Když by byl každý pánem, kdo by hnal naše mlýny?
(arménské přísloví)

mlýn Spálenec, Špitálský, Staromýtský mlýn

mlýn Spálenec, Špitálský, Staromýtský mlýn
185
Vysoké Mýto - Spálenec
566 01
Ústí nad Orlicí
Vysoké Mýto
49° 56' 19.2'', 16° 11' 34.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí ve velké zahradě na levém břehu náhonu Loučné. Mlýn je v soukromém vlastnictví a slouží k bydlení.
Někde poblíž tohoto mlýna patrně stával i mlýn pod Starým Mýtem, zaniklý za husitských válek.
Samota
Loučná
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Ve 13. stol. brzy po vzniku osady Staré Mýto byl založen i  mlýn na řece Loučné, ze Starého Mýta se do něj chodilo dolů úvozem či roklí - fortnou.

Za husitských válek bylo Staré Mýto zničeno a zanikl i mlýn.

1435 Dorota někdy Jana Obesla žena prodala mlýniště a 2 pruty pole pod kostelíkem někdy sv. Mikuláše za 7 kop 10 grošů Maříkovi

Brzy po jeho zániku byl postaven nový mlýn zvaný Špitálský, údajně o něco níže v lukách pod Dráhy. Z řeky byl k němu prokopán náhon.

1433 role ležící "k špitálskému mlýnu jdúce"

1436 paní Markleta ze Špitálského mlýna se dělila s dětmi, takže mlýn "položen jest v 5 kopách" a Šimon, nejstarší syn, se souhlasem matky ustanoven hospodářem

1453 Michal Brod prodal mlýn mlynáři Quidusovi a ten zas Mikulášovi

1456 rozmíška mezi mlynářem Mikulášem a Viktorinem Motovúzem skončila smírem. V narovnání zmíněny dvě cesty k mlýnu: 1) od obce pod dolci k lukám 2) od kostelíka někdy sv. Mikuláše  úvozem. Mlynáři Mikulášovi přiznáno právo po posečení luk užívat obě cesty od mlýna podle strúhy ku stavu.

1483 mlynář Martin z Hrušové koupil mlýn Špitálský a 1 1/2 prutu role a nivu u sv. Mikuláše za 156 kop

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

v 16. stol. mlýn vyhořel

1562 mlynář Vondra ze Spáleného mlýna

1604 poprvé uveden jako Spálenec, mlýn o 3 složeních

1839 František Podhajský

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1899 - Jan Jetmar, revizor účtů Společenstva mlynářů pol. okr. Vyskomýtského (Fr. Duška, Kapesní kalendář mlýnů česko-moravských, r. 1899)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Jetmar
  • Podhajský
  • Brod
  • Quidus

Historie mlýna také obsahuje:

-1436 Markleta

1436- Šimon

-1453 Michal Brod

1453- Quidus

1456 Mikuláš

1483 Martin

1562 Vondra

1839 František Podhajský

1899 - Jan Jetmar

V roce 1930 byla majitelkou mlýna A. Jetmarová.

V matrice oddaných z Vysokého Mýta (matrika O 1798-1830/str. 262) je záznam z 18.10.1829 o svatbě vnučky v té době již zemřelého Jana Jettmara :
nevěsta: Žejklicová Anna, katolička, 24 let svobodná, dcera po ┼ Jozefu Žejklicovi, jirchářovi, sousedu zdejšímu z Kateřiny, dcery ┼ Janu Jettmarovi, sousedu zdejšímu ze Spálence č. 54.
V matrice narozených (matrika N 1827-1837) je zápis ze dne 23.1.1830, kde je uvedeno, že dědeček matky se jmenoval Josef.
matka: Anna, dcera Jozefa Žejklice, jircháře a souseda zde z matky Kateřiny rodem Jozef Jettmaroj ze Spálence.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    10 2014
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      dům smostatná budova, mlýnice zanikla
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Budova domu k mlýnu je jednopatrová, další budovy jsou přízemní.
      Mlýnice zanikla v 70. letech 20. století, kdy areál mlýna převzal Svazarm. Dle fotografické dokumentace (uložena v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýto, přístupná online) ze začátku 20. století a z doby krátce před demolicí se jednalo o roubený archaicky působící patrový objekt. (RUr)
            Technologické vybavení nebylo nikdy modernizováno do podoby uměleckého složení. (RUr)
            Žádná položka není vyplněna
            16. stol.: 3 složení
            Dochovaný
            • pohon zemědělských strojů
            Podle historické fotografické dokumentace se zdejší přenos energie od vodního kola děl pomocí hřídele vystupující do dvorního průčelí a osazené dřevěnou řemenicí. Plochý řemen přenášel energii na kovovu hřídel vynášenou sloupovými tesařskými konstrukcemi až do prostoru před stodolou. (RUr)
              Typvodní kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              PopisV roce 1930 měl mlýn 2 kola na spodní vodu, hltnost 2x0,39 m3/s, spád 2x2m, výkon 2x3,2 HP.
              Typvodní kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              PopisV roce 1930 měl mlýn 2 kola na spodní vodu, hltnost 2x0,39 m3/s, spád 2x2m, výkon 2x3,2 HP.
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydání
              Další upřesněníChrudim, str. 27
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydání
              Další upřesněníChrudim, str. 27
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorRadim Urbánek
              NázevDřevo, hlína, opuka. Lidové stavitelství na Vysokomýtsku.
              Rok vydání2004
              Místo vydáníVysoké Mýto
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorAlois Vojtěch Šembera
              NázevVysoké Mýto, královské věnné město v Čechách,
              Rok vydání1845
              Místo vydáníOlomouc
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorFr. Duška
              NázevKapesní kalendář mlýnů česko-moravských
              Rok vydání1899
              Místo vydáníPraha,Tiskárna Dra Grégra
              Další upřesněnístr. 30, viz Ostatní (HŠ)
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorJosef Klempera
              NázevVodní mlýny v Čechách VI.
              Rok vydání2003
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 132-133

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Ostatní

              Vytvořeno

              17.10.2014 21:51 uživatelem Helena Špůrová

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 15.8.2019 21:41
              Radim Urbánek 4.8.2016 19:26
              meisl (Zdeněk Meisl) 12.11.2015 00:00
              doxa (Jan Škoda) 7.9.2024 21:08