Tuchlovický mlýn; Heron Mühle

První písemná zmínka o Tuchlovicích pochází z roku 1283.[i] Okolí mlýna i Tuchlovic však mělo své obyvatele již v prvním století našeho letopočtu. V bažině východně od mlýna nalezli archeologové zbytky osídlení z období římského císařství. Kvůli bahnu se zde zachovala řada dřevěných konstrukcí a výrobků - např. kusy dřevěných misek, část žebříku a držadla. U mlýna zjistili i pece na zpracování železné rudy a dílny na zpracování železa. Sídliště pochází z druhého a třetího století našeho letopočtu.[ii]

První nalezená zmínka o mlýnu pochází až z prvního Tereziánského katastru, z roku 1748, kde se píše: „1 mlynář na vlastním mlýně o 1 kole na nestálé vodě“.[iii] Existenci mlýna potvrzuje i vyobrazení na I. a II. vojenském mapování (obr. 2/21, 3/21).[iv] Detail dispozice mlýnského areálu poprvé zachycuje Indikační skica z roku 1841 (obr. 4/21). Mlýn a protilehlé stavení označuje skica červenou barvou jako nespalné. Třetí budova areálu má barvu žlutou - v době mapování tedy byla spalná. Jako majitele uvádí Indikační skica Antona Hnitku.[v] K roku 1938 vlastnil mlýn Václav Jerman, který jej převzal o šest let dříve od svého otce Jana. Za II. světové války mlynáře Václava Jermana někdo udal, že přechovává obilí a nemá přihlášené rádio. Jermana zatkli a dva a půl roku věznili v koncentračním táboře. Na konci války se pokusil znovu začít mlít, což se mu po několika zamítnutých žádostech podařilo.[vi] Mlýn pravděpodobně přestal pracovat okolo roku 1950 - jako většina malých mlýnů v Čechách.

Dnes tu žije rodina soukromého zemědělce, který areál plně využívá. Budova však slouží spíše jako skladiště a chátrá.