetažena přes uzavřené zádveří předsíně, za kterým následuje opět otevřený přístřešek před třetím dílem budovy. Poslední část je uzavřená a rozšířená o plochostřechou garáž. Do zvýšeného přízemí se vstupuje přes zádveří po několika (patrně šesti) předložených schodech. Sklepní část je přístupná zvenku vně areálu dveřmi v ose štítového průčelí, kde je terén výškově na úrovni sklepního podlaží. Dům je celý zděný, v úrovni patra a zřejmě i přízemí z pálených cihel, příčky jsou z nepálených vepřovic. V místech odhaleného zdiva okolo lednice jsou v úrovni sklepa a jihovýchodního nároží přízemí vidět kamenné kvádry, níže i méně opracované kameny. Fasáda celého objektu je bez profilací, omítka je opatřená hladkým bíle natřeným štukem. Střecha je polovalbová, hřeben orientován přibližně západovýchodním směrem. Krytá je azbestocementovými velkoformátovými vlnovkami tmavošedé barvy, kolonizovaná mikrovegetací. Doplňkové klempířské prvky jsou plechové, v místech polovaleb a na hřebeni zrezlé. Severní rovina střechy je bez prostupů, jižní při hřebeni prostupuje jeden čtvercový komín a dva čtvercové světlíky.
Výraz domu je značně zjednodušený novodobou úpravou. Horizontální členění je dáno předsazením stěny sklepní části u západní a poloviny jižní fasády, vyložení je kryté oplechováním. Mělčí sokl je naznačen i na fasádě severní. Ve zjednodušené podobě se dochovala korunní podstřešní římsa, která lemuje svrchu i lichoběžné štíty. Svislé členění fasády chybí, vertikální akcent dodávají objektu jen prosté omítané pilíře zádveří a svisle obdélné pravoúhlé otvory. Jednokřídlá novodobá plastová okna hnědé barvy s imitací dělení křížem ve dvojskle jsou osazena hluboko, blíže vnitřnímu líci zdi. Rozmístění okenních otvorů je původní (na vnitřním líci mají segmentové záklenky). Jižní průčelí v patře má šest okenních os, třetí a pátá je kromě horizontálního pruhu sklobetonových tvárnic (4 ks) zazděná. Západní štítové průčelí má osy tři, jižní podélné čtyři. V ose východního průčelí býval přizděný komín, dnes stržený. Vzhledem ke stoupajícímu terénu je zapuštěné do úrovně poloviny přízemí.
Cenná je dochovaná hmota a struktura domu, dále zejména torzo mlýnské technologie a některé detaily (několik původních dveří vč. kování, schody na půdu, tesařské značky krovu).
Pouze dvojdílná stodola (původně jedna perna, jeden mlat) se nachází na severní straně dvora, do kterého je i podélnou fasádou s vraty otevřena. Je obdélná, se sedlovou střechou, částečně podsklepená. Vyzděná je z nepálených cihel, uvnitř neomítaná.
Stodola se nachází na severní straně dvora, do kterého je i podélnou fasádou s vraty otevřena. Příjezd k vratům je až na finální betonovou část původní, kamenný, dlážděný. Vrata do mlatu jsou umístěna na pravé straně jižní fasády. Pultem kryté, do terénu zaříznuté vnější schodiště vstupu do sklepa na straně levé. Zadní nízký východ ze stodoly do koňského výběhu byl zřejmě původně jen oknem.
Budova je přízemní, částečně podsklepená. Má obdélný půdorys v poměru stran cca 1:1,5. Z půdorysu na jižní straně před západní polovinou jižní fasády vystupuje rameno schodiště do sklepa, sestupující podél zdi dolů směrem k západu, kryté je pultovým dřevěným polootevřeným přístavkem s pultovou stříškou. Nadzemní část vlastní budovy stáje je vyzděná z nepálených cihel, podezdívka a sklep je vyzděn z lomového kamene. Zvenku je hladce omítaná, bílá, zevnitř režná. Je opatřena sedlovou střechou. Štíty má dřevěné, bedněné bez zalištování, východní svisle, západní vodorovně, šupinově. Jako krytina jsou užity tmavočervené vlnité asfaltové rohože.
