Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn postavil pravděpodobně v roce 1796 obchodník s přízí a mlynářský mistr Josef Maschke. Na počátku 19. století je zde jmenován Anton Maschke, po něm jeho bratr Ignaz Maschke. Jméno Maschke pochází z Rychnova, rod Maschke pocházel z jiného rychnovského rodu nazývaného Schneidernaz (odtud patrně název mlýna Schneidermühle).
Dalším majitelem je uváděn Josef Seibt, který mlýn prodal Ignazi Zappemu, který odešel ze Seibothova mlýna v Rychnově. Ignaz Zappe byl rychnovský truhlář, za kterého se provdala vdova ze Seibothova mlýna v Rychnově čp. 155. Ignaz Zappe spravoval za svého nevlastního plnoletého syna Seibothův mlýn a poté, co ho dospělému nevlastnímu synovi předal, koupil pro sebe Scheidermühle na katastru obce Rádlo. Zde ve mlýně v roce 1833 zemřel a mlýn přešel na jeho syna Johanna Zappeho.
Na mapě stabilního katastru z roku 1843 je mlýn veden pod čp. 132, u mlýna je zakresleno jedno vodní kolo a uveden zápis Schneidermühle.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Mlýn vlastní Johann Zappe až do své smrtiv roce 1876. Poté mlýn zdědil jeho zeť Josef Peukert z Rychnova.
V 80. letech 19. století vlastnil mlýn Josef Hofrichter.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 je uváděn Franz Wenzel. Rodina Wenzelova byla starým rodem z Rychnova a obchodovala s přízí. V Rychnově byla známá pod jménem Michel-Schneider-krejčí a obchodem s přízí se domohla velkého jmění.
V roce 1934 je ve Třetí pamětní knize rychnovské fary zaznamenán požár Schneiderova mlýna, v zápise je uváděno, že „mlýn shořel“. Mělo se tak stát na jaře 1934.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Současným majitelem budovy je společnost ČANDA s.r.o. Liberec zabývající se výstavbou pasívních dřevěných rodinných domů. Dle informace správce budovy je v plánu rozšiřování současné silnice na Jablonec nad Nisou a pozemky pod budovou bývalého mlýna jsou určeny k výkupu. Pokud by k tomu došlo, zanikne zcela další mlýn v tomto kraji, neboť budova bude zbourána.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Maschke
- Seibt
- Zappe
- Peukert
- Hofrichter
- Wenzel
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: