Pro mlynáře je dobré, že pytle nemohou mluvit.
(východofríské)

Luční mlýn

Luční mlýn
39/2, 40/4
Mánesova
České Budějovice
370 01
České Budějovice
České Budějovice 1
48° 58' 5.0'', 14° 28' 6.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stával na dnes již zasypaném bočním rameni Vltavy, které protékalo v prostoru mezi západní budovou mlýna a vodárenskou věží. Objekty mlýna jsou dochovány poměrně dobře mezi vodárenskou věží, bývalou Rehmovou slévárnou a fotbalovým stadionem.
(PK)
Vltava
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Na pravém břehu Vltavy v místech městské vodárny byl ve 14. století v provozu Luční mlýn.

Jméno údajně z toho, že Vltava zde obtékala pozemek, zvaný Kapucínská louka, který spolu s mlýnem vlastnilo město.

Při něm vznikly železný hamr (1513), stoupa (1537), pila a přechodně i tavírna rudy. Měšťanské vlastníky vystřídalo v polovině 16. století město, v jehož majetku mlýn zůstal až do 1760.

V 18. a 19. st. zde hospodařila rodina Bauerneblova, která provedla přístavby a přestavby v letech 1790, 1846 a 1858. Ještě na konci 19. st. měl Luční mlýn šestici mlýnských kol. 

(doplněno I/2015 PK)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Na pravém břehu Vltavy v místech městské vodárny byl ve 14. století v provozu Luční mlýn.

1395 I. zmínka,

mlynáři:

Oswaldus

Nicolaus

Vincentius

1498 Johannes Czernohorský sepsal testament, mlýn zdědila manželka Magdalena a dcery Kateřina a Anna

1503 Wolfgang, nejstarší syn mlynáře Janka  s dětmi

1514-1563 Hieronymus von Krommaw (Jeroným z Krumlova)

1513 v blízkosti postaven železný hamr, nákladem 24 kop 25 grošů 2 denáry. 1515 hamr vlastnili Martin a Hans Kronbergrové, mistři puškaři. Z prachárny se platilo 30 grošů daně.

1522 brusírna, nákladem 17 kop 48 grošů 6 denárů, pronajata brusičům, kteří platili nájem městu

1517 mlynář vedl spor s vodárnou a městskou radou, pro radu byli povoláni mlynáři z Prahy, jejich cesta stála město 26 kop 16 gr.

1519 mlýn vyhořel, nová stavba trvala několik let a stála 72 kop 13 gr. 2 d. Byl vystavěn i nový náhon, protože vodárna spotřebovávala dost vody.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Liebhart

Johann Mersin

1537 přestavěn buchar, mlýn i hamr

1540 v majetku města

1540-42 u mlýna zřízena pila

Při něm vznikly železný hamr (1513), stoupa (1537), pila a přechodně i tavírna rudy. Měšťanské vlastníky vystřídalo v polovině 16. století město, v jehož majetku mlýn zůstal až do 1760.

1550 u mlýn postavil důlní závod vez povolení městské rady novou tavicí huť, vzniklý spor vyřešen až 1559

12.10.1558 návrh důlního závodu odkoupit Luční mlýn, neuskutečněno, namísto toho stanoven roční nájem za huť 8 kop

1568 postaven nový náhon

1569 za 600 kop postavena pila a hamr

1573 příjem ze mlýna 17 kop pro město, pro mlynáře výdělek 8 kop 30 gr. Mlynář si též přivydělával výkrmem vepřů pro zákazníky.

1590 huť u mlýna velmi zchátralá

poč. 17. stol. huť zrušená, mlýn, pila a hamr zůstaly v provozu, ale příjem z nich byl minimální

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Majitel Lučního mlýna měl za povinnost šrotovat slad pro Velký pivovar, za to dostával od města jednou ročně mlecí kámen a od sládka za každé mletí vědro piva, z něhož patřilo mlynáři 16 pint, zbytek mlýnské chase. dále povinen řezat pro město špalky, obyčejné i s falcem.

Město dalo mlýn o 4 složeních s pilou a hamrem do pronájmu budějovickým měšťanům Johannu Messingerovi a Josefu Steinbiglovi, kteří převzali i část tzv. Suché vrchpoviny, kde se nacházel i mlýn a hamr, za vše zaplatili 1.470 zl. Nájem však skončil neslavně a 25. 10. 1671 byl Luční mlýn stejně jako ostatní městské mlýny prodán v dražbě, při níž mlynáři museli zaplatit dědičnou daň 400 zl.

1760 mlýn koupil od mlynáře Jakoba Achatze za 630 zl. Josef Bauernebl. Po jeho smrti přešel na vdovu Francisku.

1797 za 3.000 zl. převzal syn Adalbert Bauernebl, mlýn měl 5 složení a 3 stoupy

1800 oceněn na 1.800 zl.

1822 pro nedostatek vody v provozu jen 2 složení

V 18. a 19. st. zde hospodařila rodina Bauerneblova, která provedla přístavby a přestavby v letech 1790, 1846 a 1858. Ještě na konci 19. st. měl Luční mlýn šestici mlýnských kol.

1.11.1851 skončilo emfyteutické právo, mlýny přešly do plného vlastnictví. Luční mlýn osvobozen od daně za hamr.

1885 nabízen v dražbě. (RR)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bauernebl
  • Černohorský
  • Mersin
  • Messinger
  • Steinbigl
  • Steinbiegel
  • Achatz

Historie mlýna také obsahuje:

Oswaldus

Nicolaus

Vincentius

1498 Johannes Czernohorský

Magdalena 

Janek

1503 Wolfgang

1514-1563 Hieronymus von Krommaw

Liebhart

Johann Mersin

od 1540 v majetku města

nájemci:

Johann Messinger

Josef Steinbigl

-1760 Jakob Achatz

1760-Josef Bauernebl

Franciska Bauerneblová.

1797 Adalbert Bauernebl

 1597 inventář:

8 kamenů, z toho 3 nové, 2 koně včetně postrojů. 1 dobrý vůz s příslušenstvím a 1 další vůz, 1 lano na plot, 1 kleště na zvedání kamenů, 2 železné lopaty, 8 pil, 4 kladiny na šrot, 5 nádob na vodu, 1 necky, mlýnský kámen, 2 truhly, 5 konví na mléko, 2 hrubá a 2 čistá síta, 2 fůry dřeva, 2 klády na zvedání kamenů

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      mlýnice a dům samostatné budovy
        Objekty Lučního mlýna jsou dochovány poměrně dobře mezi vodárenskou věží, areálem bývalé Rehmovy slévárny a fotbalový stadionem.
        Přízemní objekt mlýnice (čp. 40/4) dnes spojen s budovou vodárny. (PK)
        Mlýnice stála nad mlýnským náhonem (čp. 40/4), zajímavým prvkem její fasády je členění plochými lizénami a také ozdobná zakončení kleštin, které budovu ztužovaly (zřejmě se již při výstavbě počítalo se statickými obtížemi, způsobenými založením budovy do dvou protilehlých břehů říčního ramene). Jihozápadně stojí patrová budova nepravidelného úůdorysu, původně obytná. V jižní části areálu se nachází izolovaně stojící objekt s valbovou střechou, dříve nazývaný "Kapuzinerstöckl'.
        • zdobený zděný štít
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů

          ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
          v
            konec 19. st - 6 mlýnských kol (PK)
            Žádná položka není vyplněna
            1670: 4 složení
            1797: 5 složení
            Zaniklý
            • pila
            • stoupa
            • brusírna
            • hamr
            Dochovaný
              1513 hamr
              1522 brusírna
              1540-42 pil
              1550 uvádí se při mlýnu dále přechodně i tavírna rudy, po 1590 zrušena (PK)
              • jez
              • náhon
              1519 vystavěn nový náhon
              1568 vystavěn nový náhon
              Typvodní kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              Popis1895: 6 kol
              Typvodní kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              Popis1895: 6 kol
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMilan BINDER - Daniel KOVÁŘ
              NázevTechnické památky Českých Budějovic
              Rok vydání2013
              Místo vydáníČeské Budějovice
              Další upřesněnís. 67-68
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMilan BINDER - Daniel KOVÁŘ
              NázevTechnické památky Českých Budějovic
              Rok vydání2013
              Místo vydáníČeské Budějovice
              Další upřesněnís. 67-68
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorJosef Klempera
              NázevVodní mlýny v Čechách V.
              Rok vydání2002
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 40-42

              Žádná položka není vyplněna

              I/2015 doplněna historie a zdroje PK

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Plány - stavební a konstrukční

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Vytvořeno

              13.1.2015 17:42 uživatelem No.666

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 21.8.2017 19:18
              Radomír Roup (Radomír Roup) 4.6.2018 22:00
              doxa (Jan Škoda) 16.9.2024 01:06
              pkhistory (Petr Kozel) 9.5.2015 20:27