18.3.1621 Janu Burianovi Kaplíři ze Sulevic majetek konfiskován pro účast na stavovském povstání.
1622 konfiskovaný mlýn získal Kašpar z Grambů
1.1.1633 ze závěti zdědila mlýn jeho sestra Francelína Dusíková roz. z Grambů
22. června 1629 Jiří Jeník kmotrem Jakuba, syna Jana Stehlíka z Jedliny
1630 z mlýna plat 40 kop nájmu, rychtář odvádí 1 kopu ročně z mlýnského náhonu
22. října 1634 Anna, manželka mlynáře Izaiáše Albína, kmotrou Kateřině, dceři Jana Nováka
11. ledna 1637 Izaiáš, mlynář ze mlejna Jeníkova, kmotrem Jiříkovi, synu Pavla a Anny Ujčikových ze Slemena
1640 Francelína Dusíková prodala statek Albrechtu Libšejnskímu z Kolovrat
1641 Václav, tovaryš ze mlýna kmotrem
1651 Soupis obyvatelstva podle víry - manželé Albínovi (Izaiáš a Anna), oběma 30 let, bezdětní, katolického vyznání. Dále zde šestnáctiletá děvečka Voršila, osmiletý učedník Václav a osmiletá pasačka Anna.
1696 na mlýně Jan Šinták z Habrové, po jeho smrti syn Jan obdržel výhostný list na pardubické panství.
1719 o sv. Jiří mlýn zakoupil mlynář Martin Mader, poddaný rychnovského panství, za 250 kop grošů (120 složil ihned, při následujícím sv. Havlu 1719 a sv. Jiří 1720 po 50 kopách a při sv. Havlu 1720 zbylých 30 kop) mlýn měl dvě složení na nestálé vodě, mele bez pomocníka, platí vrchnosti ročně 40 zl. na penězích a 10 korců obilí, hned při vyjití každého čtvrtletí in natura, aneb kdyby se dluhu obilního do sv. Jana zadrželo, v tom, jak se ten čas platiti bude, na penězích skutečně bez protahování zaplatiti. Roční výdělek 80 zl. K mlýnu náleží 1 strych dobrých a pod 6 strychů špatných rolí, propůjčených vrchností z posledního slemenského gruntu, od třicetileté války pustého.
21. dubna 1722 smlouva, jíž se vrchnost se zavázala, že bude udržovati splav a vantroky svým nákladem, tak aby voda jak kdy prve na kola jíti mohla, kdežto mlýn bude opravovat mlynář jako svůj vlastní, vrchnost mu ale dodá fošen a prken na kola a hřídele podle uznání, mlynář byl povinen mít ve mlýně hranici dříví a jiných potřeb v zásobě pro případ ohně nebo pro případ potřeby stavět nové stavení, vrchnost mu na to opět měla dát dříví podle svého uznání, ale prkna, šindel, hřebíky musí doadti mlynář. Vrchnost povinna dáti dopraviti dříví pěší i potažní robotou, ostatní řemeslnou práci platí mlynář podle tax, jak jí platil pán. Mlíti v jedlinském mlýně byli povinni ti poddaní, kteří k němu byli do té doby přiděleni. Povinností mlynářovou bylo býti dobrým hospodářem, zachovávati sám i se svými lidmi Boží přikázání a přidržovati k tomu i svou čeládku, měl dobré zvelebovati a zlé rušiti, vrchnostenských nařízení poslušně pozorovati a konati. Byl dále povinen čeládce ve dvorech jemu přikázaných nekřivditi při braní měřičného z jejich deputátního obilí. Za to se mu jistilo, že se mu nebude nic přirážeti nad jeho povinnosti.
24. května 1730 po smrti Madrově koupil mlýn od jeho vdovy Jiří Klar. Dal za mlýn 250 zl., k tomu 20 zl. za chlívek, ketrý Mader přistavěl, 20 zl. za štěpoví a 60 zl. za jednu polovici ozimního a jarního obilí, kterou mu vdova zanechala ke sklizni. Dohromady tedy 350 zl., z čehož ale 295 zl. a 17 kr. připadlo na splacení dluhů, vdově se čtyřmi sirotky tedy zůstalo jen 54 zl. 43 kr., jež se Klar zavázal úročiti 6%.
1734 Ignác Kunc prodal svůj mlýn v Hrošce, jeho syn rovněž Ignác převzal 22. března 1752 mlýn jedlinský za 500 zl. za podmínek, jež kdysi přijal Martin mader. Z kupní ceny náleželo starému mlynáři 166 zl. 40 kr., zbytek 333 zl. 20 kr. měl vyplatit sestrám Anně, která se provdala za Mikuláše Žabokrtského ve Slemeně a svobodné Franclině. Ignác Kunc měl s dvěma manželkami celkem 13 dětí (4 + 9, z toho 6 dcer).
1753 uveden stejný plat jako 1719, nejvyšší ze všech mlýnů na rychnovském panství.
František Kunc (1781-1802)
11. března 1804 Ignác Kunc (1725-1807) postoupil mlýn s jahelkou synu Jiřímu z druhého manželství za 4.000 zlatých.
15. prosince 1807 zemřel Ignác Kunc, vdova zdědila 500 zl. každé z dětí 291 zl. 40 kr, Jiří Kunc měl tedy vyplatiti 3.500 zl. na podílech, což po státním bankrotu velmi obtížné, někteří dědici se tedy domáhlai výplaty exekucí. Jiří Kunc převzal s mlýnem 7 strychů 271 čtver. sáhů půdy, 23.IX.1808 získal od vrchnosti ještě 2 str. 363 č.s. za 184 zl. 2 kr. a roční činži 9 zl. 13 kr.
13. června 1816 Jiří Kunc prodal mlýn s celým příslušenstvím synu Josefovi za 3.000 zl. konv. měny, u mlýna 11 jiter 1341 čtver. sáhů půdy. Prodávající si vyhradil hospodaření ještě úpo dva roky, jestliže mu syn vyplatí částku po srážce knihovních dluhů, pokud by tak neučinil, má otec právo hospodařiti dle své libosti.
