Hrubá mouka nastálo je lepší než jemná čas od času.
(německé přísloví)

Doubkův, Dolejší mlýn

Doubkův, Dolejší mlýn
17
Vlksice
399 01
Písek
Vlksice
49° 28' 30.5'', 14° 26' 43.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Při jízdě autem z Jistebnice do Sepekova stojí kousek za odbočkou na Vlksice stavební činností změněný objekt bývalého Dolejšího mlýna (jinak také mlýn "Pod Vlksicí", později Doubkův mlýn). Podle nejstaršího urbáře panství milevského kláštera z druhé poloviny 17. století byl největším z mlýnů, které se u Vlksic nacházely. V současnosti je na něm vidět rozsáhlá přestavba v blízké minulosti
Jihojihovýchodně od středu obce
Smutná
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn neb chalupa Voršily Rybákové se poprvé připomíná roku 1659, kdy byl mlejnec prošacován Petrovi Rybákovi ze 35 kop.

1656 - první zmínka v urbáři milevského panství, mlynář odvádí ročně 14 kop grošů, 40 slepic, 44 strychů žita, 2 str. ječmene a 2 str. pšenice
1785 - v Josefském katastru uveden mlynář Antonín Doubek
1821 - převzal mlýn Jan Kotaška od manželů Rindových
(Rindové byli na mlýně Nadějkovském)
Jan Kotaška pocházel z Mirovic č. 43, + 1870

1831 -stabilní katastr: činžovní mlynář František Cmunt ženatý s Annou Kotaškovou z Dolejšího mlýna č. 17

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

V roce 1852 na mlýně působil mlynář Jan Kotaška.

V roce 1873 na mlýně působil František Kotaška, údajně zemřel v mladém věku

jelikož se synem Bohoušem Kotaškou, vyučeným mlynářem byly údajně nějaké problémy, předala vdova Kotašková mlýn dceři, která si vzala Kozla, rolnického syna z Radhoště (jšk)

1872 - nastoupil syn František Kotaška
1877 - kupuje mlýn od milevského kláštera za 20.487 zl.
1885 - spor s mlynářem Františkem Dvořákem na mlýně Cmunt (č.p. 18)- AS

1925-1930 Jan Kozel

hospodářství 50 měr

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Dopis odeslaný OÚ Milevsko 4.12.1941 – Úřadovna cenové kontroly zemského úřadu se sídlem v Táboře
Úprava zpracování obilí a krmiv ve mzdě...
...k přípisu sděluji, že na politickém okrese Milevsko byl podle vyhlášky ministerstva zemědělství č.386 Sb. ze dne 12. listopadu 1941 zastaven provoz v těchto mlýnech:
Blažek František, Bechyně čp.93
Cmunt Josef, Přeborov čp.24
Dvořák Alois, Vratišov čp.9
Kazimour Karel, Radětice čp.79
Kozel Stanislav, Vlksice čp.17
Lapka Stanislav, Milešov n. Vlt. čp.25
Maděra Stanislav, Sepekov čp.66
Machek František, Rataje čp.42
Paukner Theodor, Zahořany čp.33
Smrt Josef, Milevsko čp.594
Zajíček František, Kamenice čp.4

 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Javůrek
  • Šebor
  • Moravec
  • Doubek
  • Rinda
  • Kotaška
  • Kozel

Historie mlýna také obsahuje:

1785 Antonín Doubek
1821 Jan Kotaška
1852 Jan Kotaška.

1873 František Kotaška

1925-1939 - Jan Kozel (RR)


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        • dveře
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1925: 2 válce, loupačka a český kámen

          Při zapečetění mlýna na začátku 2.sv.války byl proveden soupis mlýnských strojů:

          Stroje mlecí: 1 reforma Union České Budějovice, 1100
          válcová stolice Škrland 2válce 50x50 cm
          1 poreclánka Wegram Curych 2 válce 40x40 cm
          Stroje šrotovací:
          1 český kámen domácí výroby 30 coulů
          1 francouzský kámen Škrland 38 coulů
          Krupice: loupačka domácí výroby
          Čistící: 1 fukar

          V roce 1942 bylo zrušeno vodní kolo, ale turbína již postavena nebyla.
          Dochovaný
          • pila
          • výroba elektrické energie
          Z matričních zápisů vyplývá, že již tehdy byla u tohoto mlýna pila. Na této pile se r.1702 narodil namželskému páru Jiřímu a Magdaléně Jarolímkovým syn Jan. Později na ní žili Jiří a Mariana Kaprálkovi.
          1930 mlýn a elektrárna


          • rybník
          • odtokový kanál
          • lednice
          • turbínový domek
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV r.1878 měl mlýn tři vodní kola na vrchní vodu, jedno mělo průměr 3,97 m a šíři 0,72 m, druhé 3,94 m a šíři 0,81 m, velikost třetího kola nevíme.
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,197 m3/s, spád 4,8 m, výkon 8,1 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV r.1878 měl mlýn tři vodní kola na vrchní vodu, jedno mělo průměr 3,97 m a šíři 0,72 m, druhé 3,94 m a šíři 0,81 m, velikost třetího kola nevíme.
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,197 m3/s, spád 4,8 m, výkon 8,1 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorAlois Sassmann
          NázevKořeny 4
          Rok vydání2009
          Místo vydáníČeské Budějovice
          Další upřesněníStr.52
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje24.5.2018
          AutorAlois Sassmann
          NázevKořeny 4
          Rok vydání2009
          Místo vydáníČeské Budějovice
          Další upřesněníStr.52
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje24.5.2018
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevMatriky fary Jistebnice
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-j-jistebnice
          Datum citace internetového zdroje24.5.2018
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevMatriky fary Hodušín
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-h-hodusin
          Datum citace internetového zdroje24.5.2018
          AutorMinisterstvo veřejných prací
          NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 15
          Datum citace internetového zdroje24.5.2018
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevSčítání lidi pro Vlksice čp.17
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/scitani_lidu-soka_pisek-1869-soudni_okres_milevsko-v-vlksice
          Datum citace internetového zdroje24.5.2018
          AutorBohumil Chochole (ed. Vladimír Šindelář)
          NázevVzpomínky starého mlynáře
          Rok vydání2011
          Místo vydáníMilevsko
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorČeněk Habart
          NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko
          Rok vydání1925
          Místo vydáníSedlčany
          Další upřesněníDíl. I. - s. 257

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          4.7.2015 08:49 uživatelem pepino

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 6.7.2015 22:34
          Radomír Roup (Radomír Roup) 24.6.2018 09:40
          meisl (Zdeněk Meisl) 7.7.2015 15:03
          doxa (Jan Škoda) 4.10.2024 11:37