Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn byl založen v roce 1862. Stavbu mlýna si u stavitele Antona Würla z Halže objednal sedlák z Chodského Újezda čp. 56 Adam Scharnagl. Mlýn obsahoval jedno mlýnské složení a krupník. Vznikl zcela nově, proto musel být vybudován i nový náhon a později ještě rybník, který měl hráz hned nad mlýnem. Severně od mlýna byly postaveny hospodářské budovy. V roce 1876 byl u mlýna zasazen vodní cejch. Krátce po dokončení přešel mlýn na Michla Schoffera a následně kolem roku 1878 na rodinu Josefa Weidla.
Dle sčítání obyvatel z roku 1910 byl majitelem Josef Weidl, narozený roku 1851 ve Štokově. Žil zde s manželkou Katharinou a dětmi. Nejstarší syn Johann (narozen 1879) byl na otcově mlýně mlynářským pomocníkem. Dále zde byly mladší děti Josef, Maria, Anna a Rozálie. V hospodářství byl chován 1 kůň, 7 kusů hovězího dobytka, 8 prasat a 62 kusů drůbeže.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 mlýn vyhořel. Tehdy byl mlynářem Johann Weidl, syn předešlého. Rozhodl se mlýn obnovit a při té příležitosti ho zmodernizoval. Nahradil vodní kolo novou Francisovou turbínou a zmodernizoval zařízení. V roce 1930 byl u mlýna zasazen vodní cejch s iniciálami J. W.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Weidlovi zůstali na mlýně do roku 1945, kdy byli po válce odsunuti do Německa. V roce 1946 přišel na mlýn osídlenec Václav Komrska z jihočeských Drahonic, ve stejném roce přišel na mlýn úředník Fondu národní obnovy Jaroslav Gušlvauer, aby sepsal zařízení mlýna. Odhad činil 131 148,50 korun. Zařízení mlýna bylo postupně likvidováno. Menší část byla rozprodána, např. mlecí stolici si odvezl Josef Jonáš na Trnový mlýn. Zbytek byl odvezen do šrotu.
Likvidace zařízení mlýna byla dokončena v roce 1950. Objekt byl využíván jako zemědělská usedlost, hospodařili zde Václav a Anna Komrskovi. Již v roce 1949 byli obviněni, že vlastní ještě další usedlost ve vnitrozemí, což odporovalo přidělovacímu dekretu. Jednalo se však o záměnu s Komrskovými rodiči. Není přesně známo, jak dlouho Komrskovi ve mlýně zůstali. V roce 1957 si koupili domek ve Chodském Újezdě (dříve Svatý Kříž), kam se asi brzy poté odstěhovali. Mlýn opět zůstal bez majitele.
Na leteckém snímku z roku 1958 jsou budovy mlýna ještě v dobré stavu a se střechami. Někdy v následujících letech byl zdemolován.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1862 Adam Scharnagl
Michl Schoffer
1878 Josef Weidl
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: