Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Výstavbu mlýna můžeme klást přibližně do poloviny 19. století, ve vodní knize je údaj o mlýnu s obytnou částí z roku 1861. Původní vodní provoz zde byla pila s čp. 18. Na mapě stabilního katastru z roku 1838 je zakreslen obdélný objekt pily, teprve později k němu byla připojena budova mlýna označená ve vodní knize čp. 34.
Dle údajů ze sčítání obyvatel mlýn často měnil majitele i nájemce. V roce 1869 zde byl mlynář Josef Seiler s manželkou Annou a dvěma syny. Na výminku zde žila příbuzná Franziska Weis. V roce 1874 uvádí vodní kniha mlynáře Georga Hochmutha., při mlýně byla pila. Dle sčítání obyvatel v roce 1880 je zde zapsán mlynář Andreas Frankenberger se ženou Annou a syny Ludwigem a Michaelem. Dále zde bydleli rodiče mlynářky se svým synem, který byl zapsán jako mlynářský pomocník. Při hospodářství byl 1 vůl, 1 kráva a 2 prasata. Do roku 1890 přišla na mlýn rodina mlynáře Josefa Friedla. Žil zde s manželkou Elisabethou. Společně měli syny Johanna, Josefa a Franze a dcery Katharinu, Marii a Annu. S nimi zde byl a pracovat otec mlynáře Johann Friedl, také mlynář. Chovali zde jednoho koně, 1 krávu a 2 prasata.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
V roce 1926 zde byl Wilhelm Hochmuth, který provedl zásadní přestavbu a rekonstrukci mlýna, při které mlýn získal nové vodní kolo a nové zařízení mlýnice. Povolení k tomu vydala v roce 1926 Okresní politická správa Tachov. V letech 1930 – 1938 je jako majitel mlýna ve vodní knize zapsán Wilhelm Hochmuth. V letech 1934 – 1935 je zaznamenán vodoprávní spor mezi mlynáři Hochmuthem a Himmelem z níže položeného Špirkova mlýna. Šlo v něm o manipulaci se stavidlem u Zámeckého rybníka, který oba mlýny zásoboval vodou. Spor byl vyřešen zápisem, ve kterém byla manipulace se stavidlem přesně určena včetně konkrétních hodin, církevních a státních svátků.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Po válce byl mlynář Hochmuth s rodinou odsunut do Německa. O mlýn stojící na samotě neprojevil po roce 1945 nikdo zájem, zůstal neosídlen.
Na leteckém snímku z roku 1958 jsou patrné již jen jeho zříceniny.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Seiler
- Hochmuth
- Frankenberger
- Freidl
Historie mlýna také obsahuje:
1869 – Josef Seiler
1874 Georg Hochmuth
1880 – Andreas Frankenberger
1890 Josef Friedl
1926 – 1945 Wilhelm Hochmuth
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: