Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýnskou usedlost postavil v roce 1856 František Resl z Chlístova čp. 3 na pozemcích svého otce. Měl za manželku Františku Machovou z Kobyl. Mlýn po nich převzal jejich syn, taky František. Ten se oženil s Annou Horákovou z Březovic. První děti se jim narodily ještě ve mlýně, ale syn Bohumil narozený v roce 1893 se narodil na staré rodinné usedlosti čp. 3. V té době již František není jmenován jako mlynář, ale jako rolník. Lze tedy předpokládat, že mlýn pronajímali.
V roce 1896 proběhla modernizace zařízení. Dvě mlýnská nahradilo jedno a klasické mlýnské složení bylo vyměněno za válcové stolice.
V roce 1909 je v kronice Josefa Škody z Janovic uváděn jako nájemce na chlístovském mlýně Sedláček, který skočil z okna a zlomil si ruku.
V roce 1911 se novými majiteli stali Eduard Brechler s manželkou. Do roku 1918 zde provozovali ještě pekárnu.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Do roku 1918 fungovala ve mlýně ještě pekárna.
V roce 1928 žádal Eduard Brechler o zápis do vodní knihy. Díky úřednímu záznamu se dochoval popis mlýna datovaný 8. září 1928 (viz technologické vybavení).
V roce 1930 je zde stále uváděn jako mlynář Eduard Brechler.
Od 1. srpna 1938 provozoval mlýn František Najman jako nájemce. V roce 1938 se ve mlýně semlelo 456 q pšenice, 1084 q žita, Kromě toho se zpracovalo ještě 133 q na šrot.
Po smrti Eduarda Brechlera proběhla 12. listopadu 1940 dražba usedlosti. Získal ji dosavadní nájemce František Najman (1912-1969) spolu s manželkou za 312.600 Kč, na mlýně vázla hypotéka 88.300 Kč a další dluhy 112.000 Kč. Ten se narodil roku 1912 v Chocnějovicích a ve zdejším mlýně se vyučil mlynářskému řemeslu. František Najman koupil mlýn s vodním kolem na střední vodu. V prosinci 1942 žádal o vodoprávní řízení za účelem výměny starého vodního kola za Francisovu Turbínu. Plány vypracovala továrna na mlýnské stroje a vodní turbíny Union, a.s. České Budějovice. Dle nich se jednalo o Francisovu turbínu s vertikální hřídelí konstruovanou na spád 2,4 m, průtok 724 litrů za sekundu, výkon 18 HP při účinnosti 78 %. Řízení však proběhlo až v říjnu 1945.
V roce 1948 uvažoval mlynář o modernizaci strojního zařízení, nové vybavení však nestihl nainstalovat.
1969 František Najman zemřel při autonehodě.
Objekt je využíván k bydlení. Uvnitř se dochovalo strojní zařízení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Resl
- Sedláček
- Brechler
- Najman
Historie mlýna také obsahuje:
1856 - ? František Resl
? - 1911 František Resl - syn
1911 - 1940 Eduard Brechler
1940 - ? František Najman
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: