Mlynáři jsou zloději, když to není ten, je to jiný.
(francké přísloví)

Telínský, Spálený mlýn

Telínský, Spálený mlýn
18, 19
Sedlecko
Smědčice
338 24
Rokycany
Smědčice
49° 48' 51.9'', 13° 31' 2.0''
Mlýniště bez mlýna
Telínský, neboli Spálený mlýn se nachází u vilové oblasti Richardov u obce Smědčice. Je to pozůstatek osady Telín. V letních měsících zde probíhá pionýrský tábor z Hrádku u Rokycan. Hrádek je také vlastníkem tohoto mlýna a přilehlé louky. Při cestě sem ze stráně můžeme vidět staré sklepení, které bylo využíváno právě mlýnem. Namístě, kde stával Telínský mlýn dnes najdete již jen zakonzervovaná zdiva některých jeho budov. Mlýn a jeho obyvatelé neodolaly ničivému požáru. V řece pak nalézáme zbytky provaleného jezu.
Berounka
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1573 mlynářka Rozina

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1848-52  František A. Svátek, přestavěl mlýn do dnešní podoby

1900 syn Richard Svátek, pokladník městské spořitelny v Plzni, dr. Krofta, ředitel spořitelny, dr. John a dr. Heger, mlýn pronajímali, všichni měli vily v lese nad mlýnem a tomuto seskupení sídel se říkalo Richardov

19.3.1918 si pronajal mlýn i s hospodářstvím na 6 let za roční nájemné 13.000 K Jan Votruba, cihlářský mistr

Ve mlýně pracovalo 6 mlynářských a celkově i s hospodářství 13 lidí, mlelo se ve dne v noci kromě neděle

Pro sedláky přijíždějící z Nadryb a z ostatních vesnic na levém břehu Berounky byl v nadjezí zřízen prámový přívoz, náležící mlýnu.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1924 Janu Votrubovi skončil nájem, odešel do Valentovského mlýna v Nadrybech, Telínský mlýn koupil sedlák Zíka ze Smědčic (+1929)

1929 dědicové prodali mlýn Heleně Hoďkové, zubařce z Plzně, a Dobroslavu Bleilovi, klempíři z Plzně. Bleil ve mlýně bydlel a mlynařil, obytné stavení přestavěl do dnešní podoby. Mlýn byl již silně zastaralý.

1930 Helena Hotková

Název Spálený mlýn získal mlýn v roce 1932, kdy vyhořel.

28.3.1932 mlýn do základů vyhořel, proslýchalo se, že oheň byl úmyslně založen po předchozím pojištění celého objektu, takže pojišťovna nechtěla obnos vyplatit.

Mlýn již nebyl obnoven, Bleil měl plán na zřízení elktrárničky, poháněné vodním kolem, k tomu však nedošlo a budova se změnila v rozvaliny.

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1944 protrhl se jez, zůstal zničený

Vlastník Telínského mlýna od ledna 1989 je Pionýr z.s. Pionýrská skupina Hrádek, Spojovací 120, 338 42 Hrádek, tel.607115691. Dále je vlastník přilehlé louky, která je ohraničena z jedné strany, cestou na Richardova z druhé strany sahají hranice ke špičce ostrůvku, kde byl dříve brod. Stanový tábor Pionýrské skupiny Hrádek, byl v této lokalitě v roce 1970 a potom od roku 1978 je zde každý rok po dvou bězích v červenci. Vystřídá se zde vždy 240 účastníků. (Vašková)

Obytné budovy vlastní dvě rodiny, jimž slouží k trekreaci.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Svátek
  • Hotek
  • Votruba

Historie mlýna také obsahuje:

Od poloviny 19. století František Adalbert Svátek. Přistavěl ke mlýnu hamr.

1915 Jan Votruba (nájemce)

1930 Helena Hotková

Při návštěvě osady Telín u Sedlecka jsem se dozvěděl o zbytcích mlýna,které leží pod touto osadou.Místní říkají mlýnu Spálený nebo také Spáleňák. Na mapě 34 klubu českých turistů není vůbec vyznačen,ale dá se u řeky velmi dobře najít. Místo je přístupné, jen v letních měsících bývá obydleno skautským táborem,který zde provedl částečné opravy a úpravy stavby. Při cestě z Telína k řece je možno spatřit ve stráni vchod do zbytku sklepení,které údajně patřilo také k mlýnu,toto sklepení táborníci využívají jako sklad. (Hrady.cz)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      1842-52 František A. Svátek přestavěl do dnešní podoby, vystavěn z kamene a přiléhala k němu stodola, v pískovcovém ostění u vstupu dodnes patrný nápis F.A.S.
      V 1. poschodí byla šalanda, kde se jedlo a spalo.
      Obytné stavení u mlýna mělo čp. 19 a kvůli povodním bylo umístěno společně s hospodářskými budovami asi o 200 m dále od řeky do stráně.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1850: 3 obyčejná složení
          1900: 3 stolice válců a 1 francouzský kámen
          Obilí se nosilo v pytlích na ramenou do 1. poschodí, kde se sypalo do příhrad na hromadu a odtud se lopatou přihrnovalo na čisticí stroj a loupačku. Namletá mouka se vysypávala do truhly, zamíchala a dávala do pytlů.
          Zaniklý
          • výroba elektrické energie
          • hamr
          1850 u mlýna železárna a lopatárna
          • jez
          1865 jez zvýšen o 18 palců a o 8 palců rozšířen, délka jezu 130 m a výška vody před stavidly 44 palců, takže spád činil asi 1,1 m.
          1944 jez protržen a již neopraven
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1860, 1900: 3 kola na spodní vodu bez omezení množství
          1930: 2 kola na spodní vodu, hltnost 2,98 m/s, spád 1,5 m, výkon 17,83 HP
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1860, 1900: 3 kola na spodní vodu bez omezení množství
          1930: 2 kola na spodní vodu, hltnost 2,98 m/s, spád 1,5 m, výkon 17,83 HP
          Typdynamo
          StavZaniklý
          Popis1900 pro vlastní osvětlení
          Typdynamo
          StavZaniklý
          Popis1900 pro vlastní osvětlení
          Historické technologické prvky
          AutorToulavá kamera ČT
          NázevProcházka podél Berounky
          Rok vydání2018
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/218562221500003/obsah/595284-prochazka-podel-berounky
          Datum citace internetového zdroje29.1.2018
          AutorToulavá kamera ČT
          NázevProcházka podél Berounky
          Rok vydání2018
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/218562221500003/obsah/595284-prochazka-podel-berounky
          Datum citace internetového zdroje29.1.2018
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 40
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách IV.
          Rok vydání2001
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 45-47

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Ostatní

          Vytvořeno

          2.1.2016 11:52 neznámým uživatelem

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 9.7.2020 20:49
          doxa (Jan Škoda) 11.10.2024 00:29