Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je zapsán v tachovském urbáři z roku 1607, tehdy byl v majetku Hansse Ritzera.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V roce 1664 získal paulánský klášter založený Janem Filipem Husmannen dle smlouvy s Husmannovou vdovou Halži s panských dvorem, ovčárnou, halžským mlýnem a krčmou.
V roce 1792 měla vdova po halžském mlynáři Josefu Trägerovi odkoupit mlýn zpět.
Ve stabilním katastru z roku 1838 je zde uváděn Franz Träger.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Dle sčítání obyvatel z roku 1869 zde mlynařil Franz Josef Träger (narozen roku 1805) s manželkou Margarethou, která byla o 35 roků mladší (narozena 1840). Spolu měli syna Johanna a dcery Magdalenu a Susanu.
V roce 1872 byl u mlýna osazen vodní cejch.
Dle sčítání z roku 1880 byl mlynář Franz Josef Träger mrtev. Vdova Margaretha se provdala za mlynáře Johanna Himmela (narozen roku 1853), který byl dle roku narození o 13 let mladší. Na mlýně s nimi žili obě děti z prvního manželství a novorozený syn Josef Himmel.
Dle sčítání v roce 1890 zde byl již Johann Träger, který převzal mlýn po zemřelém otci. Jeho manželka se rovněž jmenovala Margaretha, měli syny Karla (narozen 1888) a Josefa (narozen 1890). Na mlýně s nimi žila také Johannova matka Margaretha a 3 další pomocníci. Součástí hospodářství byla 1 kobyla, 5 kusů hovězího dobytka a 5 prasat.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Před rokem 1930 přešel mlýn na Wenzla a Ludmilu Gartnerovi, kteří jej vlastnili až do odsunu v roce 1945. Soupis vodních děl v roce 1930 na mlýně uvádí Wenzla Gartnera mladšího. Objekt je evidován jako mlýn a pila.
V roce 1934 byl zaznamenán spor mezi majitelem mlýna a držitelem velkostatku Halže Franzem Landwehrem, který nečistil rybníky nad mlýnem. Spor nakonec skončil smírem, majitel velkostatku vypustil rybník u mlýna a nechal z něj vyvézt bahno, majitel mlýna zaplatil výlohy týkající se úprav náhonu. Při té příležitosti nechal Wenzl Gartner v roce 1935 u mlýna instalovat nové vodní kolo o průměru 4,45 m a šířce 1 m. Nové vodní kolo pro pilu mělo stejný průměr 4,45 m a šířku 90 cm.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Dle německé literatury mlýn pracoval až do roku 1946, české prameny popisují mlýn v roce 1946 jako opuštěný, pro mlýn se nenašel žádný osídlenec. V roce 1946 byl proveden soupis mlýnského zařízení. V roce 1949 se objekt nacházel pod správou Československých státních statků Halže a byl jimi využíván jako skladiště a ubytovna pro brigádníky.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Mlýn byl zbořen někdy v období 1949 – 1958. Na leteckém snímku z roku 1958 jsou ze mlýna již jen sotva patrné trosky.
Vývoj po roce 1989
Na místě, kde stál mlýn, je dnes louka. Mlýnský rybník byl vysušen a na jeho pozemku je průmyslový areál.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1607 Hanss Ritzer
Josef Träger
1838 Franz Träger
1869 Franz Josef Träger
1880 Margaretha Träger - vdova a mlynář Johann Himmel
1890 Johann Träger
1930 - 1945 Wenzl Gartner
Československé státní statky Halže
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: