Historie
Obecná historie:
První písemná zmínka o mlýně v Černošicích pochází z poloviny 14. století, kdy mlýn byl „znovu postavený“.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn je velmi starého původu. První zmínka o něm již ve 2. pol. 14. stol.. "... v Mokropsích Menších vykoupila abatyše Markéta mlýn před rokem 1364 znovu postavený" (V.V.Tomek, Dějepis města Prahy)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
konec 16. stol. relace císařských komisařů o škodách na hradě Karlštejně: Jan Vchynský sezením na Mokropsech "vzal dva kameny ze mlýna samotížného na Karlštejně do svého v Mokropsech"
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Martin Mlynář (30 let), katolík, manželka Markyta (25), obrácená nekatolička, sirotek Kateřina (10), katolička, všichni poddaní
Konkrétnější informace o mlýnu jsou však až z 19. stol., kdy zde hospodařil mlynářský rod Vošalíků.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1872 povodeň na Berounce, mlýn zatopen tak, že mlýnské budovy, pila i sušárna byly celé pod vodou, jen střechy čněly z vody. Verdlejší most přes řeku stržen a jeho tělo porouchalo mlýnský jez. Po povodni bylo vše 3 měsíce mimo provoz.
1899 pod mlýnem přívoz do Horních Mokropes
1911 mlynář Vošalík žádal o dotraci na oparvu mlýnského jezu, nebylo mu vyhověno a tak ho musel opravit na vlastní náklady
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
21. 9. 1914 zemřel majitel mlýna Karel Vošalík. (RR)
1915 mlýn pronajat mlynáři Bečkovi
První republika (1919–1938)
16.3.1923 byla kolaudována hydroelektrárna dlem projektu z roku 1921 se dvěma Francisovými turbínami, dodávající elektřinu pro Dolní Mokropsy, Horní Mokropsy a Všenory.
Vošalíkové drželi mlýn až do 15.2.1927, kdy jej koupil p. Kadečka.
V roce 1930 byl majitelem mlýna a elektrárny Bohumil Kadečka.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
mletí zastaveno, slouží pro jinou výrobu a sklad
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Vošalík Kadečka Vejvoda Bečka Mlynář Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651 Martin Mlynář
1709 stárek Jan Vejvoda (RR)
19. stol - rod Vošalíků
1914 - Karel Vošalík (RR)
1915 Bečka (nájemce)
od 1927 - Bohumil Kadečka
1939 - Bohumil Kadečka (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
