Brejníkův mlýn

V roce 1541 se dostala ves do držení Jindřicha Zejdlice a jeho syna Jiřího. Mlýn podle letopočtu na mlýně pochází z r. 1561. Na štítě je znak Zejdliců – kamenná deska z červeného pískovce a na ní tři nad sebou plovoucí kapři.

Okolo let 1825 - 1840 byl majitelem mlýna Anton Vlasák.

6. září 1862 získala polovinu mlýna Marie Vlasáková.

8. dubna 1864 se zde narodil MUDr. Erazim Vlasák, spoluzakladatel Ústřední jednoty českých lékařů. Byl prvním primářem – internistou a r. 1904 i současně prvním ředitelem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze (dříve Veřejné nemocnice na Královských Vinohradech).

Vlasákové hospodařili ve mlýně až do počátku 20. století. V roce 1896 je ještě připomínán Václav Vlasák.

Na počátku 20. století zakoupili usedlost Jaroslav Brejník, jenž je v r. 1906 zapsán v pozemkové knize již jako vlastník. Následující rok získala polovinu paní Brejníková (ve vodní knize zapsána jako Marie, v pozemkové jako Zdenka). K tomuto datu se nám uchoval ve vodní knize přesný popis celého vodního díla s několika zajímavostmi. Mlýn měl dvojí složení, dvě vodní kola (průměr 4,45 m a 4,9 m).
Jedna vodní značka byla osazena do zdi obytného stavení v podobě desky s mosaznými hřeby a nápisem JB 1907. Druhou členové tech nické komise upevnili na pískovcové skále nedaleko silnice vedoucí do Kralup.
Jaroslav Brejník postupně zmodernizoval mlýn, přistavěl skladiště pro obiloviny a kanceláře. Dochovala se i jeho žádost o zavedení generátorového motorového zařízení. Brejníkové byli jistě rodem podnikavým, protože dali mlýn přestavět do dnešní secesní podoby, kde na štukové výzdobě najdeme nejen stylizovaný mlynářský znak, motivy práce ve mlýně, ale i patrona mlynářů – sv. Václava.

Postoj mlynáře Brejníka za okupace dokládá pamětní deska osazená nedaleko vstupní části, nesoucí nápis tohoto znění:
„Vděční krajané JUDr. Ladislavu Brejníkovi, zdejšímu mlynáři, za jeho nezištnou pomoc potřebným po dobu těžké války v letech 1939–1945.“

14. června 1948 byla na majetek uvalena Národní správa.
Následně, kdy byl již původní vlastník Jaroslav Brejník mrtev, přešlo 31. 10. 1960 vlastnictví na československý stát. V r. 1967 byla povolena demolice stodoly z důvodů sesutí.