Historie
Obecná historie:
Mlýn je poprvé zobrazen na II. vojenském mapování jako Schmalz Mühle, stejný název si ponechal po celou dobu existence. Po celou dobu dle dochovaných podkladů v držení rodu Kolbecků. Zanikl po roce 1945, byl důkladně zbourán bez sebemenších stop. U mlýna bývala i pila. Byl jedním z několika mlýnů v okolí.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn zobrazen na II. vojenském mapování 1836-1852.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Dle sčítání obyvatel z let 1869, 1880 i 1890 mlynářem Karl Kolbeck *1840 s rodinou. Na indikační skice stabilního katastru, zde z roku 1870, uveden mlynář Karl Kohlbek, Schmalz Mühle, dvě nespalné budovy, 1 kolo, mlýn a pila. Ve sčítání roku 1900 i 1910 mlynářem syn Karl Kolbeck *1868 s rodinou.
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
Mlynářem stále Karl Kolbeck *1868.
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První republika (1919–1938)
V roce 1921 stále Karl Kolbeck *1868 s rodinou, mlýn a pila. V seznamu vodních děl republiky Československé k roku 1930 uveden na Teplé Bystřici čp. 25 Alois Kolbeck, mlýn, 2 kola na svrchní vodu.
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Původní německé obyvatelstvo bylo součástí odsunu v roce 1945, kdy pravděpodobně zaniká i mlynářská živnost a mlýn chátrá.
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Na leteckém snímkováníz roku 1959 již po mlýnu není ani památky.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Kolbeck
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Karl Kolbeck *1840
Karl Kolbeck *1868
Alois Kolbeck
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
