Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn byl postaven v 1. polovině 19. století. Pozemky tehdy vlastnil Josef Müller, který roku 1831 obdržel povolení ke stavbě obytné budovy, mlýna o dvou složeních a pile. Již o rok později koupil celou usedlost Carl Josef Stöcker za 3 550 zlatých. Carl Josef Stöcker byl synem mlynáře Stöckera z Tanvaldu čp. 31 a oženil se s Julií Opitzovou z Frýndlantu. Roku 1843 se jim na mlýně narodil syn Carl (Karl), který později převzal po otci mlynářskou živnost. Dále se jim narodili další děti synové Josef a Gustav a dcera Marie.
V roce 1851 Carl Josef Stöcker zemřel a vdova Julie se provdala za Karla Meissnera, pekaře z Dolního Předměstí. Do roku 1860 se jim zde postupně narodili synové Johann a Wilhelm Ferdinand a dcery Julie a Anna Terezie.
V roce 1864 převzal mlýn syn z prvního manželství Karl Stöcker.
Dalším majitelem se stala firma Schmitt, která v roce 1885 zrušila mlýnské zařízení a dům přebudovala na nájemní byty. Vodní práva zapsané ve vodní knize však na budově přetrvalo. Rovněž se udržel místní název Stöckertmühle, a to až dlouho do dvacátého století.
První světová válka (1914–1918)
V květnu 1930 se majitelé firmy Schmitt rozhodli využít staré vodní právo u bývalého mlýna a nechali si vypracovat projekt od firmy Ing. Ludvík Hamburger z Liberce na stavbu vodní turbíny pro výrobu elektrické energie. Dle tohoto projektu měl být u nedalekého mostu na Ještědce obnoven starý jez, který zvedal vodní hladinu v potoku a umožňoval její odtok do zděného mlýnského náhonu, který měl délku 112,5 m. Dále se počítalo se stavidlem o světlosti 2,8 m a výšce 70 cm a pískovým splavem o světlosti 1 m a výšce 80 cm. Průtok měl být 200 litrů za sekundu. Projekt předpokládal instalaci Francisovy turbíny s horizontální hřídeli o hltnosti 200 l/s, spád vodního díly měl činit 2,143 m a při účinnosti 80% měla mít turbína výkon 3,72 HP. Odpad ústil zpět do Ještědky. Hřídel turbíny měla přímo pohánět generátor na výrobu elektřiny. Pro turbínu měly být k domu postavena přístavba. V důsledku krize v 30. letech však projekt nebyl nikdy realizován. Došlo k útlumu a firma Schmitt musela vyhlásit úpadek. Proto k roce 1933 poslala okresnímu úřadu v Turnově se sdělením, že již netrvá na vodoprávním projednání projektu předloženého 31.5. 1930 a žádá o jeho vrácení.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Objekt byl majetkem města, které ho znovu přizpůsobilo k nájemnímu bydlení.
Objekt změnil několikrát majitele, postupně chátral a v roce 2011 byla provedena jeho demolice.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1831 - 1832 Josef Müller
1832 - 1851 Carl Josef Stöcker
1851 - 1864 Julie Stöckerová (vdova po mlynáři Carlu Josefu Stöckerovi)
1864 - asi 1884 Karl Stöcker (syn mlynáře Carla Josefa Stöckera)
1885 - 30. léta 20. st. firma Schmitt (zkrachovala)
město Český Dub
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: