Vodní mlýn na okraji dnešních Thomayerových sadů pochází pravděpodobně z konce 15. století, jeho dnešní podoba z poloviny 18. století. Vodu bral z řeky Rokytnice (dnešní Rokytky) a sousedil s libeňskou tvrzí, kolem které se později rozrostla osada Libeň.
Mlýn prošel řadou přestaveb, za třicetileté války byl téměř zničen a v letech 1651 – 52 obnoven, nejstarší dochované části pocházejí z 16./17. století. Znovu byl zničen v roce 1744 při vyplenění Libně. O tři roky později ho obec postavila v současné podobě.
Mlýn měl šest vodních kol, vzkvétal a měnil majitele. Po dvou stoletých povodních v letech 1784 a 1845 došlo v roce 1872 k regulaci Vltavy a zasypání slepého ramene, které obtékalo libeňskou židovskou čtvrť a přivádělo k mlýnu vodu. Zrušení náhonu uzavřelo i mlýn a za ním vznikl park – dnešní Thomayerovy sady.
V roce 1883 koupil hospodářské budovy Jáchym Löwit. Jeho jméno nese mlýn dodnes, ačkoliv on zde zřídil pekárnu. Pražská obec budovy odkoupila v roce 1906. V 50. letech zde národní podnik Zelenina Praha skladoval brambory, v 60. letech objekt využívalo Divadlo S. K. Neumanna, dnešní Divadlo pod Palmovkou, jako sklad rekvizit.
V roce 1997 Praha 8 chátrající stavbu sanovala, aby památku zachránila a mohla ji pak prodat. Plány na penzion, restauraci a další komerční využití spláchla v létě 2002 povodeň, během které voda vystoupala až ke krovům. Dvacet let budova opět pozvolna chátrala, než ji objevili Pavel Kocourek s Bárou Růžičkovou a začali s Městskou částí Praha 8 jednat o jejím využití.
Zdroj: https://www.idnes.cz/bydleni/rekonstrukce/mlyn-liben-city-life-rekonstrukce-praha-vodni-mlyn-zachrana-baroko-lowituv-mlyn.A231027_130009_dum_osobnosti_web?
