Bez mlýna není vědy.
(německé přísloví)

mlýn v Chlístově

mlýn v Chlístově
5
Chlístov
294 13
Liberec
Benešovice u Všelibic
50° 35' 41.5'', 14° 57' 57.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýnská usedlost z poloviny 19. století skládající se z hlavní zděné budovy, dvora a zděné hospodářské budovy se nalézá v osadě Chlístov při řece Mohelce na polosamotě.
polosamota
Mohelka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýnskou usedlost postavil v roce 1856 František Resl z Chlístova čp. 3 na pozemcích svého otce. Měl za manželku Františku Machovou z Kobyl. Mlýn po nich převzal jejich syn, taky František. Ten se oženil s Annou Horákovou z Březovic. První děti se jim narodily ještě ve mlýně, ale syn Bohumil narozený v roce 1893 se narodil na staré rodinné usedlosti čp. 3. V té době již František není jmenován jako mlynář, ale jako rolník. Lze tedy předpokládat, že mlýn pronajímali.

V roce 1896 proběhla modernizace zařízení. Dvě mlýnská nahradilo jedno a klasické mlýnské složení bylo vyměněno za válcové stolice.

V roce 1909 je v kronice Josefa Škody z Janovic uváděn jako nájemce na chlístovském mlýně Sedláček, který skočil z okna a zlomil si ruku.

V roce 1911 se novými majiteli stali Eduard Brechler s manželkou. Do roku 1918 zde provozovali ještě pekárnu.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Do roku 1918 fungovala ve mlýně ještě pekárna.

V roce 1928 žádal Eduard Brechler o zápis do vodní knihy. Díky úřednímu záznamu se dochoval popis mlýna datovaný 8. září 1928 (viz technologické vybavení).

V roce 1930 je zde stále uváděn jako mlynář Eduard Brechler.

Od 1. srpna 1938 provozoval mlýn František Najman jako nájemce. V roce 1938 se ve mlýně semlelo 456 q pšenice, 1084 q žita, Kromě toho se zpracovalo ještě 133 q na šrot.

Po smrti Eduarda Brechlera proběhla 12. listopadu 1940 dražba usedlosti. Získal ji dosavadní nájemce František Najman (1912-1969) spolu s manželkou za 312.600 Kč, na mlýně vázla hypotéka 88.300 Kč a další dluhy 112.000 Kč.  Ten se narodil roku 1912 v Chocnějovicích a ve zdejším mlýně se vyučil mlynářskému řemeslu. František Najman koupil mlýn s vodním kolem na střední vodu. V prosinci 1942 žádal o vodoprávní řízení za účelem výměny starého vodního kola za Francisovu Turbínu. Plány vypracovala továrna na mlýnské stroje a vodní turbíny Union, a.s. České Budějovice. Dle nich se jednalo o Francisovu turbínu s vertikální hřídelí konstruovanou na spád 2,4 m, průtok 724 litrů za sekundu, výkon 18 HP při účinnosti 78 %. Řízení však proběhlo až v říjnu 1945.

V roce 1948 uvažoval mlynář o modernizaci strojního zařízení, nové vybavení však nestihl nainstalovat.

1969 František Najman zemřel při autonehodě.

Objekt je využíván k bydlení. Uvnitř se dochovalo strojní zařízení.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Resl
  • Sedláček
  • Brechler
  • Najman

Historie mlýna také obsahuje:

1856 - ? František Resl

? - 1911 František Resl - syn

1911 - 1940 Eduard Brechler

1940 - ? František Najman

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      Mlýnská budova i hospodářské objekty v areálu mlýna mají dodnes původní vzhled. Hlavní zděná patrová budova je 25 m dlouhá. Jedna část slouží jako obytná, ve druhé byla mlýnice. Obě části mají samostatný vchod. Budova má přízemí, jedno patro a podkroví.\n

      V roce 1896 proběhla modernizace zařízení. Dvě mlýnská nahradilo jedno a klasické mlýnské složení bylo vyměněno za válcové stolice.


      V roce 1945 byla instalována vertikální Francisova turbína.


      Další plánovaná modernizace strojního zařízení v roce 1948 se již neuskutečnila.

      • okno
      • střešní nástavba
      • vyskladňovací otvor
        • existující umělecké složení
        Žádná položka není vyplněna
        1940:
        v čistírně:
        prachový a hrudový vysévač Hübner & Opitz 1350 x 600 mm
        tarár 750 mm
        koukolník 2000 x 500 mm
        průchodová loupačka Kohout č. 3 900 x 600 mm
        autokap k loupačce domácí výroby se 3 pytli
        pro mletí:
        mlecí stolice Hübner & Opitz se dvěma rýhovanými válci 600 x 220 mm
        dvouválcová porcelánová stolice Wegmann 400 x 300 mm
        dvouválcová stolice s rýhovanými válci Kohout 650 x 300 mm
        v r. 1944 nahradila válcovou stolici Hübner & Opitz nová dvouválcová rýhovaná stolice Prokop 600 x 220 mm
        vysévače Hübner & Opitz:
        na pšenici:
        hranolový třídící 1500 x 700 mm
        odstředivý moučný 2000 x 700 mm
        na žito:
        hranolový duetový 3400 x 800 mm
        hranolový třídící 1800 x 800 mm
        hranolový moučný 3400 x 800 mm
        jednoduchá reforma Kohout 400 mm
        prachová komora domácí výroby pro reformu
        šneková míchačka Kohout 1500 mm na 55 q mouky
        francouzský kámen kolmý Kohout 1000 mm na šrotování
        1948 mlynář uvažoval o náhradě dosavadního prachového hranolového vysévače, taráru Hübner & Opitz a koukolníku jednoduchým aspiratérem 500 mm s magnetem bez stírače, vysokorychlostním koukolníkem 1000 x 400 mm a cyklonem 1230 mm. Aspiratér sice zakoupil, ale již nestačil instalovat.

        Dochovaný
        • pekárna
        Zaniklý
        • pohon zemědělských strojů
        V letech 1911 až 1918 zde fungoval pekárna o 1 peci na 30 bochníků po 3 kg.
        Pro roztáčení hospodářských strojů v protější stodole používán lanový pohon. Začínal na dřevěném kole velkého průměru v podstřeší mlýna, na něj se nahazovalo lano, které procházelo vikýřem v střeše a končilo na řemenici transmise upevněné na stěně stodoly na opačné straně dvora. Z transmise se pomocí dalších řemenů poháněla mlátička nebo cirkulárka.
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • vantroky
        • jalový žlab
        • odtokový kanál
        Údaje z úředního popisu mlýna datovaného 8. září 1928:
        Na říčce Mohelce stál dřevěný jez s kamennou výplní. Koruna měla délku 8,7 m, výšku ode dna vodního toku 1,2 m. Na levém břehu nad jezem byla stavidlová propust o šířce 175 cm s mechanickým zdvihacím zařízením na regulaci přítoku vody. Náhon vyhloubený v zemi měl délku 140,2 m. Těsně před mlýnem se vpravo nacházelo jalové stavidlo o šířce 1,3 m, které odvádělo přebytečnou vodu do zděného odpadního kanálu ústícího do Mohelky. Kanál měl délku 20 m a šířku 1 m. Regulace přívodu vody do vantrok se prováděla závodním stavidlem. Odpadní stoka od mlýna založená v zemi vyúsťovala do Mohelky, byla dlouhá 124 m. Užitečná spád vodního díly činil 2,47 m, maximální množství využitelné vody bylo 724 litrů za sekundu, maximální výkon 9,6 HP.
        Cejch položen 1876 - 8 m nad jezem, jedlový kůl 18 x 18 cm se železnou deskou uprostřed s nýtem a značkou F.R. 1876
        Jez na Mohelce před několika lety zrušen.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceUnion a. s., České Budějovice
        PopisV prosinci 1942 žádal František Najman o vodoprávní řízení za účelem výměny starého vodního kola za Francisovu Turbínu. Plány vypracovala továrna na mlýnské stroje a vodní turbíny Union, a.s. České Budějovice. Dle nich se jednalo o Francisovu turbínu s vertikální hřídelí konstruovanou na spád 2,4 m, průtok 724 litrů za sekundu, výkon 18 HP při účinnosti 78 %. Řízení však proběhlo až v říjnu 1945.
        V roce 1945 byla instalována vertikální Francisova turbína.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceUnion a. s., České Budějovice
        PopisV prosinci 1942 žádal František Najman o vodoprávní řízení za účelem výměny starého vodního kola za Francisovu Turbínu. Plány vypracovala továrna na mlýnské stroje a vodní turbíny Union, a.s. České Budějovice. Dle nich se jednalo o Francisovu turbínu s vertikální hřídelí konstruovanou na spád 2,4 m, průtok 724 litrů za sekundu, výkon 18 HP při účinnosti 78 %. Řízení však proběhlo až v říjnu 1945.
        V roce 1945 byla instalována vertikální Francisova turbína.
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1856: 2 kola
        1896 namísto 2 kol pouze 1
        Údaje z úředního popisu mlýna datovaného 8. září 1928:
        Pro pohon sloužilo dřevěné vodní kolo na polostřední vodu, s otevřenými lopatkami, vantroky s voletem, bez kulis. Kolo mělo průměr 5,10 m, 42 lopatek šířky 1,26 m a hloubku korečků 0,55 m. Otáčelo se 7,5x za minutu. Spád 2,47 m, hltnost 0,724 m3/s, výkon 9,6 HP.
        Při plném provozu pohánělo 3 válcové stolice s příslušenstvím, jeden francouzský kámen a čistič obilí. K osvětlení mlýna byla používána elektrická energie z dynama.
        V roce 1930 je v dokumentu Seznam a mapa vodních děl republiky Československé uváděno jedno kolo na spodní vodu, hltnost 0,6 m, spád 2,45 m, výkon 7, 68 HP.
        1940 bylo ještě v provozu
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        Popispro vlastní osvětlení, výkon 0,45 HP
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        Popispro vlastní osvětlení, výkon 0,45 HP
        Historické technologické prvky
        • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
        • válcový
        • moučný vysévač | Počet:
          • kapsový výtah | Počet:
          • pytlový skluz - exteriér | Počet:
          • AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníJičín, str. 39
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníJičín, str. 39
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Jodas
            NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
            Rok vydání2015
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 87-89
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            14.9.2016 17:40 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 11.9.2017 13:42
            doxa (Jan Škoda) 16.4.2024 16:27