Ještě není ve mlýně, to, z čeho budou mazance.
(německé rčení)

Löwitův, Velký mlýn

Löwitův, Velký mlýn
40
U Českých loděnic
Praha - Libeň
180 00
Hlavní město Praha
Libeň
50° 6' 26.7'', 14° 28' 9.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velice zajímavý mlýn s počátky možná již ve 13. století. Mnohokrát přestavovaný. Jedná se o mohutnou patrovou podélnou budova barokního mlýna.
Poničen povodní 2002, 2020 dokončena základní rekonstrukce.
Od července 2023 zde sídlí kulturní a komunitní centrum Velký mlýn, které provozuje stejnojmenný spolek. V objektu se nachází pobočka Městské knihovny v Praze, kavárna a prostor pro kulturní a vzdělávací akce.
Mlýn se nachází asi 150 m na západ od Libeňského zámku.
Rokytka
40680/1-1621
veřejně přístupný

Obecná historie:

Jako vodní mlýn sloužil pouze do roku 1872, kdy došlo k regulaci vltavského řečiště. Na konci 19. století jej zakoupil Jáchym Löwit a nechal přestavět na pekárnu. Později mlýn připadl Pražské obci a nějakou dobu byl využíván jako sklad brambor nebo divadelních rekvizit. Mlýn byl při povodních v roce 2002 zaplaven až po střechu a od té doby čeká na rekonstrukci a nové využití.

Mlýn stojí západně od libeňského zámečku. Roku 1720 je zmiňován jako „velký, panský“, jeho součástí byla pila a vodárna. Současný stav je výsledkem obnovy v roce 1747. Roku 1872 započala regulace Vltavy, při níž byl také vysušen mlýnský náhon, který ohraničoval židovskou část Libně. Průmyslové podniky situované na břehu musely ustoupit stavbě libeňského přístavu. Zrušený mlýn koupil roku 1883 pekař Jáchym Löwit a věnoval se zde svému řemeslu. V 50. letech 20. století spravoval budovy mlýna n. p. Zelenina Praha, který prostory v havarijním stavu využíval jako sklad brambor. V 90. letech a opět v roce 2004 byl mlýn rekonstruován


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Vznikl patrně na přelomu 13. a 14. stol.

v sousedství měděný hamr

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1530 Petr Vosovský z  Adleru zřídil při mlýně  pod libeňskou tvrzí hadrový mlýn na výrobu papíru

1590 v Libni uváděny dva hadrové mlýny a dva mlýny náchlební a sladové

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

zničen za třicetileté války

27.6.1662 panství včetně mlýna. ostrova a pusté papírny zakoupila od Jana Hertvíka hr. Nostice staroměstská obec

1665 uváděn pod zámkem pivovar a naproti němu mlýn a měděný hamr (na místě pozdější Görnerovy vily), mezi nimi umělý ostrůvek (srub). Nad hamrem byl jez, jehož kůly byly objeveny při stavbě libeňského přístavu v 90. letech 19. stol.

1735 z mlýna na řece Vltavě (Velký mlýn) na stálé vodě o 4 složeních platí mlynář staroměstské obci ročně 150 zl.

1741-1744 za válek o dědictví rakouské mlýn zničen

10.2.1748 Staré Město pražské emfyteuticky prodalo mlýn Janu Soušovi  (viz příloha dole)

1752 obnoven v barokním slohu

mlýn zakoupil František Herl, měďařský mistr a majitel sousedního hamru

1787 prodal mlýn Matějovi a Evě Jelínkovým za 2 850 zl.

"Mlýn o čtyřech složeních, s pilou a se vším příslušenstvím, s jedinou výjimkou a výhradou, aby jako za dřívějšího pachtýře ostrov měděných hamrů k libovolnému použití od kupujících vyhražen zůstal. Kupující jsou povinni veškeré vnější i vnitřní opravy, i pily, jakož i budovy zdí, střech, pak též k tomu patřící vodárny, mlýnských kol atd. opatřiti."

Ke mlýnu patří pole na klínci na Švábkách a na klínci při hloubětínské silnici a ještě louka.

Mlynář Alois Ronz nechal těsně u továrny na Švábkách (pozdější Rustenka) u břehu Vltavy postavit nový dubový kříž namísto sešlého kříže železného.

1845 zemřel mlynář Alois Ronz

Josef Hála (Halla)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1861 byl Josef Hála zvolen do funkce obecního radního, 1870 se měl stát starostou libeňské obce, funkci však nepřijal a starostou se stal Josef Voctář.

1868 majitelé továrny Rusten & Comp., přikoupili pole u továrny a hodlají ho oplotit, přičemž jim překáží Ronzův kříž. Josef Hála jej proto nechal přemístit i se schůdky na proseckou cestu u Libušina vrchu. Dodnes se zde říká U  kříže.

1872 při regulaci Vltavy zasypáno mlýnské rameno, navýšen okolní terén, mlýn se dostal pod jeho úroveň. Měděný hamr byl vykoupen a zrušen.

V r.1874 byla Českým c.k. místodržitelstvím vyhlášena na mlýn dražba.

1876 rozprodej zařízení

1883 zakoupili Jáchym a Matylda Löwitovi, mlýn zrušen, provozují zde pekárnu

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1906 zakoupila Pražská obec, nějakou dobu byl využíván jako sklad brambor

1969 předán divadlu S.K.Neumanna jako sklad kulis a nepotřebného materiálu

2000 opraven nákladem Městské části Praha 8

Mlýn byl při povodních v roce 2002 zaplaven až po okna 1. patra, dřevěné části zničeny, musely být později nahrazeny kopiemi.

2020 dokončena základní rekonstrukce, mlýn čeká na využití (není zde voda ani elektřina)

Od července 2023 zde sídlí kulturní a komunitní centrum Velký mlýn, které provozuje stejnojmenný spolek. V objektu se nachází pobočka Městské knihovny v Praze, kavárna a prostor pro kulturní a vzdělávací akce. Velký mlýn slouží jako otevřené centrum setkávání, kde se konají literární večery, koncerty, divadelní představení, workshopy a další kulturní programy.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Herrl
  • Jelínek
  • Ronz
  • Hala
  • Halla

Historie mlýna také obsahuje:

František Herrl

1787 Matěj Jelínek

-1845 Alois Ronz

1845- Josef Hála (Halla)

V r. 1874 Navigační fond

1883 Jáchym Löwit

1906 město Praha

1969 divadlo S.K.Neumanna


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    městský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice je součástí dispozice domu
    • baroko do roku 1800
    zděná
    jednopatrový
    Nalezená renesanční sgrafita na průčelí opět přikryta omítkou.
    Hlavní mlýnská budova postavena v 18. stol., nově upravena koncem 19. stol. Bývala patrová, po zvýšení okolního terénu je přízemní s polosuterénem.
    Interiér v přízemí a patře tvoří jedna velká prostora s trámovým stropem, neseným střední řadou dřevěných vyřezávaných sloupů. Kromě hlavní budovy se zachovala i hospodářská stavení, z nichž stodola má klasicistní motiv slunce na vratech.
    Nejstarší dochovaná část mlýna pochází z přelomu 16. a 17. stol. Po pol. 18. stol měl mlýn 6 kol, prošel řadou úprav až byl v 70. letech 19. stol. jako mlýn zrušen v souvislosti se zasypáním vltavského ramene.
    Nejstarší zmínky o libeňském mlýnu jsou z přelomu 13. a 14. století. Nejstarší dochovaná část stavby je z přelomu 16. a 17. století. Po třicetileté válce, za které byl zničen, byl v letech 1651-52 obnoven. Po válkách o rakouské dědictví byl z části nově postaven, a to před rokem 1754, původní budova byla patrně rozšířena, mlýn měl tehdy šest vodních kol, později byl ještě několikrát upravován. Jako mlýn byl zrušen v 70. letech 19. st. V souvislosti s úpravami terénu po zasypání vltavského ramene došlo i k úpravám mlýna. Budovy bývalého mlýna stojí pod svahem Libeňského zámečku. Budovy obytného stavení se stodolou na půdorysu písmene "L" a mlýnice s obytnou částí jsou seskupeny kolem dvora. Budova mlýnice stojí na podélném půdorysu o osmi okenních osách. Díky terénním úpravám má zapuštěné přízemí. Pruůčelí do ulice má hladkou podnož s okny segmentově zakončenými, jinak je bosované s obdélnými šestitabulkovými okny s profilovanou šambránou a klenákem. Západní průčelí vrcholí štítem s polovalbou s proraženými dvěma okny. Průčelí člení dva pilastry vysokého řádu a dva nárožní pilastry. V přízemí na ose je vstup do mlýnice. Před vstupem do patra mlýnice je balkonek nesený dvěma toskánskými sloupy. Větší část budovy zabírá mlýnice ve středu s řadou dřevěných sloupů, nesoucích krov s hambalkovou konstrukcí. Ostatní prostory mlýnice jsou zaklenuty stlačenou valenou klenbou. Na portálku z mlýnice je dochované břevno s letopočtem AD 1792. Ostatní budovy mají prostou fasádu, přízemní prostory jsou klenuté.
    • zdobený zděný štít
    • pavlač, balkón
    • kamenické prvky barokní a mladší
    • dveře
    • komín
    • prostup pro hřídel vodního kola
    • vrata, brána
    • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
    • trámový strop
    • klenba
    • krov
    • topeniště, kamna, pec
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • zcela bez technologie aj.
    Podle dražební vyhlášky z r.1874 měl mlýn 6 vodních kol na spodní vodu ve dvou žlabech, která poháněla 6 složení, 2 moučné a 2 rozdružovací cylindry a jeden krupník (Holländer)
    Žádná položka není vyplněna
    1735: 4 složení
    Zaniklý
    • pila
    • pekárna
    • krupník
    V r.1874 byla u mlýna pekárna, ale pila již neexistovala.
      Popis
      Popis
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      PopisMlýn měl původně 6, později 4 kola na spodní vodu
      1735: 4 kola
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorJungmann Jan
      NázevLibeň - zmizelý svět
      Rok vydání2010
      Místo vydáníPraha
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorJungmann Jan
      NázevLibeň - zmizelý svět
      Rok vydání2010
      Místo vydáníPraha
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorSokA Jindřichův Hradec
      NázevFond ONV Jndřichův Hradec
      Rok vydání
      Místo vydání
      Další upřesněníInv.č.54, karton č.18, signatura 10
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje14.12.2018
      Autorkol.
      NázevTechnické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - III. díl P - S
      Rok vydání2003
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 287-288
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorKristina Zábrodská
      NázevZachránili vodní mlýn v Praze. Po sto letech ho otevřeli veřejnosti
      Rok vydání2023
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněníMfD, 7.11.2023
      Odkazhttps://www.idnes.cz/bydleni/rekonstrukce/mlyn-liben-city-life-rekonstrukce-praha-vodni-mlyn-zachrana-baroko-lowituv-mlyn.A231027_130009_dum_osobnosti_web?
      Datum citace internetového zdroje11 2023
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách III.
      Rok vydání2001
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 88-92
      AutorBlanka Kynčlová
      NázevVelký mlýn
      Další upřesněníIndustriální topografie
      Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V000337
      Datum citace internetového zdroje03 2025

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér

      Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      11.5.2012 00:00 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      doxa (Jan Škoda) 11.3.2025 23:11
      pepino 14.12.2018 10:08