Křičí jako mlynářský osel.
(německé přirovnání)

Radešovský, Mezihorní mlýn

Radešovský, Mezihorní mlýn
189
15
Nádražní
Police nad Metují
549 54
Náchod
Police nad Metují
50° 31' 33.9'', 16° 13' 23.1''
Mlýniště bez mlýna
V Polickém měsíčníku 7/2001 jsou uváděny vzpomínky radešovského mlynáře Josefa Beyera /1844-1920/o Radešovském mlýně v r. 1864.Osobně zde pamatuji z r. 1954 staré stavení s pilou. "V září 1986 na místě, kde kdysi stával Mezihorní /Radešovský/ mlýn, zahájila polská stavební firma stavbu čistírny odpadních vod pro město Polici n. M." /cit. z kroniky města Police n. M./
U silnice mezi Policí n.M. a Vel. Petrovicemi
Ledhujka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn v Mezihoří najdeme  v sevřeném údolí potoka Ledhujky mezi Policí nad Metují a Velkými Petrovicemi. Byl postaven polickou vrchností-benediktiny-v r. 1722 jako popisné číslo 189. Později byla ke mlýnu přistavěna pila. Jméno Meziboří vzniklo snad podle charakteru místa, kde stojí mlýn, právě mezi dvěma stráněmi.

Mlýn pravděpodobně koupila nebo od předcházejícího vlastníka zdědila mlynářka Vitvarová, rodem z Radešova. Mlýn pak darovala svému synovci Matěji Vitvarovi, mladšímu ze dvou bratrů z jedné radešovské chalupy. Mlynář Matěj Vitvar se jako majitel mlýna v Mezihoří oženil s dcerou statkáře Kollerta ze Žďáru. 

1840 Matěj Vitvar

Kolem roku 1850 přišel vandrem do nedalekého Pekařského mlýna č.p.227 Antonína Pohla mlynářský krajánek. Byl to syn mlynáře Josefa Beyera z Pruského Hochdorfu a přijal v Pohlově mlýně práci. Krajánek se seznámil v Mezihoří s jednouz Vitvarových dcer, oženil se s ní a stal se mlynářem v Mezihoří.

Tehdy k osamělému mlýnu vedla jen špatná polní cesta pro koňské povozy, a tak doprava obilí do mlýna a mouky zpět byla velm i namáhavá, hlavně v zimě. Teprve výstavba okresní silnice v údolí mezi Policí a Hronovem, započatá 24. dubna 1864, přinesla snazší přísun obilí pro mlýn a dřeva pro pilu.

Dalším mlynářem v Mezihoří byl Josef Beyer (25.8.1844 - 11.5.1920), syn předchozího majitele. Po něm tu mlynařil až do začátku první světové války Rudolf Beyer. Musel pak nastoupit na vojnu a 23. března 1915 padl v Haliči. Od roku 1914 hospodařil na mlýně Josef Beyer , další toho jména.

1930 Adolf Tér

Posledním majitelem mlýna a pily v Mezihoří byl Adolf Tér z Petrovic. jeho manželka, rozená Králová, zemřela 7. února 1948. Mlynář a pilař Adolf Tér ji o dlouhou dobu přežil, zemřel 26. března 1961.

S mletím obilí na mlýně v Mezihoří se přestalo již v r. 1949, pila však zůstala v provozu a v březnu 1957 ji převzal Podnik místního hospodářství.¨

Obytný dům obývala do r. 1975 paní Hůlková.

V r. 1981 začala demolice mlýnského objektu v Mezihoří. Na místě bývalého mlýna byla na podzim roku 1986 zahájena výstavba čističky odpadních vod, která byla uvedena do provozu 17. května 1998.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vitvar
  • Beyer
  • Tér

Historie mlýna také obsahuje:

Benediktinský klášter v Polici nad Metují

Vitvarová

1840 Matěj Vitvar

Josef Beyer st.

Josef Beyer ml.

Rudolf Beyer

Josef Beyer nejml.

1930-1939 - Adolf Tér (RR)


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            1930 mlýn a pila
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Popis
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Popis
              Typturbína Bánki
              StavZaniklý
              Popis1930: 1 turbína Bánki, hltnost 0,22 m3/s, spád 6,1 m, výkon 14,3 HP
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorKlempera, Josef
              NázevVodní mlýny v Čechách VI
              Rok vydání2003
              Místo vydánínakladatelství Libri Praha
              Další upřesněnís. 166
              Datum citace internetového zdroje26.5.2016
              AutorKlempera, Josef
              NázevVodní mlýny v Čechách VI
              Rok vydání2003
              Místo vydánínakladatelství Libri Praha
              Další upřesněnís. 166
              Datum citace internetového zdroje26.5.2016
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 33
              AutorEva Koudelková - Aleš Fetters
              NázevMetuje známá i neznámá
              Rok vydání2020
              Místo vydáníLiberec
              Další upřesněnís. 86

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Vytvořeno

              2.9.2014 00:09 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 2.9.2014 18:27
              Radomír Roup (Radomír Roup) 17.6.2018 19:47
              doxa (Jan Škoda) 10.9.2024 00:36