Mlýn tady, mlýn tam, a když jeden nemele, bude mlít druhý.
(francouzské přísloví)

Panský, Zámecký mlýn, Stolbergova elektrárna

Panský, Zámecký mlýn, Stolbergova elektrárna
334
32
Nádražní
Paskov
73921
Frýdek-Místek
Paskov
49° 43' 55.4'', 18° 17' 43.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
(r. 1581)

Z hlediska obyvatel Paskova bylo významným činem Ctibora Syrakovského, že daroval městečku Paskov právo vybírat mostní mýto. Jinak z dobových dokladů vyplývá, že v Paskově v té době fungoval např. pivovar a mlýn.
350 m východně od kostela sv. Vavřince v Paskově
Ostravice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1460 - Barbora z Jemelné  -  tvrz Paskov s dvorem, mlýnem a vsí

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Z hlediska obyvatel Paskova bylo významným činem Ctibora Syrakovského (1580-1600), že daroval městečku Paskov právo vybírat mostní mýto. Jinak z dobových dokladů vyplývá, že v Paskově v té době fungoval např. pivovar a mlýn.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Byl dáván vrchností do nájmu, jak o tom svědčí obsáhlá cedule s Matějem Paskovským, mlynářem ve mlýně paskovském od sv. Václava roku 1632 do sv. Václava roku 1633, kde se vypisují dopodrobna jeho povinnosti.

Jiný mlynář Jan Svoboda se připomíná v atestu městečka Paskova stvrzující: „že tak téhož roku 1671 dne 18. July přijdouce z dopuštění Pána Boha všemohúcího veliká povodeň všecken mlýnský stav do gruntu zruinovala a žádné vody mlýnskou strouhu na mlýn, dokavaď jiný stav udělaný nebyl, jíti nemohlo. V prvém tý… (?), až povodeň poodešla a mlýny se „vysnažily“ žádný kolem mlíti nemohl a výhodnů toliko jedním kolem mlel“, jak se v atestaci podotýká. Rovněž tak na začátku roku 1672 „nebudúc žádné vody pro velké mrazy“ …žádným kolem mlynář mlíti prý nemohl.

dřevěný od roku 1680 zděná budova

Paskovská kronika uvádí: Užitek z mlýnu paskovského a hrabovského byl význačný. Paskovský mlýn byl vystavěn z kamene za panským dvorem na řece Ostravici a měl tři složení, čtvrté složení bylo na prosnou kaši. Roční činže platil mlynář 150 zl. Mimo to byl mlynář povinen, aby z vlastních prostředků zakoupil dva vepře, nejméně tříleté a krmil je čtvrt roku na špek pro potřebu vrchnosti. Jeden vepř oceňuje se v urbáři na 12 zl., dohromady tedy 24 zl.

Roku 1688 se připomíná na paskovském mlýně mlynář Jan Matyáš.

1698 byl pokutován jistý poddaný sedlák za to, že vezl 6 měřic rži do jiného než panského mlýna na semletí. Všechna rež byla za trest zabavena, polovina

připadla panské sýpce pro vrchnost a druhá polovina připadla místnímu panskému mlynáři (ten patrně na toto i upozornil).

30. listopadu 1760 prodala vrchnost mlýn a pilu s příslušenstvím za 1200 zl. rýnských Bernardu Slamečkovi. S příslušenstvím tj. kouskem ovocné zahrady a rolí zvanou „na Volovině“ a s rolí za panským bělidlem. Kupec zaplatil kupní cenu hotově téhož dne a to „v dobré minci“ a obdržel od vrchnosti privilegium, že není povinen, než platiti ročně 200 zl. činže a při prodeji mlýna odvésti 10% laudemia podle urbáře. Postavení mlynářovo bylo potud výhodné, že byl vyňat ze všech dominikálních povinností a nesl jen veřejná břemena, zemi uložená. Vrchnost měla pávo vkročiti v trh (předkupní právo), kdyby mlynář chtěl mlýn prodati, nabídla-li aspoň tolik, jako jiný kupec. K opravě mlýna a jeho udržování obdržel paskovský mlynář každoročně z panských lesů 2 červené buky, 2 bílé buky, 1 lípu, 1 jedli, a 3 kusy krokevního dříví, každý kus za 30 kr. Potřebné mlýnské kameny dováželi mu fojt a svobodný sedlák. Na opravu stavu měl obdržet každoročně něco palachu (rákosu). Po shlédnutí vrchním úředníkem přiveze se tento rákos poddanými na účet roboty. Dále se uvádí, že na zelí obdržel mlynář dva záhony vedle ostatních deputatistů. S panským dobytkem mohl mlynář nechati pásti ročně 4 krávy a 20 kusů vepřového dobytka, ale vlastním pastýřem. Pro dobytek pak obdržel od vrchnosti ročně fůru sena a fůru otavy, které mu rovněž přivezli poddaní. Pro vrchnost, úředníky a čeleď ve dvoře a ostatní panské zaměstnance měl mlynář mlíti deputát bez úplaty, v poctivé míře, dále šrotovati a kaši dělati. Rovněž měl bezplatně vyráběti slad a šrot pro pálenici, leč o polovici šrotování měl se domluviti s velkohrabovským mlynářem. Na mletí pro deputatisty ze starého a nového krmelínského dvora obdržel mlynář jako odměnu 1 měřici chlebového obilí od panského obročního úřadu. Z panského mlýna platil mlynář činže bez mouky a obilí a krup ročně 252 zl. Velkohrabovský mlynář platil roční činže 250 zl. a odváděl 2 vepře.

Rektifikační komise přihlédla k výdajům s udržováním obou mlýnů a uznala příjem z mlýnů částkou 275 zl. Paskovští, krmelínští, novobělští a oprechtičtí
poddaní byli povinni mlíti u paskovského mlynáře, který však nesměl přijímati mletí od poddaných, pokud byli přikázáni velkohrabovskému mlynáři. Vrchnost
byla povinna k vyházení a vyčistění mlýnského náhonu dodati potřebnou asistenci ve formě roboty a také jez v nejlepším stavu udržovati. Na podkladě toho kontraktu stal se mlynář zakoupeným usedlíkem a byl proto zapsán do gruntovních register. Mlýn obdržel konskripční čísla 13 a 14.

Po zrušení robotní povinnosti v roce 1848 zůstalo při paskovském velkostatku: zámek, dvůr, hospodářské budovy, panská a kontribuční sýpka, mlýn s pilou č. 32, pivovar, palírna, panský hostinec č. 65, myslivna č. 147, panské domky, panské pozemky jako louky, rybníky a lesy.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlýn později neprosperoval, podobně jako sousední pivovar a byl zrušen koncem 19. století.

1904 nechal zrušit velkostatkář hrabě Vintíř Stolberg svůj mlýn v č. 32 a zřídil v této budově elektrárnu. K pohonu použito silné vodní síly, která před tím táhla mlýnské zařízení a pilu při mlýně stojící. V roce 1906 uzavřela obec Paskov smlouvu s hrabětem Vintířem Stolbergem ohledně dodávky elektrického proudu pro osvětlení náměstí a ulic v obci.

Elektrárna měla turbinový pohon a v případě nedostatku vody Dieslův motor.

 

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

13. března 1924 usneslo se obecní zastupitelstvo podat přihlášku na vyvlastnění Stolbergovy elektrárny. O deset dní později toto usnesení zopakovalo.
Dne 8. října 1925 nastal ve Stolbergově elektrárně č. 32 v 6 hodin večer výbuch naftového motoru. Zemřeli Karel Řehák, řezník z čísla 40, který se přišel do elektrárny dotázat, proč nejde proud, dále tamní pomocník Karel Řeha z č. 44 a učeň Bohumil Soška z č. 24. Těžce byli zraněni a popáleni montéři elektrárny pod vedením p. Krišky. Ti byli převezeni do nemocnice ve Vítkovicích. Osvětlení bylo obnoveno až 21. října.

Na elektrárnu bylo ve 30. letech připojeno i paskovské nádraží a hotel Balkán (kronika Řepišť).
Vodní síly bylo pak využito k pohonu elektrárny až do roku 1935. Poté byla činnost této elektrárny úředně omezena jen pro potřebu velkostatku.  

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Po druhé světové válce byla elektrárna úplně zrušena.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Krzischek
  • Paskovský
  • Svoboda
  • Matyáš
  • Slamečka

Historie mlýna také obsahuje:

1632 – Matěj Paskovský
1671 – Jan Svoboda
1688 – Jan Matyáš
1760 – Bernard Slamečka

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    12 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
        zděná
        přízemní
        Mlýn se zachoval dodnes avšak je napojen na náhon jdoucí přes park nikoliv již z Ostravice, ale z Olešné.
        Jedná se o patrový zděný objekt s valbovou střechou stojící přímo u cesty jdoucí podél severní strany zámeckého parku. Mlýn je rozdělen katastrálně na dva objekty:jeden na parcele č. 464/1 s čp. 32 paní Pavly Hrčkové a druhý na parcele č. 464/2 s čp. 334 pana Romana Jaroše. Na straně k náhonu je zabetonovaná mlýnice ukrývající dodnes bývalou vodní turbínu. Protější objekt přes náhon s původním pč. 43 má dnes pč. 690 s čp. 31 a patří Fakultní nemocnici v Ostravě. Je zajímavý svou vytaženou podkorunní římsou.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            • výroba elektrické energie
            1904 nechal zrušit velkostatkář hrabě Vintíř Stolberg svůj mlýn v č. 32 a zřídil v této budově elektrárnu. K pohonu použito silné vodní síly, která před tím táhla mlýnské zařízení a pilu při mlýně stojící. Na tuto elektrárnu bylo ve 30. letech připojeno i paskovské nádraží a hotel Balkán (kronika Řepišť). V roce 1906 uzavřela obec Paskov smlouvu s hrabětem Vintířem Stolbergem ohledně dodávky elektrického proudu pro osvětlení náměstí a ulic v obci. Dne 13. března 1924 usneslo se obecní zastupitelstvo podat přihlášku na vyvlastnění Stolbergovy elektrárny. O deset dní později toto usnesení zopakovalo.
            Vodní síly bylo pak využito k pohonu elektrárny až do roku 1935. Poté byla činnost této elektrárny úředně omezena jen pro potřebu velkostatku. Po druhé světové válce byla elektrárna úplně zrušena. Elektrárna měla turbinový pohon a v případě nedostatku vody Dieslův motor.
            • náhon
            Mlýn byl zásobován vodou z Ostravice, která původně měla naplňovat příkop okolo bývalé vodní tvrze, která kdysi stávala v místě nynějšího zámku.
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Popis1930 (elektrárna): 1 turbína Francis, hltnost 1,2 m3/s, spád 3,1 m, výkon 37 HP (27,38 kW)
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Popis1930 (elektrárna): 1 turbína Francis, hltnost 1,2 m3/s, spád 3,1 m, výkon 37 HP (27,38 kW)
            Typnaftový motor
            StavZaniklý
            Popis8. října 1925 nastal ve Stolbergově elektrárně č. 32 v 6 hodin večer výbuch naftového motoru. Zemřeli Karel Řehák, řezník z čísla 40, který se přišel do elektrárny dotázat, proč nejde proud, dále tamní pomocník Karel Řeha z č. 44 a učeň Bohumil Soška z č. 24. Těžce byli zraněni a popáleni montéři elektrárny pod vedením p. Krišky. Ti byli převezeni do nemocnice ve Vítkovicích. Osvětlení bylo obnoveno až 21. října.
            Typnaftový motor
            StavZaniklý
            Popis8. října 1925 nastal ve Stolbergově elektrárně č. 32 v 6 hodin večer výbuch naftového motoru. Zemřeli Karel Řehák, řezník z čísla 40, který se přišel do elektrárny dotázat, proč nejde proud, dále tamní pomocník Karel Řeha z č. 44 a učeň Bohumil Soška z č. 24. Těžce byli zraněni a popáleni montéři elektrárny pod vedením p. Krišky. Ti byli převezeni do nemocnice ve Vítkovicích. Osvětlení bylo obnoveno až 21. října.
            Historické technologické prvky
            Autorneznámy
            NázevHistorie
            Odkazhttp://www.mesto-paskov.cz/mesto/o-meste/historie/
            Autorneznámy
            NázevHistorie
            Odkazhttp://www.mesto-paskov.cz/mesto/o-meste/historie/
            AutorLechner
            NázevDie altesten Belehnungsbucher I.
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesněnístr.56
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 16
            AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
            NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
            Rok vydání2013
            Další upřesněnírkp., s. 502-505

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            26.12.2018 21:07 uživatelem charlie1101

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 20.9.2024 19:19
            doxa (Jan Škoda) 17.12.2020 15:41