Lněnému semenu a plevám se v olejném mlýně přihodí stejně.
(hornolužické přísloví)

Jarešův mlýn

Jarešův mlýn
6
Kohoutovice
463 42
Liberec
Petrašovice
50° 39' 19.9'', 15° 3' 18.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí v údolí potoka Oharky na okraji obce Kohoutovice na polosamotě. Areál mlýna se skládá z hlavní budovy, která obsahovala obytnou část, hospodářskou část i mlýnici, dále ze dvora a rozpadlé stodoly.
polosamota
Oharka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První známá zmínka o mlýnu je z roku 1558, kdy mlýn koupil mlynář Jan od otce Matěje.

Urbář českodubského panství 1567(1590): Jan Seydl platí při sv. Jiří a při sv. Havlu 39 grošů úroku a má roboty 1 den při žních a 2 dny při stříhání ovcí. Rybník u Kohoutovic uveden jako pustý.

Po něm hospodařil na mlýně Václav Seidel. Po jeho smrti koupil mlýn od vdovy Doroty a sirotků 10. ledna 1618 Jan Tejm za 180 kop.

Po Janu Tejmovi na mlýně zřejmě hospodařil Kryštof Lefler, neboť ten 6. dubna 1638 mlýn prodal za 138 kop Kašparu Najmanovi tak, "jako ho Lefler užíval".

25. srpna 1642 koupil pustý mlýn v Kohoutovicích za 18 kop Šimon Šmíd. 

1644 od Šimona Šmída koupil za 18 kop Matěj Hejduk, připomínaný v urbáři ještrě 1657.

1656 za 30 kop koupil Pavel Paděla.

Dalším mlynářem byl od 13. května 1691 Adam Ruta. Koupil " týž mlejn sešlej neb chalupu od Pavla Paděly" za 65 kop. Dále se dovídáme, že "Adam Ruta týž mlejn sešlej sobě vystaviti míní a k tomu od vrchnosti dovolení má, pročež bude povinen, mimo co se posavad jako kontribuce a ouroky platilo, ještě z mlejnice, jak vystavěn bude, jistou činži podle uznání ročně platit.

Po vystavení mlýna měl Adam Ruta povinnost platit každoročně  úroky 10 kop. K mlýnu patřili "ze vsi Petrašovic hosdpodářové : Martin Vlk / č.20/, Václav Melichar /č.6/, Jan Dědek ml. /č.21/, Daniel Housejk /č.7/, dále ves Kohoutovice celá, sedlák Vesecký a kocourovští chalupníci, též ze vsi Bílýho z gruntů Matěje Nováka, Jana Hořáka, Jiřího Kočvary, Václava Bláhy".

V roce 1726 koupil Jan Jakub Rutta po zemřelém otci mlýn a chalupu od ostatních sourozenců: Františka, Karla, Adama, Josefa, Václava, Ferdinanda, Eleonory, Johany, Samuely, za 600 kop. Hotově složil 100 kop, ostatní splatil po 40 kopách.

O třicet let později koupil jeho syn Jan Jakub Rutta mlýn opět od svých sourozenců: Kateřiny, Alžběty, Terezie, Johany, Doroty, Anny, Veruny, Františka za 428 kop. Po jeho smrti koupil mlýn roku 1811 František Florián i s 9 jitry pozemků za 4000 zlatých. (EN)

V roce 1846 přešel mlýn s 7 jitry pozemků prodejem na Jana Koška z Vesce čp. 4 za 5.900 zlatých konvenční měny.

 

1854 mlýn převzal za 4.000 zl. syn Jan Košek.

Jan Košek pravděpodobně vystavěl roku 1874 novou mlýnskou budovu. To naznačuje letopočet 1874 s iniciálami JK nad vchodem do hospodářské části budovy. V roce 1879 převedl vlastnické právo na svoji dceru Marii, která se provdala za Václava Jareše z čp. 3, který se ujal jejích rodičů ujal mlýna.

Dalším vlastníkem se stal jeho syn Josef, narozený roku 1888. Byl velmi ambiciózní a podnikavý. Zmodernizoval mlýn, vystavěl u něho velkou stodolu, postavil na Oharce nový jez, vybudoval novou cestu údolím do Petrašovic včetně nového mostu přes Oharku. Protože provoz mlýna trpěl často nedostatkem vody, zakoupil nový parní stroj. Tím se zadlužil.

 S vypuknutím 1. světové války musel zadlužený mlynář Josef Jareš narukovat. Přestalo se mu dařit i v osobním životě. Chtěl se rozvést se svou ženou, ale legálně to nešlo, proto přijal maďarské státní občanství a rozvedl se v Pešti. Pak se oženil s Marií, rozenou Dědkovou. Ve 20. letech doplnil zařízení mlýna o dynamo, které osvětlovalo nejen mlýn, ale i několik chalup v Kohoutovicích.

 

 

V roce 1929 postavil Josef Jareš naproti mlýnu velkou stodolu a chlév.

V roce 1930 je v dokumentu Seznam a mapa vodních děl Republiky československé jako mlynář uváděn Václav Jareš.

Ve třicátých letech nemohl už mlýn konkurovat družstevním mlýnům v Sedlišťce (Trávníčku) a ve Třtí. Ve mlýně se tehdy už nemlelo, zařízení se využívalo ke šrotování.

V době 2. sv. války se zde tajně konaly taneční zábavy, které byly v době protektorátu zakázány. Vzhledem k odlehlé poloze místa na samotě bylo malé nebezpeční prozrazení (informace od souseda - pamětníka)

Josef Jareš umírá počátkem 40. let.

Posledním mlynářem je Miloš Jareš, který ve mlýně provozuje šrotování obilí asi do roku 1947.

Miloš Jareš stále ještě splácí dluh, který nadělal modernizací mlýna Josef Jareš. Úplně se mu dluh podaří umořit začátkem 50. let.

Majitelem objektu je vnuk posledního mlynáře Jareše. V nemovitosti však nikdo nebydlí, objekt není udržován a chátrá. Pravděpodobně v zimě 2005/2006 se v důsledku velkého množství sněhu propadla střecha stodoly, k opravě nikdy nedošlo. Na leteckém snímku z roku 2003 je stodola ještě s neporušenou střechou, na leteckém snímku z roku 2006 je střecha již propadlá (viz ikonografie). V současnosti zbývají ze stodoly pouze trosky obvodových zdí.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Seidel
  • Tejm
  • Lefner
  • Najman
  • Paděla
  • Ruta
  • Florián
  • Košek
  • Jareš

Historie mlýna také obsahuje:

Dle vyprávění souseda byly za 2. světové války zakázané taneční zábavy a podobné akce. Tehdy se ve zdejším mlýně tajně konaly taneční zábavy, na které se sjížděli lidé z okolních vesnic. Vzhledem k odlehlé poloze místa na samotě bylo malé nebezpeční prozrazení.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      Budová mlýna je celá zděná, má přízemí, patro a podkroví. Funkčně se skládala ze tří částí. V přední části se bydlelo, střední část byla hospodářská a v zadní části budovy byla mlýnice. Kolo bylo umístěno na zadní stěna budovy (informace od souseda - pamětníka).
      Na budově je datování a výklenek po sakrální památce.\n

      Jan Košek staví novou mlýnskou budovu pravděpodobně roku 1874 dle datování s iniciálami JK nad vchodem.


      Významné změny provedl zač. 20. století mlynář Josef Jareš. Zmodernizoval mlýn, vystavěl u něho velkou stodolu, postavil na Oharce nový jez, vybudoval novou cestu údolím do Petrašovic včetně nového mostu přes Oharku. Protože provoz mlýna trpěl často nedostatkem vody, zakoupil nový parní stroj.

      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Z vybavení se nic nedochovalo, vše bylo postupně rozebíráno, částečně i rozkradeno a odvezeno do sběru. (informace od souseda - pamětníka),
        Zdeněk Jodas podstatné zbytky zařízení dokumentuje:
        Na mlecí podlaze dochovány 2 válcové stoloce Hübner a Opitz, první s dřevěnou skříní (pravděpodobně mačkací), druhá párová s mohutnou dřevěnou násypkou.
        V I. patře mezi okny savka na třídění krupic, kamenné složení je šrotování, hranolové vysévače a násypky k mlecím stolicím.
        Podstřeší pro zchátralost dřevěných podlah špatně púřístupné, byla čustírna obulí, hranolové vysévače a unikátní kruhový rovinný vysévač.
        Rovněž dochována tzv. královská hřídel, procházející všemi patry až do podstřeší, kapsové výtahy a dřevěné roury pro pohyb meliva samospádem..
        VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
        Popis
        VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
        Popis
        Kolo pohánělo 2 párové válcové stolice, 1 mačkací stolici, 1 český kámen a dynamo.
        Paleční kolo nedochováno.
        Zaniklý
        • pila
        • stoupa
        • výroba elektrické energie
        • pohon zemědělských strojů
        • hamr
        U mlýna bývala pila jednuška a malá kovárna, možná i stoupa.
        Lanový převod na mlátičku na protější straně dvora.
        • jez
        • náhon
        • vantroky
        • odtokový kanál
        • lednice
        Voda na mlýnské kolo byla vedena náhonem z potoka Oharka. Pod obcí býval původně rybník, který mohl sloužit jako zásobárna vody pro mlýn a teprve po jeho zániku byl postaven jez.
        Náhon začínal ve vzdálenosti necelých 300 m u dnešních chat, kdy byl v oravoúhlém zákrutu potoka jez. Vedl po trase dnes vzrostlých stromů - lze zřetelně viděl na leteckých snímcích (viz ikonografie). Po celé trase měl náhon malý spád, teprve těsně před vodním kolem byl velký skok. To působilo problémy, když bylo málo vody. proto mlynář Josef Jareš postavil na odvrácené boční straně mlýnské budovy přístavek, kde byl parní pohon. Při nedostatku vody pak mlýn pracoval na páru.
        1876 osazen pevný bod - kůl z jedlového dřeva s nápisem J.K. (Jan Košek) 1876. 1930 byl juž kůl shnilý a špatně čitelný.
        1910 odstraněn původní dřevěný jez a na jeho místě Josef Jareš postavil nový kamenný s korunou dlouhou 5,15 m. Pozemek, na němž stál jez, náhon a odpad, vlastnil sychrovský pán Rohan. Nový pevný bod osazen na levém břehu na pozemku č. 1108 6,2 m od vpouštěcích stavítek do náhonu. Náhon měl délku 280 m a vedl v levém údolním svahu. Několik metrů před mlýnem se zužoval do betonového žlabu, pokračoval za budovu, kde pravoúhle zatáčel k návodní stěně a ústil do betonových vantrok. Mlýn však trpěl nedostatečným pořítokem, normální vodu - cca 50 l/s - měl průměrně jen asi 30 dní v roce.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        PopisObnoveno 1926.
        V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,049 m3/s, spád 5,9 m, výkon 2,5 HP, prům. 5,75 m, šířka mezi věnci 1 m, hloubka korečků 25 cm.
        Povolený spád 5,77 m, max. výkon 5,12 HP.
        Zachována hřídel.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        PopisObnoveno 1926.
        V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,049 m3/s, spád 5,9 m, výkon 2,5 HP, prům. 5,75 m, šířka mezi věnci 1 m, hloubka korečků 25 cm.
        Povolený spád 5,77 m, max. výkon 5,12 HP.
        Zachována hřídel.
        Typparní stroj, lokomobila
        StavDochovaný
        Popispořízen po r. 1890
        částečně dochovaný
        Typparní stroj, lokomobila
        StavDochovaný
        Popispořízen po r. 1890
        částečně dochovaný
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        Popisinstalováno po r. 1920
        220 V/20 A pro osvětlení vlastní a několika sousedních chalup
        výkon 0,97 HP
        Historické technologické prvky
        • ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
        • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
        • pískovcový kámen | Počet: 1
          • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
          • moučný vysévač | Počet: 1
            • jednoskříňový
            1
            • pemrlice
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníJičín, str. 39
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje12.9.2016
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníJičín, str. 39
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje12.9.2016
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách VII
            Rok vydání2003
            Místo vydánínakladatelství Libri, Praha
            Další upřesněnístr. 113
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje12.9.2016
            AutorZdeněk Jodas
            NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
            Rok vydání2015
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 165-170
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje14.9.2015

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            12.9.2016 10:31 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 12.9.2016 21:08
            doxa (Jan Škoda) 26.4.2024 11:27
            eva48 (Eva Nesnídalová) 12.9.2016 21:06