Kühnhackelmühle

Mlýn se objevuje v plánském urbáři z roku 1641. Mlýn tehdy patřil pod Michalovy Hory. Hospodařil zde rod Nahrhaftů. V roce 1659 se ženil zdejší mlynář Matthes Nahrhaft.

V roce 1696 zde mlynařil Thomas Nahrhaft, v tomto roce se oženil s Dorotheou Röllerovou, dcerou mlynáře ze mlýna v Plané.

V roce 1800 je zde uváděn Franz Andreas Nahrhaft, za manželku měl Francisku Merzovou (Mirzovou) z Michalových Hor. Mlýn tehdy patřil pod Michalovy Hory.

Následoval Franzův syn Josef Nahrhaft s manželkou Annou Königovou, která byla dcera mlynáře z Michalových Hor čp. 122.

Dalším v řadě mlynářů z tohoto rodu byl Josefův syn Andreas Nahrhaft narozený v roce 1842, který zde hospodařil s manželkou Zuzanou Meierovou (narozená roku 1845), která pocházela ze mlýna v Borečku u Vysočan nedaleko Boru. Z jejich početných dětí se mlynářskému řemeslu nevěnovalo žádné. Mlýn proto přešel sňatkem jeho dcery Anny na mlynáře Franze Böhma, který byl synem mlynáře Johanna Böhma ze Žebráků. Po jeho smrti v roce 1907 ve věku pouhých 44 let se Anna podruhé vdala za Franze Schneidera.

V roce 1921 v souvislosti s vyřizováním vodoprávních záležitostí zde byl jako mlynář uváděn Johann Birl.

V roce 1930 zde byl Lugwig Ansprung.

Posledním majitelem mlýna před odsunem německého obyvatelstva byl Johann Klier, v roce 1935 byl vyzván, aby doplnil údaje o mlýně do vodních knih.

Po roce 1945 byla rodina mlynáře Kliera vysídlena do Německa. Dne 13. 11. 1946 přišel ke mlýnu úředník osídlovacího úřadu, aby provedl odhad mlýna a jeho vybavení. Mlýn byl tehdy opuštěný, dveře vylámané a okna rozbitá. Budovu tehdy odhal na 10 000 korun a mlýnské zařízení na 13 880 korun. V roce 1948 bylo zařízení mlýna odvezeno do sběrných surovin, kde za ně bylo vyplaceno 9 952,50 korun.

Na leteckém snímku z roku 1957 jsou viditelné již jen obrysové zdi mlýna.

Od roku 2015 je místo využíváno jako tábořiště trampské osady.