Haubnerův mlýn; Haubnermühle

Výstavbu mlýna můžeme klást přibližně do poloviny 19. století, ve vodní knize je údaj o mlýnu s obytnou částí z roku 1861. Původní vodní provoz zde byla pila s čp. 18. Na mapě stabilního katastru z roku 1838 je zakreslen obdélný objekt pily, teprve později k němu byla připojena budova mlýna označená ve vodní knize čp. 34.

Dle údajů ze sčítání obyvatel mlýn často měnil majitele i nájemce. V roce 1869 zde byl mlynář Josef Seiler s manželkou Annou a dvěma syny. Na výminku zde žila příbuzná Franziska Weis. V roce 1874 uvádí vodní kniha mlynáře Georga Hochmutha., při mlýně byla pila. Dle sčítání obyvatel v roce 1880 je zde zapsán mlynář Andreas Frankenberger se ženou Annou a syny Ludwigem a Michaelem. Dále zde bydleli rodiče mlynářky se svým synem, který byl zapsán jako mlynářský pomocník. Při hospodářství byl 1 vůl, 1 kráva a 2 prasata. Do roku 1890 přišla na mlýn rodina mlynáře Josefa Friedla. Žil zde s manželkou Elisabethou. Společně měli syny Johanna, Josefa a Franze a dcery Katharinu, Marii a Annu. S nimi zde byl a pracovat otec mlynáře Johann Friedl, také mlynář. Chovali zde jednoho koně, 1 krávu a 2 prasata.

V roce 1926 zde byl Wilhelm Hochmuth, který provedl zásadní přestavbu a rekonstrukci mlýna, při které mlýn získal nové vodní kolo a nové zařízení mlýnice. Povolení k tomu vydala v roce 1926 Okresní politická správa Tachov. V letech 1930 – 1938 je jako majitel mlýna ve vodní knize zapsán Wilhelm Hochmuth. V letech 1934 – 1935 je zaznamenán vodoprávní spor mezi mlynáři Hochmuthem a Himmelem z níže položeného Špirkova mlýna. Šlo v něm o manipulaci se stavidlem u Zámeckého rybníka, který oba mlýny zásoboval vodou. Spor byl vyřešen zápisem, ve kterém byla manipulace se stavidlem přesně určena včetně konkrétních hodin, církevních a státních svátků.

Po válce byl mlynář Hochmuth s rodinou odsunut do Německa. O mlýn stojící na samotě neprojevil po roce 1945 nikdo zájem, zůstal neosídlen.

Na leteckém snímku z roku 1958 jsou patrné již jen jeho zříceniny.