Historie
Obecná historie:
Mlýn v Miroticích vznikl již v 17. století za pánů ze Schwammberka, nachází se na řece Lomnici a je znám jako Hořejší mlýn. Zásobuje ho cca kilometrová dlouhá stoka se spádem tři metry. Roku 1880 přešel v exekuční dražbě pod velkostatek řádu premonstrátů z Cerhovic. Nový majitel objekty opravil a dále pronajímal. Roku 1892 zde došlo k požáru a mlýn vyhořel. 1898 si provoz pronajal František Vacek z mlynářského rodu z Hvězdonic nad Sázavou. 1926 Františkův syn Josef odkoupil mlýn od velkostatku, postavil novou rámovou pilu a modernizoval provoz. Roku 1935 zachvátil celý mlýn opět požár a kromě všech objektů shořely zásoby obilí a muk. Za rekordních šest týdnů byla obnovena dvoupatrová mlýnice se dvěma loupačkami a čtyřmi válcovými stolicemi. Zprovozněn byl již v lednu 1936, čtyři měsíce po požáru. Na fasádě objektu se dochovalo datum obnovení mlýna. V roce 1948 byl Vackův mlýn přebudován na mísírnu krmiv. Dnes je bez využití a opuštěný.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Postaven kol. r. 1700 za Švamberků
1840 - 1844 Jakub Pavlík, mlynář z Mirotic č. 127.
(doplnila Jana Dvořáčková)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1880 v exekuční dražbě zakoupil klášter premonstrátů v Schläglu (Drkolné, Hor. Rakousy), připojen k velkostatku Cerhonice.
1892 vyhořel.
1898 3. nájemce František Vacek, rodák z mlýna v Hvězdonicích nad Sázavou
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
První světová válka (1914–1918)
1926 od cerhonického velkostatku zakoupil Jaroslav Vacek, syn Františka Vacka
1930 přistavěna rámová pila.
2. září 1935 mlýn opět vyhořel, shořelo veškeré zařízení, zásoby vlastního i uskladněného obilí. Zničeno údajně 5 vagonů obilí,, celková škoda 200.000 Kč byla pojistkou kryta pouze z poloviny.
Za 6 týdnů vystavěn znovu i s patrem (před požárem byl mlýn přízemní), dvěma loupačkami, čtyřmi válcovými stolicemi a rovinnými vysévači.
leden 1936 opět zahájen provoz.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1840 - 1844 Jakub Pavlík
1880 premonstrátský klášter v Drkolné
1898 František Vacek (nájemce)
od 1926 Jaroslav Vacek
1930-1939 - Jaroslav Vacek (RR)
někdy v polovině 19. století byl mlynářem v tomto mlýně náš předek Jakub Pavlík. Konkrétně v letech 1840 - 1844 je v matrice u jeho potomků uveden záznam - Jakub Pavlík, mlynář z Mirotic č. 127.
Jana Dvořáčková
Výpis z matriky:25.7.1843
Myrotice 127
nevěsta:
Marie, dcera Jakuba Pavlíka, mlynáře hořejšího v Myroticích 127, a matky Františky rozené Činovec ze Šamonic.
23 let, svobodná, katolička
(doplnila Jana Dvořáčková)
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
