Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Nejstarší nalezený zápis o mlýnu je v zemských deskách z roku 1577.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V tereziánském katastru z roku 1714 je mlýn uváděn jako Schlanzenmühl se 2 vodními koly a pilou.
V soupise mlýnských činží panství Bezdružice z roku 1804 je jako zdejší mlynář zmiňován Josef Hlawatsch. Hospodařil na emfyteutických pozemcích, mlýn měl 2 moučná složení a pilu. Mlynář platil vrchnosti ročně 20 zlatých ze mlýna a 4 zlaté z pily.
V roce 1839 je ve stabilním katastru uváděn Anton Röhling. Ten nechal v roce 1846 zasadit u mlýna pamětní kříž, z něhož se do dnešní doby dochoval podstavec.
Po Antonovi převzal mlýn jeho syn Adalbert Röhling s manželkou Elisabethou. Když Adalbert v roce 1868 zemřel, vdova Elisabetha se provdala za Karla Winklera, syna mlynáře Johann Winklera z nedalekého Bílého mlýna níže po proudu na Hadovce. Karl Winkler zde byl i v roce 1877, kdy byl mlýn zapsán do vodní knihy. Mlýn měl tehdy 3 vodní kola, jedno vodní kolo pohánělo šindelárnu.
Dle sčítání obyvatel z roku 1910 zde stále byl Karl Winkler, tehdy již dvaasedmdesát roků starý. S ním zde žila jeho dcera Marie a její syn Franz.
V roce 1911 se nástupcem Winklera stal Josef Maier s manželkou Elisabethou. Na mlýně se jim narodily děti Franz (1912), Margaretha (1913) a Ernst (1919).
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Dle sčítání z roku 1921 zde stále hospodařil Josef Maier.
V roce 1930 byl provozovatelem mlýna Felix (Elix) Maier.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Poslední majitelem před odsunem německého obyvatelstva byl Franz Maier, syn Josefa Maiera. V roce 1945 mu byl mlýn zabaven. Na mlýn byl dosazen národní správce Jan Herda z Týna nad Vltavou, který byl vyučený mlynář. Již v lednu 1946 však Herda požádal o přidělení jiného mlýna z důvodu poškození budov i inventáře mlýna a nevyhovujícího stavu celé nemovitosti. Úředník osídlovacího úřadu, který navštívil mlýn v průběhu roku 1946, zde Herdu nenalezl, chyběla rovněž část vybavení. Mlýn měl v té době již mllít, úřadník jej však nalezl opuštěný, otevřený a vyrabovaný. Přesto provedl soupis zbylého zařízení, které ohodnotil na 44 030 korun.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
V roce 1950 bylo použitelné zařízení mlýna rozprodáno. Na leteckém snímku z roku 1952 jsou vidět již jen obvodové zdi.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Hlawatsch
- Röhling
- Winkler
- Maier
Historie mlýna také obsahuje:
1804 Josef Hlawatsch
1839 - ? Anton Röhling
? – 1868 Adalbert Röhling
1868 – 1911 Johann Winkler
1911 Josef Maier
1930 Felix Maier
? - 1945 Franz Maier
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: