Historie
Obecná historie:
Barokní papírna z roku 1655, původně mlýn na obilí ze 16. století, se nachází na katastrálním území Hamru na Jezeře v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Tato pozoruhodná stavební a technická památka leží v těsné blízkosti vesnice Útěchovice, asi 1 km severovýchodně od centra někdejší rekreační obce Hamr na Jezeře. Její poloha – případně spolu s historickými vazbami na dané území – je zřejmě důvodem, že objekt bývá někdy označován jako mlýn a papírna Útěchovice. Objekt, který je v Památkovém katalogu NPÚ charakterizován jako jedna z nejvýznamnějších technických památek v Čechách, je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky jako papírna pod číslem 42191/5-2946.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
V 16. století, kdy mj. vznikl i Hamerský rybník, známý jako Hamerské jezero, patřilo útěchovické hospodářství s tvrzí k hradu Děvínu. Od roku 1578 náležely Útěchovice rodu Hyršpegárů z Kynigheimu, kterým se připisuje renesanční přestavba útěchovické tvrze. Při prodeji hospodářství je zmiňována těžba střibra, zatímco okolí Hamru bylo známé těžbou železných rud. Přibližně v téže době měl být vybudován jihozápadně od tvrze na levém břehu Hamerské strouhy mlýn na obilí, na jehož místě o necelé století později vznikla papírna. V roce 1658 byly Útěchovice připojeny k mimoňskému panství rodu Putzů, načež došlo k přestavbě tvrze. Její patro bylo rovněž hrázděné, stejně jako patro nedaleké papírny.
Papírnu založil mimoňský papírník Petr Ossendorf v roce 1655. Na základě dendrochronologického průzkumu bylo určeno, že dochované jádro stavby pochází z 80. let 17. století. Asi 500 metrů od papírny na protějším břehu Hamerské strouhy v oněch dobách stála tzv. útěchovická tvrz, jejíž existence je spojena s manským rodem Blektů z Útěchovic (pozn: pozůstatky tvrze se nacházejí již na katastru Břevniště).
Mlýn je zakreslen na mapách I. a II. vojenského mapování.
Na II. vojenském mapování je objekt uveden jako obilní mlýn (MM).
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Ve druhé polovině 20. století útěchovická tvrz chátrala, v roce 1978 se zřítila a zůstaly z ní jen malé zbytky zdí. Podobný osud hrozil i nedaleké barokní papírně. Od konce druhé světové války docházelo k postupnému poškozování této vzácné technické památky. Již v roce 1967 byl zbořen památkově chráněný špýchar, který stál jižně od papírny. V 80. letech 20. století bývalou papírnu vlastnil podnik Uranové doly Hamr a využíval ji jako skladiště. V roce 1986 žádaly Uranové doly o zrušení památkové ochrany s tím, že historické vybavení papírny, které se v objektu dochovalo, bude předáno Muzeu papíru ve Velkých Losinách. Reakcí na tuto žádost UD Hamr je zápis z roku 1988 v původním evidenčním listu památky, kde je zdůrazněno, že se jedná a unikátní technickou památku, dokumentující historický vývoj papírenské výroby a že přemístění některých částí zařízení staré papírny ani není proveditelné. Z toho důvodu bylo řízení o upuštění památkové ochrany rozhodnutím Ministerstva kultury ČSR ze dne 15. listopadu 1988 přerušeno.
Od roku 1996 bývalou papírnu vlastní Rudolf Krejčí, který v průběhu let historický objekt postupně staticky zabezpečil a následně opravil s cílem vybudovat v patře obytné místnosti a v přízemí menší muzejní expozici historie papírenské výroby. Opravy fasády ocenil Liberecký kraj v soutěži Památka roku 2017.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1655 Petr Ossendorf
1930 - Jan Töpper (papírna)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
