I ve mlýně se může mlít jenom mouka,
když do něj nasypeš zrní.
(německé přísloví)

mlýn Na Valše

mlýn Na Valše
120
130
Vyšehrádek
Jistebnice
391 33
Tábor
Jistebnice
49° 29' 12.6'', 14° 31' 2.5''
Mlýniště bez mlýna
Po výjezdu z Jistebnice směrem na Nadějkov je na konci zahrádkářské kolonie odbočka vlevo. Cesta přechází po mostě přes potok Cedron a za ním je zarostlý prostor, kde býval mlýn Na Valše. Mlýn je vzpomínán v urbáři již v první polovině 16. století. Při sčítání lidu v roce 1921 není již mlynářská živnost uváděna a samotný mlýn byl za druhé světové války zbourán.
Západně od středu městyse.
Cedron
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

R.C.: Rodová jména na Jistebnicku za války třicetileté
JIHOČESKÝ SBORNÍK HISTORICKÝ, ROČNÍK VI. (1933) Strana 65
...Úzce s řemeslem soukenický souviselo valchářství. V Jistebnici vydržovala valchu vrchnost sama již v r. 1549. Stávala kdesi u mlýna Šimona Zuzky na potoce Cedronu, později, když velkostek tento mlýn koupil, provozováno valchářství v samotném mlýně. Platilo se tehdy od zvalchování 1 podstavu 8 gr. R. 1670 mluví se o valše nově postavené, které vrchnostenskému důchodu průměrně 20 zl. rýn. ročně vynášela. Byli tu valcháři námezdní. Tak v létech 1622-1636 seděl tu Tomáš valchář, r.1657 Matěj Slaba, po něm Václav Jílek a jiní. R. 1670 byl Jiřík „Valchář“ kovářem a jeho syn Josef Valchář v r. 1778 zasedal v městské radě. Nebylo tedy jméno to označením řemesla, nýbrž již pouhým příjmením.(pep)

JUDR. Rudolf Slaba. O řemeslech a řemeslnících ve staré Jistebnici
JIHOČESKÝ SBORNÍK HISTORICKÝ, ROČNÍK XIII. (1940)
(Výpis)
...Nejstarší zrávy o dvou řemeslech v Jistebnici čerpáme ze známého urbáře rožmberského z r. 1730, totiž o mlynářích a krčmářích. V té době stával tu panský mlýn na potoce pod tvrzí, k němuž vrchnost jisté pozemky přidělila a mlýn pachtýřům pronajímala. Vedle toho byly tu další tři mlýny rustikální, jejichž držitele však známe teprve od r. 1638, kdy panství Jistebnické přešlo trhem na město Tábor. První mlýn pod rybníky u města – nyní nedávno zrušený mlýn č. 64 – kdysi Vychytilovský zvaný, patřil Matouši Rouskovi, druhý pod městem – nyní u „Zlaté Kotvy“ Marie Bergrové – náležel Šimonu Sosnovi a třetí – nyní čp. 130 – u něhož panská valcha stávala, byl vlastnictvím Matěje Zuzků. Za panství rožmberského platili rustikální mlynáři vrchnosti činži po půl kopě ročně. Pachtýř mlýna dominikálního platil faráři pololetně 7 gr., robotoval tři dny ve žně a o vánocích odváděl dvě slepice.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Urbáře Velkostatku Jistebnice z let 1638, 1650 v části o mlýnech uvádí:
https://digi.ceskearchivy.cz/Urbare-SOA-v-Treboni-oddeleni-J-Hradec-J-Jistebnice
…Mlýn Valcha o 2 kolách moučných a jedné stoupi(pep)

1830 Jan Soukup

Před 1. světovou válkou ukončen provoz

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Za 1. světové války přeměněn na vatárnu

Při sčítání lidu v roce 1921 je majitel uváděn pouze jako zemědělec. (pep)

od 1929 mimo provoz

za II. světové války zbořen

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Zuzka
  • Vejvoda
  • Hlaváček
  • Votruba
  • Jílek
  • Slaba
  • Bejšovec
  • Batovec
  • Schebor
  • Chabr
  • Koteška
  • Milka
  • Doubek
  • Hanzlovský
  • Pust
  • Jech
  • Svatůněk
  • Dvořák
  • Fortelka
  • Soukup

Historie mlýna také obsahuje:

1830 Jan Soukup

V r.1921 Josef Dvořák(pep)

1925 Vilém Berger

Čeněk Habart: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, 1925
Mlýny a pily na Cedronu a jeho přítocích. Strana 255 (Výpis)
4. „Valcha“, mlýn západně Jistebnice, před světovou válkou zrušený, přeměněn byl ve válce na vatárnu; po válce přestalo se tu vůbec pracovati.
Jméno „Valcha“ připomíná, že při mlýně, který kdysi měl dvoje složení a stupník, bývala za starodávna valcha. Zde jistebničtí soukeníci valchovali sukno, aby bylo jemnější. Soukeníci platívali od zvalchování jednoho „podstavu“ sukna 8 grošů. Mlýn tento byl dříve panský. Nyní patří jako dva prve jmenované mlýny Vilému Bergrovi...


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
            • zcela bez technologie aj.
            Podle dokumentů uložených v SOkA v Táboře ve vložce p.č.145 Vodní knihy I využíval mlýn vodu k provozování mlynářské živnosti dvěma obyčejnými složeními a stoupami. Na "Vodotokné mapě, která je uložena v archívu jsou vyobrazena 3 vodní kola na vrchní vodu.
            Žádná položka není vyplněna
            Dochovaný
            • stoupa
            Zaniklý
            • valcha
            původně soukenická valcha
            za i. světové války přeměněn na vatárnu
            • náhon
            • vantroky
            • akumulační nádržka
            • odtokový kanál
            Voda přicházela od hořejšího mlýna náhonem do akumulační nádržky. Odtud na vantroky se třemi otvory se stavidly a žlábky na vodní kola
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            Autor
            NázevVodní kniha I, poř.č.vložky 145 uložená v SOkA v Táboře
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            Autor
            NázevVodní kniha I, poř.č.vložky 145 uložená v SOkA v Táboře
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách V
            Rok vydání2002
            Místo vydáníPraha
            Odkazstr.122
            Datum citace internetového zdroje23.9.2015
            AutorČeněk Habart
            NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko
            Rok vydání1925
            Místo vydáníSedlčany
            Další upřesněníDíl. I. - s. 255
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Jistebnice
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-j-jistebnice
            Datum citace internetového zdroje7.1.2022
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevSčítání lidu
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Scitani-lidu-SOkA-Tabor-1880-Soudni-okres-Tabor-J-Jistebnice
            Datum citace internetového zdroje7.1.2022

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

            Ostatní

            Vytvořeno

            23.9.2015 19:43 uživatelem pepino

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 28.11.2023 22:36
            doxa (Jan Škoda) 24.9.2024 22:55