V roce 1856 byla v Rychnově v domě č. 257 zřízena jabloneckým obchodníkem se sklem Bergmannem první brusírna skla, ale vzhledem k nerentabilnosti byla po krátké době opět zrušena.
Mlynář Franz Sedlák koupil budovu a přestavěl ji na mlýn. Budově se však i nadále říkalo brusírna – Schleifmühle. V rychnovské Preisslerově kronice je o tom tento zápis: „K upřesnění názvu „brusírna“ budiž vysvětleno, že budova byla postavena jako brusírna skla. Když se výroba ukázala jako nerentabilní, byla Franzem Sedlakem přebudována na mlýn“.
A na jiném místě se v témže zdroji uvádí: Nejmladší z mlýnů v Rychnově byl ten, který přestavěl Franz Sedlak v roce 1863 z brusírny a který přešel po jeho smrti na jeho syna Eduarda.
V roce 1877 je ve Třetí pamětní knize rychnovské fary ve Výkaze ročních poplatků z nadací pro rychnovského faráře uváděn Franz Sedlak jako mlynář. Dle stejného zdroje byl Franz Sedlak, mlynář z čp. 257, členem obecního zastupitelstva v Rychnově v letech 1885 – 1887.
Po Franzi Sedlakovi provozoval mlýn jeho syn Eduard Sedlak. V Preisslerově kronice je Eduard Sedlak v roce 1906 zmiňován jako člen uvítacího výboru u příležitosti návštěvy císaře Františka Josefa I. v Rychnově.
Na konci 19. stol. mlýn zbořen.
