mlýn v Halži; Dorfmühle

Mlýn je zapsán v tachovském urbáři z roku 1607, tehdy byl v majetku Hansse Ritzera.

V roce 1664 získal paulánský klášter založený Janem Filipem Husmannen dle smlouvy s Husmannovou vdovou Halži s panských dvorem, ovčárnou, halžským mlýnem a krčmou.

V roce 1792 měla vdova po halžském mlynáři Josefu Trägerovi odkoupit mlýn zpět.

Ve stabilním katastru z roku 1838 je zde uváděn Franz Träger.

Dle sčítání obyvatel z roku 1869 zde mlynařil Franz Josef Träger (narozen roku 1805) s manželkou Margarethou, která byla o 35 roků mladší (narozena 1840). Spolu měli syna Johanna a dcery Magdalenu a Susanu.

V roce 1872 byl u mlýna osazen vodní cejch.

Dle sčítání z roku 1880 byl mlynář Franz Josef Träger mrtev. Vdova Margaretha se provdala za mlynáře Johanna Himmela (narozen roku 1853), který byl dle roku narození o 13 let mladší. Na mlýně s nimi žili obě děti z prvního manželství a novorozený syn Josef Himmel.

Dle sčítání v roce 1890 zde byl již Johann Träger, který převzal mlýn po zemřelém otci. Jeho manželka se rovněž jmenovala Margaretha, měli syny Karla (narozen 1888) a Josefa (narozen 1890). Na mlýně s nimi žila také Johannova matka Margaretha a 3 další pomocníci. Součástí hospodářství byla 1 kobyla, 5 kusů hovězího dobytka a 5 prasat.

Před rokem 1930 přešel mlýn na Wenzla a Ludmilu Gartnerovi, kteří jej vlastnili až do odsunu v roce 1945. Soupis vodních děl v roce 1930 na mlýně uvádí Wenzla Gartnera mladšího. Objekt je evidován jako mlýn a pila.

V roce 1934 byl zaznamenán spor mezi majitelem mlýna a držitelem velkostatku Halže Franzem Landwehrem, který nečistil rybníky nad mlýnem. Spor nakonec skončil smírem, majitel velkostatku vypustil rybník u mlýna a nechal z něj vyvézt bahno, majitel mlýna zaplatil výlohy týkající se úprav náhonu. Při té příležitosti nechal Wenzl Gartner v roce 1935 u mlýna instalovat nové vodní kolo o průměru 4,45 m a šířce 1 m. Nové vodní kolo pro pilu mělo stejný průměr 4,45 m a šířku 90 cm.

Dle německé literatury mlýn pracoval až do roku 1946, české prameny popisují mlýn v roce 1946 jako opuštěný, pro mlýn se nenašel žádný osídlenec. V roce 1946 byl proveden soupis mlýnského zařízení. V roce 1949 se objekt nacházel pod správou Československých státních statků Halže a byl jimi využíván jako skladiště a ubytovna pro brigádníky.

Mlýn byl zbořen někdy v období 1949 – 1958. Na leteckém snímku z roku 1958 jsou ze mlýna již jen sotva patrné trosky.

Na místě, kde stál mlýn, je dnes louka. Mlýnský rybník byl vysušen a na jeho pozemku je průmyslový areál.