Vítův mlýn; Veitsmühle, Veitzer Mühle

Za svoje založení vděčí mlýn majitelům nedalekého hradu Švamberka. Nejstarší zmínka o mlýnu je z roku 1342. Tehdy chtěl Bohuslav II. ze Švamberka zapsat nějaké majetky řádu augustiánů, který zde měl vystavět kláštěr. Záměr se sice nerealizoval, ale v listině sepsané k tomuto účelu je uveden mlýn pod Domaslaví.

Dle soupisu poddaných podle víry zde roku 1651 hospodařil mlynář Veit Garttner, stár 45 roků, s manželkou Annou a dětmi Elisabethou, Catharinou, Stephanem, Marget a Barbel.

V tereziánském katastru je mlýn k roku 1614 uveden pod názvem Weitzenmühle, měl 2 složení a 1 stoupu.

V roce 1804 je na vrchnostenském mlýně Weitsmühle zmiňován nájemce Josef Schneider. Mlýn měl 2 složení a 1 pilu. Mlynář platil vrchnosti nájem 7 zlatých ze mlýna a 1 zlatý z pily. Navíc měl povinnost vrchnosti pořezat bezplatně 10 kmenů na prkna.

V roce 1839 je ve stabilním katastru uváděn Johann Schneider, mlýn měl tehdy čp. 6.

V roce 1874 byl mlýn zapsán do vodních knih. Provozovatelem byl mlynář Josef Schneider. Mlýn tehdy poháněla 3 vodní kola, nad mlýnem stála dřevěná pila.

V roce 1910 byl mlýn v majetku bezdružické vrchnosti, v nájmu zde byl mlynář Adalbert Schneider, nerozený v roce 1870. Na mlýně s ním žila manželka Anna a děti Adalbert, Josef, Franziska, Robert, Marie a Gustav. Adalbert Schneider zde byl evidován jako mlynář, pilař a zemědělec. Někdy v této době však mlynář živnost zrušil a ze mlýna následně odešel. Vrchnost zde pak usadila hajného.

V roce 1921 byl objekt využíván jako hájovna, bydlel zde hajný Süss s rodinou, který sem přišel již v roce 1910. Po něm zde vykonával službu vrchnostenský hajný Franz Friedl.

Po roce 1945 byl objekt osídlen jako zemědělská usedlost.