Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn je uváděn při prodeji třebelského panství v roce 1382.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Soupis poddaných podle víry z roku 1651 zmiňuje na Zámeckém mlýně mlynáře Stephana Protschka, starého 30 let, a jeho manželku Magdalenu, starou 20 roků.
Berní rula z roku 1654 uvádí na panském mlýně o 3 kolech, který lze ztotožnit ze Zámeckým mlýnem, mlynáře Jiřího Vendeláka.
Ve fasi tereziánského katastru z 1. třetiny 18. století je uveden Zámecký mlýn se 3 koly a pilou na nestálé vodě. Mlýn patřil vrchnosti, mlynář zde byl v nájmu.
Dle sčítání obyvatel z roku 1869 hospodařil na Zámeckém mlýně mlynář Karel Gerstner (narozen roku 1823) s manželkou Annou (narozena 1845). Na mlýně pracoval jako mlynář také jeho bratr Anton. V roce 1880 jsou zde uváděni opět oba bratři Gerstnerové.
První světová válka (1914–1918)
1928 od Josefa Gänga koupil Josef Lauterbach
Posledním nájemce a provozovatelem mlýna, který tehdy patřil třebelskému velkostatku, byl Anton Lauterbach. Ten se v roce 1929 rozhodl mlýn zmodernizovat a přestavět na umělecký podle plánů vyhotovených Josefem Sieberem z Benešovic. Budova mlýna měla 2 podlaží a další 2 umístěná na půdě. Dle plánů se jednalo o umělecký mlýn s 1 mlecí stolicí.
Anton Lauterbach je zde uváděn také v seznamu vodních děl v roce 1930. Na mlýně žil také jeho bratr Josef.
1936 Josef Lauterbach
Po roce 1945 byly rodiny Antona a Josefa Lauterbachových odsunuty do Německa. Mlýn byl přidělen Jaroslavu Jonovi.
Do roku 1953 se na mlýně šrotovalo pro dobytek ustájený v třebelském dvoře. Jaroslav Jon v roce 1954 zemřel. Rok po jeho smrti nebylo jasné, kdo je vlastníkem mlýna a zda zařízení mlýna bylo v majetku zemřelého Jona. Pozemky patřící ke mlýnu si rozebraly státní statky a začala pozvolná likvidace opuštěného mlýna. Na leteckému snímku z roku 1956 byly budovy ještě v dobrém stavu.
V roce 1974 byly budovy již ve stavu zřícenin. Tehdy je získali noví majitelé za účelem výstavby rekreačních objektů. Rekonstrukce zřícené budovy mlýna byla povolena v roce 1980. Do prostoru mlýnice byl vložen bazén, na místě obytné části byla postavena rekreační chata. V sousedství byl postaven ještě jeden rekreační objekt.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Na místě bývalého mlýnské usedlosti stojí dva rekreační objekty s čísly evidenčními 137 a 138. Na pozemku se dochovaly 3 mlecí kameny, zbytky vodního díly pod mlýnicí, v terénu jsou patrné stopy po náhonu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Protschek
- Vendelák
- Gerstner
- Lauterbach
- Jon
- Gäng
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Stephan Protschek
1654 Jiří Vendelák
1869 Karel Gerstner
-1928 Josef Gäng
1928-1936 Josef Lauterbach
? - 1945 Anton Lauterbach
1946 - 1954 Jaroslav Jon
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: