Uživatel

Hledat

| Sign up

Jak se mele, taková je mouka.
(německé přísloví)

Křížkův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Křížkův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Bláhova Lhota

PSČ

264 01

Okres

Příbram

Katastrální území

Pořešice

GPS

49° 36' 14.2'', 14° 20' 26.3''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn v Bláhově Lhotě je nádherným a unikátním komplexem roubených budov. Samotná budova mlýna nese znaky pozdní gotiky v podobě kamenné podezdívky a kamenného portálu, na kterém je uvedená datace 1507/1509 (poslední číslice není dobře čitelná). Mlýn se tak řadí mezi jedno z nejstarších zařízení tohoto typu u nás. Spolu se špýcharem je zapsán do seznamu kulturních památek. Mlelo se zde do konce 19. století.

Poloha vůči obci

Nalézá se v tzv. Dolní Bláhově Lhotě, JZ od obce

Vodní tok

Počepický potok

Číslo kulturní památky

16328/2-2505

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1722-1730 Jan Křížek (1685-1730) s manž. Kristýnou

1733 vdova se znovu provdala za Františka Maška

1728-1739 bratr Vojtěch Křížek

1740 na zahradě mlýna údajně pálil páter Antonín Koniáš kacířské knihy, posbírané po okolí

1755 Jan Křížek ml. (1726-22.6.1772, syn Jana) s manž. Alžbětou (1730-28.5.1772), dc. Jana Kubíka

1778 syn Josef Křížek (*1758) s Annou Švakrovou z Pořešic

1799 zeť František Sosnovec (*1779), mlynář z Hrachova s Kateřinou Křížkovou (*1782)

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1851 syn František Sosnovec ml., vyvazení z poddanství, do té doby musel odvádět ročně 1 korec žita nebo 3 zl. a 26 kr. a byl povinen pěší robotou 2 dny v týdnu, náhradou má splatit 45 zl. a 50 kr. v ročních splátkách po 2 zl. a 17 kr.

9.10.1855 František Sosnovec získal od krajského úřadu v Táboře povoilení kje stavbě 2. složení, na instalaci dohlížel komisař Václav Pánek

1868 syn Josef Sosnovec s manž. Annou

k mlýnu náleží 12 ha luk, polí a pastvin

První světová válka (1914–1918)

mlýn šrotuje pro Bláhovu Lhotu, Pořešice a Zvěstovice

koncem války kapacita až 1 q obilí denně

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

1925 Josef Sosnovec, provoz ukončen

14 ha půdy

1930 neregistrován, mlýn prakticky nemele

ve mlýně 3 svobodní sourozenci Josef, Emanuel, Albína Sosnovcovi

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1987 koupil scenarista a spisovatel Miloš Macourek

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Sosnovec
Křížek
Mašek

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1722-1730 Jan Křížek

1733 František Mašek

1728-1739 Vojtěch Křížek

1755-1772 Jan Křížek ml.

1778 Josef Křížek

1799 František Sosnovec

1751 František Sosnovec ml.

1868 Josef Sosnovec

1925 Josef Sosnovec ml.

Pověst

Ve mlýně prý žily dvě svobodné sestry - čarodějnice, které ke svému čarování používaly lidskou lebku, kterou před svou smrtí zazdily.

V 19. stol. odcházel mlynářův bratr do světa na vandr na zkušenou, u dveří šťouchl holí do zdi, kámen se vyvalil a objevila se lebka. Po poradě lebku zakopali na pastvišti u lesa, koně se tam pak odmítali pást.

Ve mlýně ale prý řádila i jiná strašidla.

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice je součástí dispozice domu

Stavební etapy

středověk
předbělohorské období do roku 1620
historizující a architektura druhé pol. 19. století

Dominantní stavební konstrukce

roubená+zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Roubená budova na vysoké kamenné podezdívce s kamennými pozdně gotickými sedlovými portály, jeden datován 1507 nebo 1508 (dnes nečitelné). Mlýnice a černá kuchyň ve zděné části.
Východní část sloužila jako mlýnice, západní část byla obytná, mezi nimi se nacházela černá kuchyň a síň.
Naproti roubený špýchar s pavláčkou s kamenným portálem s letopočtem 2.7.1881.
Původní došková krytina vyměněna v 60. letech 20. stol. za eternit, dnes šindel, zachovány dřevěné okapy.
Stodola zbořena.

Historické stavební prvky – exteriér

kamenické prvky předbělohorské
dveře
okno
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
schodiště
komín
prostup pro hřídel vodního kola
vrata, brána

Historické stavební prvky – interiér

tesařsky zdobené podpůrné sloupy
krbeček
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo obyčejného složení

Stav mlýnské technologie – popis

České složení
2 mlecí kameny s násypnými koši
moučnice s letopočtem 1855
hasačert
3 velmi staré kovové čepy hlavních hřídelí

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

10 1855 povolena instalace 2. složení
1876: 2 složení, prům. kamenů 58 cm
1925: 2 složení a stoupy

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
stoupa
olejna

Doplňkové a další provozy – popis

1876: 4 stoupy
U mlýna byla v minulosti pila, stoupa a lis na olej.
olejna zanikla, zachován zdobený dřevěný šroub s oboustarnnými závity ke stahování lisovacích klád
Pila shořela 1791.

Cesta vody ke mlýnu

jez
náhon
vantroky
akumulační nádržka
odtokový kanál
lednice
most, propustek

Popis cesty vody ke mlýnu

250 m dlouhý náhon od 14 m dlouhého jezu vedl do rybníčka nad mlýnem, odtud rourou o prům. 58 cm šla voda do žlabů, které se rozdělovaly na každé kolo zvlášť. Lednice na východní straně budovy.
Voda odtékala stokou, ta pod bidovou zabočovala na západ po necelých 200 m se vracela zpět do potoka.
Náhon i odpadová stoka dosud v terénu zachovány.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

PopisMlýn měl roku 1876 tři vodní kola, všechna měla prům. 4,28 m s dvěma dřevěnými věnci, spád 4,5 m. Dvě poháněla mlýnská složení a jedno 4 stoupy.
1901: 2 kola o spádu 4,5 m, 3. kolo pro stoupy má menší spád.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

mlýnská hranice

mlecí kámen

pískovcový kámen | Počet:

kamenné složení (šrotovací, mlecí)

moučnice

žejbro

obyčejného složení

Prameny

Literatura / Internet

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách II.

Rok vydání2000

Místo vydáníPraha

Další upřesněnístr. 109-110

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách II.

Rok vydání2000

Místo vydáníPraha

Další upřesněnístr. 109-110

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorPOCHE, Emanuel

NázevKřížkův mlýn

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-k0202518-Krizkuv-mlyn-Blahova-Lhota-cesko/

Datum citace internetového zdroje

AutorČeněk Habart

NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko

Rok vydání1925

Místo vydáníSedlčany

Další upřesněníDíl. I. - s. 220-221

AutorJaroslava Pixová

NázevZa osudy klapajících perliček

Rok vydání2017

Místo vydáníPutim

Další upřesněnís. 307-316

AutorŠárka Mašková Janotová

NázevVodní mlýny Sedlčanska na prahu modernizace

Rok vydání2017

Místo vydáníSedlčany

Další upřesněnís. 113-114

Prameny

Místo uložení

Název fondu

Název archiválie

Evidenční jednotka

Inventární číslo, signatura

Místo uložení

Název fondu

Název archiválie

Evidenční jednotka

Inventární číslo, signatura

Ostatní

V současnosti není mlýn volně přístupný, ale prohlédnout si ho můžete např. zde:
http://www.sedlcansko.cz/virtualni-prohlidky/blahova-lhota/
http://www.sedlcansko.cz/tipy-na-vylety/vodni-mlyny/krizkuv-mlyn-u-blahove-lhote/
http://www.papirove-modely.cz/velkynahled/71489

Ikonografie

Základní obrázky

Mlýn od severu, 2014, © Šárka Janotová

Pohled od jihozápadu, 2015, © Kolssteyn

Historické mapy

I. vojenské mapování, výřez, 1764 - 68, © viz oldmaps.geolab.cz

II. vojenské mapování, výřez, 1836 - 52, © viz oldmaps.geolab.cz

III. vojenské mapování, 1877-1880, © oldmaps.geolab.cz

III. vojenské mapování, 1877-1880, © Kolssteyn

Císařský povinný otisk, 1839, © viz archivnimapy.cuzk.cz

Indikační skica, výřez, 1839, © viz archivnimapy.cuzk.cz

Plány - stavební a konstrukční

Plán rozmístění 3 vodních kol, 1875, © SOkA Příbram, OÚ Sedlčany, Vodní kniha, vložka č. 64, kart.č. 8, inv.č. 74

Nákres mlýnské budovy, 20. století, © viz. http://www.papirove-modely.cz/

Obrazy

Pohled na mlýn, 2017, © Valentin Horba

Historické fotografie a pohlednice

Možný pohled na budovu mlýna od špýcharu (neověřováno), 20. století, © viz. http://www.papirove-modely.cz/

Sosnovcův mlýn, 1953, © autor neznámý

Dobová fotografie, 1953, © autor neznámý

Pohled na mlýn, 1965, © Městské muzeum Sedlčany - archiv

Pozdně gotický portálek, 1950, © Etnografický archiv negativů

Pohled na mlýn, 1975, © Václav Jandera

Současné fotografie - exteriér

Mlýn od branky u přístupové pěšiny, 2015, © Kolssteyn

Pohled od jihozápadu, 2015, © Kolssteyn

Pohled od severozápadu, 2015, © Kolssteyn

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Pozdně gotický portál (15/16.stol.) do obytné části, 2017, © Jaroslava Pixová, (Prvky na obrázku: dveře, kamenické prvky předbělohorské)

Letopočet 2.7.1881 na dveřích, 2017, © Jaroslava Pixová, (Prvky na obrázku: dveře, epigrafické památky (nápisy, datování aj.), kamenické prvky předbělohorské)

Prostup pro hřídel vodního kola s torzem hřídele vodního kola., 2017, © Jaroslava Pixová, (Prvky na obrázku: prostup pro hřídel vodního kola)

Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

Datum 23.4.1874 na sloupu mlýnice, 2017, © Jaroslava Pixová, (Prvky na obrázku: tesařsky zdobené podpůrné sloupy, epigrafické památky (nápisy, datování aj.))