Je-li málo vody, mluví mlýn: so-bě me-le mly-nář!
Je-li jí více, mluví: kmo-tro-vi, kmo-tro-vi!
Je-li jí dost, mluví: kaž-dé-mu! kaž-dé-mu!
(české pořekadlo)

Štiptoňský mlýn

Štiptoňský mlýn
57
Štiptoň
373 33
České Budějovice
Štiptoň
48° 48' 21.4'', 14° 47' 34.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn založen po roce 1826 na místě zaniklého středověkého mlýna, A. Sassmannem omylem kladeného k čp. 37. Před válkou byla ve mlýně provozována i hospoda s kuželnou a tanečním sálem v 1. patře. Na štítu budovy občas po dešti prosvítá nápis "Gasthaus und Mühle Karl Sassmann"(Karl psáno bez "e"). Do konce roku 1972, kdy jej koupili Miloš Šimon (nar. 16.5.1913 Trh. Sviny - 5.4.1995 Č.B.) a Zdeňka Šimonová roz. Košťálová (nar. 11.2.1925 Lužná - 26.6.1988 Č.B.) byl mlýn ve vlastnictví MNV Nové Hrady.

na odbočce z hlavní silnice před Lomským rybníkem
Stropnice
nepřístupný

Obecná historie:

Původní štiptoňský mlýn měl č.p. 37, jak dokladují dochované gruntovní knihy. Roku 1591 získal mlýn od obce novohradské za úplatu Petr Vok z Rožmberka (SOA Třeboň, Vs N. Hrady, Kniha výkupů mlýnů). Tím se stal mlýnem panským. Byl zrušen a připojen “melivem“ k Nedrtálskému mlýnu. Za třicetileté války byla budova usedlosti zrustikalizována. V soupisu mlýnů na novohradském panství z roku 1750 není ve Štiptoni uváděn již žádný mlýn.
Pokud jde o budovu ve Štiptoň č.p. 57, je to budova nová, z 19. století. Dle knihy listin novohradského panství byl dům postaven roku 1860 na pozemcích koupených od čp. 15 a získal číslo popisné 67.
Novohradské matriky zde uvádějí roku 1862 (ještě bez čísla popisného) mlynářského mistra Josefa Trkovského, jenž pocházel ze Zlákovic čp. 18. Za manželku měl Marii Kulhanovou z Chlupaté Vsi . Roku 1866 je zde uváděn mlynářský mistr Johann Pascher, syn sedláka Filipa Paschera ze Štiptoně čp. 15. Za manželku měl Annu Ebhartovou ze Svéboh čp. 9. Později zde provozovala mlynářské řemeslo naše rodina, a to až do vyhnání roku 1945. Mám její foto, stojící naposledy před jejich mlýnem. V mlýně byl v té době i hostinec a trafika.
Zajímavé však je, že v soupise duší novohradské farní kolatury z roku 1850 je číslo popisné 57 již uváděno, ale jako domek a jeho majitelem byl Mydl (to je Vojtěch) Krauskopf, domkář, nikoliv tedy ještě mlynář.
Alois Sassmann
(přieditováno by PK via email)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

r. 1562 zemřel Pavel Mlynář ze Stiptoně, vdova Klára
r. 1564: Fenzl miler = Vincenc Šeibner, mlynář, přiženil se k vdově Kláře (zemřel 1607)
r. 1591 jej získal od obce Petr Vok z Rožmberka
r. 1607 ke vdově Voršile se přiženil Zikl, mlynář (+1630)
r. 1616 Zikl zemřel, ujal Hansl Šeybner, syn Fentzle (Vincence)
r.1619 mlynář zabit, mlýn od vojáků zplundrován, hospodařila vdova Voršila Šebnerová.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

r. 1630 dědí mlýn pan Adam Scheibner (Adam Mlynář), u mlýna rybník na 1 kopu násady a 15 str. polí
r. 1653 berní rula uvádí mlynáře Adama Schreinera (chybně příjmení)
r. 1692 ujal dům syn Thomas Scheibner - starý mlýn zanikl, revizitace berní ruly 1676 jej už neuvádí (AS)

Nový mlýn založen po roce 1826 - je dokreslen na Císařském otisku (na ind. sk. chybí). (RŠ)

1827 Havel Höker zv. Scheibner

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

r. 1862 se zde připomíná Josef Trkovský, mlynářský mistr ve Štiptoni, syn + Jana Trkovského ze Zlakowitz (?) č. 18
pak zde rod Sassmannů.
r. 1866 Johan Pascher, mlynářský mistr, syn Filipa, sedláka ve Štiptoni č. 15
manželka: Anna Ebhartová ze Svébod č. 9

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Před válkou byla ve mlýně provozována i hospoda s kuželnou a tanečním sálem. Sál byl v 1. patře. Na štítu budovy občas po dešti prosvítá nápis "Gasthaus und Mühle Karl Sassmann". /edit B. Kuželka - bývalá majtelka mne ujistila, že v dobách kdy nápis nebyl zabílen a byl jasně viditelný zde bylo "Karl" psáno bez "e" /

Jako poslední mlynář v č. 57 se uvádí Karel Sassmann (A. Sassmann, Kořeny 2, s. 113 jeho foto, pouze odkaz - foto samotného mlýna jsem si dovolil přejmout pro srovnání dnešního stavu jako ilustrační znehodnocené a s řádnou citací)
/edit PK/

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

r. 1945: Karel Sassmann, mlýn a hostinec

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Do konce roku 1972, kdy jej koupili Miloš Šimon (nar. 16.5.1913 Trh. Sviny - 5.4.1995 Č.B.) a Zdeňka Šimonová roz. Košťálová (nar. 11.2.1925 Lužná - 26.6.1988 Č.B.) byl mlýn ve vlastnictví MNV Nové Hrady.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V r. 1988 resp. 1995 mlýn zdědila dcera Zdeňka Kuželková roz. Šimonová (nar. 22.6.1956 Větřní - 9.1.2021 Prachatice). Nemovitost v r. 2021 zdědil a 7/2021 prodal mladší syn Zdeněk Kuželka (nar. 5/1983 Č.K.), bydliště Strakonice.

Objekt byl využíván v sezoně pro přechodné bydlení i jako rekreační chalupa.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Sassmann
  • Trkovský
  • Pascher
  • Scheibner
  • Šejbner
  • Zikl

Historie mlýna také obsahuje:

-1562 Pavel Mlynář
1564-1607 Vincenc Šeibner
1591 Petr Vok z Rožmberka
1607-1616 Zikl
1616 Hansl Šeybner
1619 Voršila Šebnerová
1630 Adam Scheibner
1653 Adam Schreiner
1692 Thomas Scheibner
1827 Havel Höker zv. Scheibner

1862 Josef Trkovský
Sassmann.
1866 Johan Pascher

1945 Karel Sassmann

-1972 MNV Nové Hrady

1972-1988  Zdeňka Šimonová roz. Košťálová

1972-1995 Miloš Šimon

1988, 1995-2021 Zdeňka Kuželková roz. Šimonová

2021 Zdeněk Kuželka

9/2021 Jana Horáková + Ing. Ondřej Horák (Praha 7)


Zobrazit více

K mlýnům se často váží pověsti o hastrmanech, čertech a jiných podobných stvořeních. Někdy stojí "bohužel" tyto legendy na reálných základech.

Blog - článek Duchové ve mlýně

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    03 2017
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Mlýnice po 2. sv. válce částečně o cca 8m ubouraná. Před rekonstrukcí / přestavbou mlýna v 19. stol. šlo o přízemní kamennou budovu (obvodové zdi jsou asi metr silné spojované jílem či hlinitou maltou) pravděpodobně bez patra (ledaže by bylo dřevěné, protože to současné je novodobé čistě cihlové), končící před lednicí, jejíž zbytky jsou doposud patrné. Přední strana /průčelí domu půdorysně odpovídala stávajícímu stavu, ale budova zkrátka byla kratší (viz. nákres na snímku/fotografii). Dovnitř současné později přistavěné mlýnice, tam kde je na fotografii vyznačeno, že objekt kdysi končil, směřují z té staré původní budovy zazděná okna (jedno takové okno se nachází schováno pod dřevěným schodištěm vedoucím z předsíně v obytné části domu na půdu, druhé se nachází na stěně v mlýnici za stávající technickou místností / toaletou). Rovněž podlaha této části domu je položena o cca 30-35 cm výše než zbytek stavby. Mlýn byl postupně jak se rozšiřovala činnost a ekonomicky se vzmáhal průběžně dostavován.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • klenba
      • krov
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • hostinský provoz
        • jiné
        kovárna
        • náhon
        • odtokový kanál
        • lednice
        Žádná položka není vyplněna
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
          AutorAlois Sassmann
          NázevKořeny 2
          Rok vydání2008
          Místo vydáníČeské Budějovice
          Další upřesněnís. 107-114
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorAlois Sassmann
          NázevKořeny 2
          Rok vydání2008
          Místo vydáníČeské Budějovice
          Další upřesněnís. 107-114
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          Autorneznámý
          NázevČlánek z anonymního privátního blogu
          Rok vydání2019
          Další upřesněníPověsti, legendy
          Odkazhttps://bohumiluvblog.blogspot.com/2019/01/duchove-ve-mlyne.html
          Datum citace internetového zdroje15.8.2021
          AutorMgr. Ivana Cikánková - GEPARD REALITY
          NázevVideo z inzerce RK
          Rok vydání6_2021
          Další upřesněníodkaz ke stažení z Google disku
          Odkazhttps://drive.google.com/file/d/1bOWxwL-OzmtOJ-DprTEoGNczAhunrq6X/view?usp=sharing
          Datum citace internetového zdroje13.9.2021

          Žádná položka není vyplněna

          TECHNICKÁ POZNÁMKA BUDOUCÍM MAJITELUM: na snímku z r. 2010 jsou vidět maximální možné záplavy při extrémních úhrnech srážek. Do domu ani na dvůr či zahradu za stodolou voda nikdy nevnikne, ale pozemky vpravo (stojí-li člověk čelem k domu) pod vodou budou. Příčina je tato. Nový most na zregulované Stropnici tvořený třemi železobetonovými prefabrikáty se čtvercovou dutinou nemá dostatečnou propustnost. Takovéto díly by tam musely být min. 4, aby větší voda stačila odtékat. Bohužel nejsou. Most tedy během povodní, při dlouho trvajících přívalových deštích, neobvykle silných oblevách apod. (četnost zhruba 1x za 10 let) zafunguje jako částečná hráz či zátka, řeka se vylije z břehů a zaplaví okolní louky i pozemky v blízkosti mlýna. To by samo o sobě nevadilo, pokud by byl býval zůstal zachován původní most přes staré přirozené říční koryto nacházející se na konci odtokového kanálu mlýna. Na začátku a konci "starého" mostu rostou po každé straně cesty lípy. Pod povrchem vozovky (asfaltem) jsou panely uložené na podélně s vozovkou orientovaných ocelových traverzách, které jsou upevněny na betonových základech (u těch lip). Toto byl původní most schopný unést dokonce i kombajny a jinou těžkou techniku. Po zrušení řeky bylo koryto zasypáno a úbočí mostu vysypána štěrkem. Přepadová roura z náhonu resp. odtokového kanálu jdoucí skrze zásyp na druhou stranu mostu má jednak nedostatečný průměr i je příliš vysoko nad hladinou. Celý problém s potenciálními záplavami by se celkem snadno vyřešil proražením díry pod tímto dnes již neexistujícím mostem a položením roury (nebo více rour) s výrazně větším průměrem. Toto řešení by nebylo technicky náročné (při troše snahy by se vozovka nemusela rozkopat) ani nákladné.
          edit Bohumil Kuželka (bohumil.kuzelka@gmail.com)


          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Ostatní

          Vytvořeno

          17.3.2017 10:00 uživatelem bohumil_k (Bohumil Kuželka)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 17.3.2017 20:42
          doxa (Jan Škoda) 6.8.2021 23:30
          pkhistory (Petr Kozel) 29.8.2018 18:25