Telecí mlýn; Kalbmühle

Nejstarší zmínka o mlýnku je z roku 1663.

Dle tereziánského katastru zde v roce 1757 hospodařil Johann Ott, Kalbmühler.

V roce 1849 přešel mlýn z emfyteutického nájmu do vlastnictví mlynáře.

V roce 1853 získal mlýn Anton März, převzal ho od svého otce.

Dle zápisu ve vodní knize z roku 1876 měl mlýn 2 vodní kola, která poháněla jedno mlýnské složení a pilu. Mlýn tehdy již čp. 55. Majitelem byl Anton März s manželkou Annou Marií. Součástí mlýna byly 2 rybníky, které sloužily jako akumulační nádrže.

Asi v roce 1895 přešel mlýn na rod Glasauerů.

Dle sčítání obyvatel v roce 1910 zde hospodařil Michael Glasauer, narozený v roce 1870 v Chodském Újezdě. Společně s ním zde žila jeho manželka Katharina a dcery Marie a Anna. V hospodářství mlýna byl evidován 1 kůň, 5 kusů hovězího dobytka, 3 prasata 44 kusů drůbeže.

V roce 1930 zde byl stále Michael Glasauer, objekt byl evidován jako mlýn a pila.

Posledním majitelem před odsunem německého obyvatelstva byl Alois Glasauer. Opuštěný mlýn nebyl osídlen.

V roce 1949 byl mlýn popsán jako zpustlý, neosídlený a určený k demolici. Nakonec byl mlýn přidělen nově vzniklému JZD Neblažov, které jej zbořilo a materiál použilo na stavbu prádelny. Na leteckém snímku  z roku 1958 jsou vidět již jen trosky holých zdí.